Anna Duffeková

Mačky (Kočky) v Bratislavě jsou zárukou kvalitní muzikálové zábavy

Jméno Andrew Lloyd Webber bývá u muzikálových titulů zárukou kvality,  dobré hudby a nadčasového tématu. Není tedy divu,  že se jeho muzikály uvádějí v divadlech po celé republice a po celém světe. Z těch nejznamějších můžeme připomenout třeba představení Fantom OperyJosef a jeho pestrobarevný plášť, Jesus Christ SuperstarKočky. Poslední jmenovaný muzikál nedávno vyprodal Hudební divadlo Karlín,  když do Prahy přijely na návštěvu Kočky z Ostravy. V prosinci se chystá premiéra filmového zpracování s hvězdami jako jsou Taylor Swift, Jennifer Hudson a James Corden. Naše redakce se vypravila do divadla Nová scéna v Bratislavě na slovenskou verzi Koček (Mačky), které premiérovaly v roce 2016.

Každý muzikál v sobě snoubí herectví,  zpěv a tanec. Kdo Kočky v jakékoli produkci viděl, musí uznat,  že jsou především o tanci a ten účinkující na Nové scéně zvládají na výbornou. Nápadité choreografie Ladislava Cmoreje se doplňují s režií Gabriely Petrákové. Scéna je poměrně jednoduchá,  ale umožňuje kočkám lozit po jevišti křížem-krážem všemi směry.  Čas od času dokonce lozí i mezi diváky. Pestrost celému představení dodávají také kostýmy všech kočičích barev od sněhobílé po temnou černou. Na překladu spolupracovali ostřílení textaři Michael ProstějovskýJán Štrasser. Muzikál je doprovázen živým orchestrem.

Lesk celému představení dodává také hvězdné obsazení, což ovšem neznamená, že by divadlo lákalo publikum pouze na zvučná jména. Zejména českému divákovi můžou být známí třeba držitelka Ceny Thálie Katarína Hasprová, herecká legenda Karol Čálik, Veronika Prášil Gidová, Andrea Gabrišová, nebo Laco Hudec Šubrt. Někteří členové ansáblu Nové scény taktéž účinkují v ostravské verzi Koček v Divadle Jiřího Myrona.

Suma sumárum, bratislavské Kočky jsou zárukou kvalitní muzikálové zábavy pro všechny generace.

Autorka: Anna Duffeková

Nové hudební divadlo v Českých Budějovicích!

Již ve středu 25. září od 19:00 se v kulturním domě Vltava uskuteční slavnostní koncert k zahájení činnosti nového českobudějovického Hudebního divadla Ze:Mě. Muzikálové GALA otevře první sezónu vznikající organizace nesmrtelnými muzikálovými hity z české i světové tvorby. Diváci se mohou těšit například na písně z muzikálů Jesus Christ Superstar, Čarodějka, Bídníci, Casanova či Největší showman za doprovodu živého orchestru pod vedením Vojtěcha Adamčíka a Jana Bubáka.

V rámci galavečera vystoupí významní umělci české muzikálové scény – nynější pěvecká, herecká a televizní hvězda Milan Peroutka, českobudějovický rodák účinkující v současnosti převážně v hlavních rolích pražských muzikálů Lukáš Randák, představitelka titulní role muzikálu Čarodějka v pražské GoJa Music Hall Elis Ochmanová, charismatický zpěvák a představitel role Che v budějovické Evitě Lukáš Adam, zpěvačka a herečka s neskutečným hlasem Andrea Holá a též mladá nadějná zpěvačka z daleké Severní Karolíny v USA Lindsay J. Salvati.

Součástí koncertu bude též slavnostní křest ke vzniku Hudebního divadla Ze:Mě za účasti významných osobností českého muzikálového divadla. “Je mi velikou ctí, že naše pozvání ke křtu divadla přijali tvůrci, bez kterých by český muzikál v podstatě nemohl existovat. Mezi kmotry našeho nového hudebního divadla se tedy zařadí Lumír Olšovský, režisér a šéf muzikálového souboru v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla, dále pak hudební skladatel Zdeněk Barták, autor úspěšných muzikálů Romeo a Julie a Casanova, které mohli diváci vidět v minulých sezónách na zámku Hluboká, a také překladatel a muzikálový odborník Michael Prostějovský, který stojí například za překladem legendárního Jesus Christ Superstar do češtiny,” říká Vojtěch Adamčík, šéf nového divadla Ze:Mě.

Tým hudebního divadla Ze:Mě pořádá koncert se záměrem vytvořit tradici, která by každoročně přilákala začátkem divadelní sezóny současné pěvecké hvězdy muzikálového divadla. “Chtěli bychom, aby vznikl slavnostní večer, na který budou diváci chodit oblečeni třeba jako do opery, tedy v kooperaci s termínem GALA obsaženým v názvu,” dodává Adamčík.

Předprodej vstupenek stále běží v síti CBsystem, je možné si zakoupit i e-vstupenky. Ceny se pohybují od 249,- do 399,- Kč za lístek.

Císařovna Sissi se vrátila domů

Jedním z hlavních témat muzikálů je historie. Autoři obvykle čerpají z historických románů, nebo ze životních příběhů historických osobností. Dalo by se říci, že dějiny jsou nevyčerpatelným zdrojem dechberoucích příběhů, pověstí a zápletek. Právě proto jsou muzikálová představení s historickým námětem, na hradech a zámcích, neopakovatelným zážitkem.

5. a 6. července se ve vídeňském Schönbrunnu odehrála dvě speciální představení muzikálu Elizabeth inspirovaného životním příběhem slavné Sissi, neboli Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa. Sissi na tomto zámku trávila hodně času a proto je zdejší uvedení muzikálu Elisabeth více než symbolické.

Hudbu složil Sylvester Levay, autor muzikálů Mozart a Rebecca. Původní libretto napsal uznávaný textař Michael Kunze, kterého český divák může znát jako jednoho z autorů muzikálových hitů Ples upírů (Praha, 2017 – 2018) a Rebecca (Ostrava, od 2017). Muzikál premiéroval ve Vídni v roce 1992 a od té doby se do hlavního města Rakouska několikrát vrátil. Diváci jej taktéž mohli zhlédnout v Německu, Itálii, Japonsku a Maďarsku.

V Schönbrunnu se tentokrát v hlavních rolích představili Pia Douwes, David Jakobs, Mark Seibert, Viktor Gernot, Daniela Ziegler, Lukas Perman, Hans Neblung a Patricia Nessy. Na zámeckém nádvoří sledovalo velkolepou muzikálovou show, doprovázenou proslulým vídeňským orchestrem, 11 tisíc diváků.

Vzhledem k vyprodanému hledišti a zjevnému úspěchu se produkce rozhodla příští rok uvést až 3 představení tohoto nádherného díla. Muzikál Elisabeth se v Schönbrunnu bude hrát 25., 26., a 27. června 2020. Vstupenky jsou již v prodeji.

 

Autorka: Anna Duffeková

Galileo – muzikál plný hvězd

Po mnoha letech se na českou muzikálovou scénu vrátil úspěšný muzikál Janka Ledeckého Galileo. Příběh slavného italského vědce, vynálezce a astronoma nabízí pohled do renesanční Itálie a přibližuje pomyslný souboj vědy a církve. První premiéra se odehrála v únoru 2003, představení poté bylo obnoveno ještě v roce 2008. Premiéra v Divadle Hybernia se konala 6. února 2019.

Hudbu a texty písní napsal sám Janek Ledecký. Představení režíroval Šimon Caban, choreografie nazkoušela Leona Qaša Kvasnicová.  Autorem minimalistické, zato vícefunkční scény, je rovněž Šimon Caban. Co se týče celkového převedení muzikálu, oproti předešlému uvádění nenastaly téměř žádné změny. V Divadle Hybernia se využívají původní kostýmy i kulisy. Představení celkově budí dojem, jako by ta léta od posledního uvádění vůbec neuběhla.

Jak už podtitul muzikálu napovídá, obsazení je vskutku hvězdné. V hlavní roli se alternují Janek Ledecký a Tomáš Novotný. Diváci se mohou těšit na jména jako Petr Kolář, Bohouš Josef, Sabina Laurinová, Dasha, Ivana Chýlková, Dušan Kollár, Josef Vojtek, Tomáš Trapl, Pavel Zedníček, David Uličník a mnoho dalších. Kompletní obsazení naleznete na našem webu.

Kromě Galilea samotného v příběhu vystupují také historické osobnosti – papež Urban VIII., Giordano Bruno a členové slavného rodu Medicejů (it. Medici), kteří ve Florencií vládli již od 15. století a zaměstnávali hromadu světoznámých umělců.

Muzikál krásně nastiňuje život v sedmnáctém století – intriky o moc, vliv církve na politiku, boj o dominanci vědy nad slepou vírou… Příběh Galilea Galilei je plný lásky, zrady a snahy o nalezení a pochopení pravdy. V dnešní době jsme ze všech stran zahlceni informacemi z různých médií a mnohdy je těžké zjistit, kde se pravda skutečně nachází. V časech Galilea platila jenom jedna pravda a ti co nesouhlasili, byli upáleni na hranicích jako kacíři. V kontextu dneška můžeme říct, že bychom měli všichni být takovým Galileem, bránit svůj názor a nejít slepě s davem. Protože my můžeme.

Galilea Galilei si celý svět spojuje s větou „A přece se točí!“. Rozvinutím Koperníkovy teorie přispěl k rozvoji moderní fyziky a jeho spisy inspirovali také Sira Isaaca Newtona a Alberta Einsteina. Nepřímo tedy položil základy moderní fyziky. Jak praví vypravěč příběhu: „U města Gibeon zastavil Bůh slunce na pár hodin. Roku 1564 se ve Florencii narodil muž, který slunce zastavil navždy.“

Autorka článku: Anna Duffeková

 

 

Rebecca

Jméno zahalené tajemstvím. Divák ji nikdy nevidí ani neslyší. Vše, co o ní víme, je pouze ze vzpomínek a vyprávění. A přesto Rebecca hýbe celým dějem muzikálu, který se odehrává po její smrti. Ne nadarmo se říká, že člověk úplně nezemře, pokud si jej někdo pamatuje. Na Rebeccu se zkrátka nedá zapomenout.

Psychologický román Mrtvá a živá (orig. Rebecca) napsala v roce 1938 britská dramatička a prozaička Daphne du Maurier. Již o dva roky později byla kniha zfilmována v režii Alfreda Hitchcocka. Dodnes již bylo natočeno několik filmů s tímto námětem, na nejnovějším začal v roce 2018 dělat internetový filmový gigant Netflix. Co se týče divadelních zpracování, román přepsala sama autorka na divadelní hru už v roce 1939. Před čtyřmi lety se Rebecca hrála v novém činoherním zpracování v anglickém Cornwallu.

Nás ovšem zajímá muzikál, který premiéroval v roce 2006 ve vídeňském Raimund Theater.  Hudbu složil Sylvester Levay. Libreto a texty písní napsal Michael Kunze, kterého diváci můžou znát jako autora dalšího muzikálového hitu Ples upírů. O český překlad se postaral Michael Prostějovský. Choreografie vskutku početného ansámblu nazkoušel Ladislav Cmorej a celé představení běží pod taktovkou režisérky Gabriely Petrákové. Podstatnou součástí představení jsou také videoprojekce a animace z dílny Petra Hlouška. Česká premiéra se odehrála 9. března 2017 v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě.

Celý muzikál se točí kolem Rebeccy, zesnulé ženy bohatého Maxima de Winter. Nicméně samotnou Lady de Winter diváci nikdy nespatří. Hlavní ženskou rolí je proto nová Maximova manželka. Její postava se jmenuje Já. Jelikož je muzikál napsán na motivy psychologického románu, jde ze strany autorů o moc chytrý tah. Divák se po celou dobu představení ztotožňuje s touhle postavou, protože se dozvídá informace ohledně Maximovy minulosti a jeho vztahu s Rebeccou současně s ní. Martina Šnytová diváky provází životním příběhem Já od naivní dívky až po zoufalou manželku naprosto dokonale.

Maxim de Winter v podání Lukáše Vlčka uchvátí diváka i Já na první pohled. I přes snahu o nový život se nemůže zbavit myšlenek na Rebeccu, která jej pronásleduje i po smrti. Tohle prokletí se táhne celým vztahem s novou manželkou. Teprve až ke konci všichni pochopí, co stojí za jeho výbušným chováním pokaždé, když někdo zmíní jméno jeho zesnulé ženy.

Snad nejpodivnější postavou celého muzikálu je paní Danversová. Přísná hospodyně statku Menderley, který patří Maximovi, nahání hrůzu pokaždé, když vstoupí na jeviště. Právě ona pořád živí vzpomínky na Rebeccu a mluví o ní při každé příležitosti. Dokonce udržuje pokoj s orchidejemi přesně tak, jak jej Rebecca opustila. Je jí oddaná i po smrti. Katarína Hasprová v této roli naprosto exceluje a Cenu Thálie si za ni opravdu zaslouží.

Na představení se podílí hromada, vskutku talentovaných muzikálových umělců. Tomáš Savka jako Rebecčin bratranec Jack, Lenka Bartolšicová jako excentrická Američanka paní Van Hopperová, Libor Olma v roli blázna Bena a mnoho, mnoho dalších.

Dokonalé herecké a pěvecké výkony jsou doplněny mnohými projekcemi, které na rozdíl od některých jiných muzikálů, vůbec nepůsobí rušivě. Jevišti dominuje schodiště, se kterým se v průběhu celého představení velmi efektně pracuje. Dobové kostýmy z dílny Sylvy Zimuly Hanákové ještě víc umocňují dojem z tohoto nádherného díla.

Muzikál Rebecca je představení, za kterým se vyplatí vycestovat, o čemž svědčí i desetiminutové standing ovation. Pokud pojedete, nebudete litovat.

Autorka článku: Anna Duffeková

Matúš Čák Trenčiansky dobýja Bratislavu

Pán Váhu a Tatier, Matúš Čák Trenčiansky, ovládal na prelome 13. a 14. storočia prevažnú časť dnešného Slovenska, básnici a spisovatelia ho nie raz nazvali prvým slovenským kráľom. Meno tohto uhorského šľachtica je opradené množstvom tajomných legiend a príbehov o slávnych bitkách. Muzikál Matúš Čák Trenčiansky divákom približuje boj o Svätoštefanskú korunu a intrigy, ktoré sa diali na uhorskom dvore pri nástupe Karola Róberta na trón.

Premiéra sa konala 21.9.2018. Hudbu k muzikálu zložil Ľubo Horňák, libreto napísal Jakub Nvota, texty piesní  Marián Brezáni Dodo Gombár. Tu musím oceniť občasné použitie latinčiny, ktorá dodáva deju historický ráz a obzvlášť pojem Terra Mathei (Matúšova zem), vtedajší názov celého jeho panstva.  Choreografie si vzala na starosti Beáta Oleárniková a predstavenie je v réžií Petra Weincillera. Treba taktiež vyzdvihnúť autora scény, ktorá síce pozostáva len z niekoľkých kusov dreveného nábytku a troch stolov, ale počas celého predstavenia sa s nimi nádherne pracuje. Tým, že je divadlo také malé, pôsobia efektne aj svietniky a lampáše so skutočnými sviečkami. Dynamiku predstaveniu dodáva aj pohyb účinkujúcich v hľadisku a diváci sú tak úplne vtiahnutí do deja.

Hlavnú rolu Matúša Čáka stvárňuje Jiří Zonyga, ktorého diváci môžu poznať z muzikálov Ples upírovMefisto.  Napriek tomu, že pôvodom nie je Slovák, jeho slovenčine sa nedá absolútne nič vytknúť, bola som veľmi príjemne prekvapená. Rolu neoblomného mocného šľachtica, ktorému však nie sú cudzie city a láska, zvládol na výbornú. Takisto oceňujem aj zapojenie sa do záverečnej bitky, keďže býva zvykom, že boj na javisku predvádza výhradne company.

Jeho láska Izabella je v podaní Petry Maxinovej absolútne neprehliadnuteľná nielen vďaka sýtočerveným šatám. Žena, o ktorú majú záujem dvaja najmocnejší uhorskí šľachtici, Matúš Čák a Karol Róbert, dodáva putovaniu za trónom ukončeným Bitkou pri Rozhanovciach aj trpký nádych pomsty.

Role Karola Róberta, mladého panovníka na uhorskom tróne, sa zhostil bývalý superstárista Martin Harich. Myslím, že sa na túto rolu perfektne hodí, nielen vekom. Rozmaznaného fracka s naivnou predstavou o panovaní stvárnil bezchybne.

Zaujímavou postavou je aj Kuma, Lenka Rakárová, ktorá sa niekoľkokrát Matúša pokúsi zabiť, no nikdy neuspeje, čo vedie diváka k zamysleniu, či jeho smrť naozaj chce, alebo len koná na rozkaz vrchnosti. Jej protikladom je Johan, Milan Šimek, ktorý síce začína ako Matúšov priateľ, no pod tlakom cirkvi a panovníka obracia kabát. Je ideálny príkladom toho, čo všetko boli ľudia vtedy schopní urobiť, aby si zachránili kožu aj napriek prísahám a sľubom.

Kardinál Gentilis v podaní Petra Kočiša nádherne ukazuje manipuláciu vysokých cirkevných úradníkov tej doby s vysokou šľachtou a intrigy v boji o moc. Nielenže je šedou eminenciou celého kráľovstva, ešte si dá za to aj platiť.

Peter Pavlík v roli kuchára je jasným dôkazom, že aj s malým gašparkom sa dá hrať veľké divadlo. Minimum priestoru na javisku využíva na maximum, odľahčuje pomerne temné predstavenie nenúteným humorom a slovnými hračkami.

Za zmienku určite stoja aj štyria rytieri zo skupiny historického šermu Rád svätého Galahada, Gábor Blászovits, Martin Kriváň, Ladislav Záhradník a Peter Michalek,  ktorí síce celé predstavenie nepovedia nič, ale v záverečnej bitke predvádzajú absolútne dôveryhodný boj s reálnymi štítmi a mečmi. Oproti iným historickým muzikálom, ktoré používajú len „bezpečné“ atrapy je to určite plus.

V dnešnej dobe sa robí veľmi veľa historických muzikálov, ale Matúš Čák Trenčiansky jednoznačne patrí k tým najlepším. Komornosť divadla umožňuje bližší kontakt s divákom a herecké výkony v kombinácií s historickým šermom publikum naozaj prenášajú o niekoľko storočí späť.

Muzikál Matúš Čák Trenčiansky sa bude hrať v Divadle Wüstenrot dvakrát mesačne do mája 2019.

 

Autorka článku: Anna Duffeková

BRATISLAVA Koncert Spojení SK a CZ

V stredu 21.11. 2018 sa pri príležitosti 100. výročia vzniku Československa v divadle Nová scéna v Bratislave konal koncert Spojení SK/CZ. Prizvaní boli slovenskí aj českí umelci, ktorí takýmto spôsobom ukázali kultúrnu blízkosť oboch národov. Koniec koncov, už názov koncertu Spojení má rovnaký význam ako v slovenčine, tak v češtine.

V priebehu koncertu moderátorská dvojica Michaela Medvecová KaprálikováDávid Hartl niekoľkokrát spomenula blízkosť slovenského a českého kultúrneho trhu. Obrovský boom zažili muzikály v 90. rokoch a odvtedy prekvitá nielen zahraničná, ale aj česká a slovenská muzikálová produkcia. Nehovoriac o množstve (nielen) muzikálových umelcov, ktorí neraz spolupracujú na projektoch v oboch republikách, či už sa jedná o hercov, spevákov, režisérov, alebo choreografov.

Koncert otvorila Katarína Hasprová piesňou Teď královnou jsem já z muzikálu Kleopatra z dielne Michala Davida. Práve Davidove muzikály sa na Slovensku hrali aj hrajú celkom často a niekoľko z nich hostila aj Nová scéna. Následne muzikálom Kleopatra pokračoval držiteľ Ceny Thálie Marián Vojtko s piesňou Síla vůle bohů. V jeho prevedení sa k slovu dostal aj svetoznámy muzikál Andrew Lloyd Webera Fantóm opery, z ktorého spieval Hudbu noci (Music of the Night). Duet Vím, že jsi se mnou z muzikálu Dracula od autorského kvarteta Karel Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes a Jozef Bednárik opäť predviedli Katarína HasprováMarián Vojtko, ktorí účinkovali aj v jeho uvedení v Bratislave.

Ďalší blok patril Jankovi Ledeckému, keďže sa jeho muzikál Iago hral v Bratislave momentálne ho diváci môžu vidieť v Prahe. Pieseň Nevěrná z muzikálu Hamlet prišla zaspievať Sisa Sklovská.  Zo spomínaného Iaga zahrali a zaspievali Martin KaprálikLukáš Pišta scénu Žiarlivosť.

Po českej tvorbe sa ku slovu dostali aj ďalšie stálice svetového muzikálu. Pieseň Otčenáš z muzikálu Bedári (Les Misérables) odspieval v slovenskej verzií Dušan Vitázek. Zatiaľ sa tento muzikál hral len  v Česku, ale od budúcej sezóny by mal zavítať aj na dosky Novej scény.  Dvojnásobný držiteľ Ceny Thálie divákom predviedol aj hru na fujare a s kolegyňou Mirkou Partlovou si strihli česko-slovenský duet Maria z ďalšej svetovej klasiky, West Side Story.

Piesňou Nenávistná z muzikálu Krysař odštartovala Michaela Kapráliková ďalší česko-slovenský blok. Muzikál Daniela Landu, takisto, po niekoľkých úspešných rokoch na českej scéne zavítal v 90-tych rokoch aj na Slovensko. V Krysařovi pokračoval Martin Kaprálik piesňou Krysařova zpověď a do tretice tento muzikál uzavrela Sisa Sklovská sólovkou Temný stín. Všetci traja spomínaní spolu účinkovali v slovenskom uvedení v roku 1999.

Po svetovej a prevažne českej tvorbe sa diváci dočkali aj pôvodných slovenských muzikálov.  Sisa Sklovská zaspievala pieseň Buď šťastný aj sám z muzikálu Ľuba Horňáka Madame de Pompadour, ktorý bol, rovnako ako ďalší slovenský muzikál Mata Hari, ocenený na Svetovom muzikálovom festivale v Južnej Kórey. Muzikál František z Assisi z dielne Gabriela Dušíka premiéroval v Prešove a cez Novú scénu sa dostal až do Těšínskeho divadla. Opäť česko-slovenský duet Nenápadná je láska v bielom zaspievali Lucia BergerováMichaela Kapráliková.  Treticu pôvodných slovenských muzikálov uzavrela Bátoryčka Henricha Leška piesňou Neľutujem v podaní Kataríny Hasprovej a Lucie Bergerovej, ktorá za túto rolu obdržala Cenu Thálie. Prvá spomínaná dostala toto ocenenie za pôvodný nemecký muzikál Rebecca, z ktorého zaspievala titulnú pieseň Rebecca.

Koncom koncertu prišiel rad na Ôsmy svetadiel inšpirovaný hitmi skupiny Elán. Mirka Partlová zaspievala emotívnu pieseň Len kým tu si. Prišiel aj jeden z autorov Vašo Patejdl, ktorý v rozhovore okrem iného prezradil, že sa chystá pokračovanie tohto mimoriadne úspešného muzikálu, ktorý takmer súčasne premiéroval v Bratislave aj v Prahe. Následne zaspieval ďalšiu elánovskú klasiku Láska moja a duet s Mirkou Partlovou Ak nie si moja.

Koncert ukončila pieseň Voda, čo ma drží nad vodou v prevedení všetkých prítomných umelcov. V priebehu koncertu sa neraz spomenul fakt, že medzi našimi republikami funguje neuveriteľná kultúrna spolupráca, dalo by sa takmer povedať, že máme spoločný kultúrny trh. Bola by preto obrovská škoda, keby sa takéto česko-slovenské akcie konali len pri príležitosti výročia vzniku ČSR a podobných udalostí. Snáď sa v budúcnosti táto spolupráca ešte viac prehĺbi a môžeme sa tak navzájom umelecky obohatiť.

Autorka článku: Anna Duffeková

Fotografie: René Miko

Fantom Opery

Dracula 2018

Osmý světadíl

Krysař

Vánoční koncerty muzikálových umělců 2018

Vážení čtenáři,

jelikož se nám pomalu, ale jistě blíží Vánoce, opět začíná kolotoč (nejen) advetních a vánočních koncertů. Mnohé z nich organizují muzikáloví zpěváci, a proto jsme se rozhodli udělat stručný přehled jejich koncertů v průběhu listopadu a prosince. Více informací naleznete na stránkách jednotlivých umělců.

LISTOPAD

11.11. 18:00  –   Laco Hudec Šubrt (Divadlo Na Prádle, Praha)

12.11. 19:00  –  Best of Queen –  B. Matuš, D. Uličník a další (Divadlo Hybernia, Praha)

18.11. 17:00  –  Radim Schwab (Klub Joe, Praha)

20.11. 20:00  – Viktória Matušovová a hosté (Brno)

21.11. 19:00  – Koncert Spojení SK/CZ  – M. Vojtko, K. Hasprová a další (Bratislava)

27.11. 19:00  –  Michaela Gemrotová, Marian Vojtko a KlasiX (Kralupy nad Vltavou)

28.11. 19:00 – Petra Janů se smyčcovým orchestrem (Praha)

29.11. 19:00 –  Radim Schwab (Městské divadlo Kolín)

30.11. 17:00 – Kamila Nývltová a Daniel Hůlka (Ústí nad Labem)

PROSINEC

1.12. – 8.12  –  J. J. Ryba: Česká mše vánoční (Praha)

1.12. 17:30 – Koncert Pod Křídly andělů  – L. Machálková a další (Stachy)

1.12. – Kamila Nývltová (Havířov)

1.12. 19:00  – Michaela Gemrotová a Josef Vágner s kapelou KlasiX (Teplice)

2.12. 16:30 – Kamila Nývltová a Daniel Hůlka (Chomutov)

2.12. 16:00 – Michaela Gemrotová a KlasiX (Modlany)

3.12. – Kamila Nývltová (Krnov)

3.12. 19:00 – Koncert pro Polovinu nebe (Praha)

3.12. 19:00 – Bohuš Matuš (host: Monika Sommerová) (Lázně Luhačovice)

4.12. 18:00 – Michaela Gemrotová a Marian Vojtko (Chvaletice)

4.12. – Kamila Nývltová (Jaroměř)

5.12. 18:00 – Michaela Gemrotová (Nové Město nad Metují)

5.12. – Kamila Nývltová (Ústí nad Labem)

7.12. – Kamila Nývltová (Police nad Metují)

7.12. 19:00 – Radim Schwab (Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Pustkovci)

7.12. 20:00 – Very Gallimaufry Christmas (Steve Josephson a jeho hosté v Divadle Na Prádle, Praha)

8.12. – Kamila Nývltová (Luhačovice)

9.12. 19:00 – Michaela Gemrotová (Náchod)

9.12. 17:30 – Monika Sommerová a Daniel Matoušek (Ústí nad Labem)

9.12. 19:00  – Radim Schwab (Brno)

10.12. 19:00 – Václav Noid Bárta (Praha)

11.12. 19:00 – Václav Noid Bárta (Praha)

11.12. – Kamila Nývltová (Sokolov)

12.12. 18:00  –  J. J. Ryba: Česká mše vánoční (Beroun)

12.12. 19:00 – Genny Ciatti a Tomáš Löbl (Hradec nad Moravicí)

12.12. 20:00 – Kateřina  Steinerová & Her Swing Boys (Praha)

12.12. 20:00 – Lucie Bílá (Praha)

13.12. 16:00  – Monika Sommerová a  y David Matoušek (Ústí nad Labem)

13.12. 18:00  –  J. J. Ryba: Česká mše vánoční (Hořovice)

13.12. 17:00 & 20:00 – Lucie Bílá (Praha)

14.12. 19:00  –  Tomáš Vaněk (Soběkury)

14.12. 19:00 – Lucie Bílá (Hradec Králové)

15.12. 19:00 – Lucie Bílá (Třinec)

15.12. 18:00  –   J. J. Ryba: Česká mše vánoční (Zbiroh)

15.12. 19:00  – Tomáš Vaněk (Jivina u Mnichova Hradiště)

16.12. 19:00 – Lucie Bílá (Plzeň)

16.12. 19:00 – Gospel Night Leona Gyöngyösi (Praha)

16.12. 16:00 – Daniel Hůlka (Kostel sv. Petra a Pavla v Bilíně)

16.12. 17:00  –  Radim Schwab (Klub Joe, Praha)

17.12. 19:30 – Lucie Bílá (Brno)

18.12. 19:00 – Lucie Bílá (Zlín)

19.12. 19:00 – Karel Svoboda 80 (Praha)

20.12. 18:00  – Kamila Nývltová a Marian Vojtko (Huntířov)

20.12. 18:00  –   J. J. Ryba: Česká mše vánoční (Zdice)

20.12. 18:00 – Lucie Bílá (Mladá Boleslav)

21.12. 19:00 – Lucie Bílá (Opava)

21.12. – Kamila Nývltová a Hana Křížková (Kinosál Rtyně v Podkrkonoší)

21.12. 19:00  – Pavel Vítek (Praha)

22.12. 19:30 – Lucie Bílá (Olomouc)

23.12. 15:30  – Michaela Gemrotová a Marian Vojtko (Sportovní areál, Vestec)

23.12. 18:00  – Marian Vojtko a Inflagranti (Praha)

23.12.  – Kamila Nývltová a Josef Vojtek (Lanškroun)

23.12. 19:00 – Lucie Bílá (Liberec)

 

Všechny informace pocházejí z oficiálních stránek umělců. Přehled budeme průběžně aktualizovat.

Autor: Anna Duffeková

Londýn ǀ Leví kráľ vládne na plátne aj v divadle

Kreslené a animované rozprávky z dielne Walta Disneyho bavia deti aj dospelých už takmer sto rokov. Výnimkou nie je ani jedna z klasík tzv. Disneyovskej renesancie Leví kráľ. Príbeh inšpirovaný Shakespearovým Hamletom sa objavil na striebornom plátne v roku 1994 je jedným z najúspešnejších animovaných filmov všetkých čias. Dokonca si vyslúžil dve pokračovania, niekoľko animovaných seriálov a v roku 2019 je plánovaná premiéra hraného spracovania. O réžiu sa postaralo duo Roger AllersRob Minkoff. Hudbu dodali stálice svetovej hudobnej špičky Hans ZimmerSir Elton John. Niet divu, že sa z Levieho kráľa okamžite stal hit a ani po 24 rokoch neprestáva byť obľúbený u malých aj veľkých divákov.

Aj preto ho už v roku 1997 presťahovali z kina na dosky, ktoré znamenajú svet a divadelné spracovanie doteraz mohli diváci vidieť vo vyše 20 mestách od New Yorku až po Tokio. O úspechu a kvalite tohto predstavenia nesvedčia len vypredané divadlá po celom svete, ale aj ocenenia, ktoré Leví kráľ obdržal od odbornej poroty. Dostal cenu TONY v kategórií najlepší muzikál, najlepšia scéna, najlepšie kostýmy, najlepšie osvetlenie, najlepšia choreografia a najlepšia réžia muzikálu.

Dej sa odohráva v Afrike v kráľovstve, kde vládnu levy. Malý princ Simba sa teší, že jedného dňa bude celé kráľovstvo jeho, no po tragickej smrť otca Mufasu  sa mu zrúti svet. Strýko Scar ho presvedčí, že za otcovu smrť môže práve malý Simba a ten plný žiaľu uteká do púšte, kde nájde nových priateľov Timona a Pumbu, ktorí ho vychovajú. Avšak Scarova vláda v levom kráľovstve prináša len skazu a hladomor a tak sa Simba rozhodne vrátiť naspäť. Dozvie sa, že otcovu smrť zapríčinil jeho strýko Scar, ktorého v súboji porazí a usadne na leví trón ako právoplatný kráľ.

Pýtate sa, ako celé predstavenie vyzerá, keďže všetky postavy sú zvieratá? Vďaka dvom scénickým riešeniam, ktoré Levieho kráľa priam charakterizujú. Všetci účinkujúci, či už v New Yorskej, alebo Londýnskej verzií, sú Afroameričania, čo podtrhuje skutočnosť, že sa príbeh odohráva v Afrike. Druhou charakteristikou tohto predstavenia sú ikonické kostýmy, ktoré v spojení so scénou pôsobia úplne prirodzene, až divák miestami zabúda, že sa pozerá na preoblečených ľudí. Obzvlášť v úvodnej scéne sa po javisku a aj v hľadisku premávajú antilopy, žirafy, zebry, opice, vtáky a, samozrejme, levy. Keďže postavy levov sú pre dej podstatnejšie, ako ostatné zvieratá, títo herci chodia vzpriamene a na vrchu hlavy majú leviu hlavu, takže im diváci vpredu vidia aj do tváre a diváci vzadu si môžu užívať pohľad na plastickú leviu tvár, ktorá pôsobí prekvapivo dôveryhodne a živo.

Prirodzene, medzi každým divadelným predstavením a filmom sú isté rozdiely bez ohľadu na to, či sa film inšpiroval divadlom, alebo naopak. Avšak, ak ste vyrastali na animovanom Levom kráľovi, nebudete sklamaní. Predstavenie takmer dokonale kopíruje rozprávku, akurát miestami je trochu iný hudobný aranžmán, keďže hudbu pre divadelný muzikál upravoval Sir Elton John, ktorý do pôvodného filmu prispel len piesňou Can You Feel The Love Tonight.

Muzikál The Lion King určite odporúčam všetkým milovníkom disneyoviek a kvalitnej divadelnej zábavy. Tak isto dávam do pozornosti aj iné divadelne spracované muzikály, ktoré sa momentálne hrajú na West Ende a Broadwayi – Aladdin,  Anastasia a Frozen (Ľadové kráľovstvo).

 

Autorka článku: Anna Duffeková

 

Dracula je nesmrteľný, ale nie nezraniteľný

Muzikál Dracula mal premiéru v pražskom Kongresovom centre v roku 1995. V roku 2009 sa konala obnovená premiéra v divadle Hybernia a v 2015 ho producenti priniesli do Hudobného divadla Karlín. Hral sa aj na Slovensku, v Južnej Kórey, Belgicku, Nemecku, Lichtenštajnsku, Rusku a Poľsku. Dalo by sa povedať, že Dracula je český muzikálový fenomén a aj po 23 rokoch sa naň diváci stále vracajú, či už preto, že tento muzikál milujú a chcú ho vidieť  znovu a znovu, alebo preto, že je to už akási muzikálová klasika, ktorú musia vidieť už len z princípu. V každom prípade je dielo Karla Svobodu, Zdenka Borovca, Richarda Hesa a Jozefa Bednárika stále obľúbené a priťahuje divákov všetkých vekových kategórií.

V skratke priblížim cestu Draculu z pražského Kongresového centra do Hudobného divadla Karlín. Po úspešnej premiére v roku 1995 sa Dracula v Prahe hral ešte 3 roky s hviezdnym obsadením, v ktorom nechýbali mená ako Daniel Hůlka, Leona Machálková, Lucie Bílá, Hana Křížková, Jiří Korn a Tomáš Trapl. V titulnej roli sa striedali Daniel Hůlka, Daniel Landa, Tomáš Bartuněk, Ernesto Čekan a další. V roku 1998 sa Dracula s väčšinou pôvodného obsadenia na rok a pol presťahoval do Bratislavy a následne sa vrátil do Prahy, kde sa hral do roku 2003.

V roku 2009 sa konala obnovená premiéra v Divadle Hybernia, kde sa role Draculu po boku Daniela Hůlku ujali Marián Vojtko a Josef Vojtek a k obsadeniu sa pridali aj mladé talenty ako Zdenka Trvalcová,  Tomáš Savka a Kamila Nývltová, ktoré do predstavenia priniesli tzv. čerstvý vietor. Všetky spomínané produkcie, kolosálnu v Kongresovom centre, ako aj komornú v Hybernií, režíroval Jozef Bednárik. Hybernský Dracula oproti pôvodnému predstaveniu priniesol viacero inovácií. Jednak sa značne zmenšil priestor  na javisku, a teda autori scény používali skôr symboly, ako pôvodné kulisy, jednak na javisko vniesli farebnejšie kostýmy a celé predstavenie ožilo.  V tejto produkcií vypadli len 2 krátke piesne, čo síce mohlo pôsobiť rušivo pre divákov, ktorí poznali pôvodnú verziu v Kongresového centra, ale výrazne to neovplyvnilo dej ani predstavené ako také.

V roku 2015 sa Dracula znovu vrátil na dosky, ktoré znamenajú svet, tento krát v Hudobnom divadle Karlín. Bohužiaľ, v tom čase už nežil ani jeden z autorského kvarteta Svoboda, Borovec, Hes, Bednárik a je to na predstavení výrazne poznať. Vzhľadom na to, že HDK má vlastný orchester, Dracula sa nehrá na half-playback, ako väčšina muzikálov. Živá hudba je určite pozitívnym vylepšením, ale niektoré takto upravené melódie pre diváka, ktorý toto predstavenie pozná pôsobia rušivo. Takisto nastali oproti hybernskej verzií  absolútne zbytočné zmeny v kostýmoch. Spomeniem napríklad scénu Upíŕí valčík, kde mala pôvodne Lorraine nádherné tmavomodré šaty a Dracula frak rovnakej farby. Takto obaja ladili s company a nymfami, ktoré majú kostýmy v modrých farbách. V najnovšom uvedení  má však Lorraine len jednoduché biele šaty a Dracula nevýrazný čierny frak.

A v neposlednom rade treba spomenúť réžiu Filipa Renča, ktorá je tŕňom v oku väčšine divákov, ktorí videli prácu Jozefa Bednárika.  Najväčším sklamaním je vyškrtanie zhruba pol hodiny muzikálu, opäť absolútne zbytočné a nepochopiteľné. Predstavenia pod Bednárikovou taktovkou trvali cca 3 hodiny s prestávkou, mali spád, dej plynul. Renč nielenže muzikál zoškrtal, ale takisto piesne v druhej polovici muzikálu popresúval, niektoré vyhodil úplne, iné len čiastočne, no skrátka chaos. Opäť vypichnem jednu scénu – Stokeři, ktorá v Bednárikových verziách otvárala tretie dejstvo. Renč zrušil medzihru po prestávke, ako aj celú šesťminútovú scénu Stokerov, a teda predstavenie po prestávke pokračuje priamo v profesorovom laboratóriu. Úryvok zo spomínanej, pôvodne úvodnej, piesne je neskôr ledabolo vložený do prostriedku tretieho dejstva a dokonca ho postava Nicka prednáša ako činohru. V porovnaní s pôvodnou hudobnou scénou a tanečnou company v pozadí je táto scéna veľmi ochudobnená. Úplnou čerešničkou na torte, ale nie v tom pozitívnom slova zmysle, je záverečná scéna Draculovej smrti. V pôvodnom Bednárikovom naštudovaní Dracula spolu s Lorraine pri poslednej strofe záverečnej piesne symbolicky v  prepadlisku zostupuje dole do pekla. Filip Renč však nechal v záverečnej scéne prepadlisko, na ktorom je Dracula spolu s Lorraine, hore a tým pádom celá alegória Draculovej smrti a jeho vstupu do pekla, kam ho všetky jeho obete posielajú, zlyháva.

Taktiež treba podotknúť, že odkedy sa predstavenie uviedlo v HDK, každý rok sa mení názov z Dracula 2015 na Dracula 2016, Dracula 2017 a aktuálne sa hrá Dracula 2018. Divák predsa vie, aký rok je práve písaný v kalendári a obsadenie sa z roka na rok nemení. Dracula 20 rokov  fungoval bez tohto dodatku, preto ho považujem za absolútne zbytočný. Čo sa týka rokov priamo v predstavení, tretie dejstvo sa v pôvodnom naštudovaní dialo v bližšie nešpecifikovanej budúcnosti, v roku 2009 to tvorcovia upresnili na rok 2088. V karlínskej verzií však svieti rok 2016, čo bolo možno aktuálne ako blízka budúcnosť v čase uvedenia, ale momentálne je to už minulosť. Produkcia by sa skôr mala zamerať na nezrovnalosti v číslach v predstavení, ako na divadelnom programe, pretože takýmto spôsobom ilúzia skazenej budúcnosti, ktorú predstavuje celé tretie dejstvo opäť zlyháva.

V neposlednom rade sa musím ešte vyjadriť k aspektu predstavenia, ktorý si bežný divák nevšimne, ale zahraničný divadelný návštevník je naň odkázaný – titulky. Karlínske divadlo je jedno z najprestížnejších v Prahe a navštevuje ho množstvo cudzincov. Preto sú na každom predstavení k dispozícií anglické titulky, či už sa jedná o zahraničné, alebo české dielo. Avšak z titulkov k muzikálu Dracula človek, ktorý česky nerozumie a predstavenie nepozná, nepochopí absolútne nič. Titulky sú plné chybných formulácií, nezmyselných slovných spojení, nesprávne zvolených slov, skrátka nonsensov. Keby som sa pozerala len na titulky bez hudby a českých textov, absolútne by som netušila, čo sa na javisku deje. Je smutné, že si profesionálne divadlo nevie nájsť financie na  kvalifikovaného prekladateľa. Tento „preklad“ vyzerá, akoby ho vytvoril Google Translate a nie kompetentná osoba.  A divák, ktorý dve a pol hodiny sleduje takéto nonsensy nemá motiváciu sa do divadla vrátiť.

A teraz k obsadeniu. Dracula Lukáš Kumpricht zvládol rolu zo speváckeho hľadiska na výbornú. Avšak po hereckej stránke výrazne zaostával za kolegami Danom Hůlkom a Mariánom Vojtkom. Na rozdiel od oboch spomínaných pánov v Kumprichtovom hlase nebolo počuť jedinú emóciu. Celý jeho spevácky prejav pôsobil odmerane, akoby spieval na koncerte, nie v divadle. Adriana / Sandra Eva Burešová vyzerala, že ju rola baví, ale neohúrila ani neurazila. Leona Machálková sa role Lorraine zhostila s istotou odpovedajúcou rokom, ktoré v muzikáli Dracula strávila. Avšak táto rola by si zaslúžila trošku mladšie obsadenie.  Z celého obsadenia najlepšie pôsobil Tomáš Trapl v roli šaška / sluhu / profesora. Bolo vidno, že si rolu užíva, nechýbala excelentná práca s hlasom, herectvo a mimika. Richard Genzer v roli Nicka pôsobil príliš staro. Producenti stavili na overenú kartu, keďže podobne ako Machálková, Křížková, Hůlka a Trapl účinkoval v Draculovi už v roku 1995, ale táto voľba očividne nevyšla. Bolo vidno, že je v tanečných scénach zadýchaný a celkovo sa vekovo do konceptu postavy nehodí. Aj priamo v predstavení v scéne so Sandrou vtipne poznamenal, že nevie, prečo oni dvaja hrajú mladý zamilovaný pár. Steven Josef Vágner a kňaz Bedřich Lévi sa napriek tomu, že hrali malé role dokázali presadiť. To isté platí o nymfách (Barbora Leierová, Jana Zenáhlíková, Sylvia Schneiderová). Treba takisto vyzdvihnúť Krvinky (Johanka Hájková, Jurij Kolva, Tomáš Böhm), ktoré majú síce menej priestoru, ako v predošlých produkciách, ale svoju úlohu zvládajú skvele.

Na záver len môžem skonštatovať, že napriek toľkým nezrovnalostiam v najnovšej verzií, Dracula stále ostáva nesmrteľnou českou klasikou podobne ako Ples upírov v Nemecku a Fantóm opery v anglofónnych krajinách. Napriek tomu, že je Dracula nesmrteľný, neznamená to, že je nezraniteľný a tak dlhoroční fanúšikovia odchádzajú z Hudobného divadla Karlín sklamaní, rozhorčení a cestou z divadla sa tešia, ako si doma pustia televízny záznam z roku 1996, alebo DVD z roku 2009. A tí, čo Draculu vidia a počujú prvý krát v živote? Ktovie, možno sa vrátia.

Autorka článku: Anna Duffeková

Dracula 2018