Divadlo Broadway

Peter Pecha: “Jsem rád, když se současné umění, nebo přímo muzikál vyvíjí.”

Na dnešní rozhovor jsme si přizvali Petra Pechu – mladého, talentovaného herce původem ze slovenského města Gbely, známého zejména rolí Rockyho ve stejnojmenném muzikálu, za kterou získal i cenu Thálie. V současnosti  ho můžete vidět v různých projektech Divadla Broadway a divadla Hybernia či  v muzikálu Tick, Tick…Boom! v pražském Divadle na Prádle. Jak se dostal k divadlu, který muzikál ho v poslední době oslovil a co ho čeká v divadelní sezoně 2018/2019 nám prozradil v našem rozhovoru.

Měl jsi vztah k divadlu již odmalička?

Ne, právě že vůbec. ☺ Já jsem divadlo předtím, než jsem začal studovat, vlastně nikdy nedělal. Byl jsem součástí možná jedné amatérské hry souboru Záhoráckeho divadla, ale primárně jsem šel na divadelní školu, jenom abych se zdokonalil v muzice, ve zpěvu, naučil se něco o herectví a tanci. Nějak mě divadlo a herectví zaujalo natolik, že jsem u toho po škole zůstal.

Co tě přivedlo ke studiu loutkoherectví na VŠMU (Vysoká škola múzických umění)?

K loutkoherectví mě přivedla moje tehdejší profesorka zpěvu, k níž jsem chodil na soukromé hodiny, Zitka Orlická, která byla tehdy hlasový pedagog na Katedře loutkoherectví. Jelikož se ten rok na Janáčkově akademii neotevíral muzikálový ročník, řekla, abych šel na loutkoherectví, a budeme spolu dělat na přípravě na přijímačky. Nevím proč, ale vzali mě. 😀 A tak jsem rok studoval loutkoherectví. Chtěl jsem být na umělecké škole, abych byl ve spojení s lidmi, kteří se věnují divadlu, rozvíjet se v hudbě a být blízko Hudební fakultě VŠMU. Byl to rok, kdy jsem se chtěl připravit na JAMU, a tohle byla pro mě možnost, jak ho strávit na umělecké škole místo toho, abych seděl doma, čekal na přijímačky a nedělal vůbec nic.

Kdy přišel ten počáteční impulz k tomu, že ses rozhodl, že právě muzikál je to, co chceš dělat?

Ten impulz přišel, když jsem studoval na JAMU a dostal jsem nabídky hrát v muzikálech na profesionálních scénách. Když jsem pak skončil školu, chtěl jsem dělat hudbu, ale v daný moment jsme s mojí kapelou neměli dostatek příležitostí hrát. Tehdy se mi naskytla příležitost v muzikálovém divadle, které mě začalo živit a já ho dělám velmi rád. Vždy, když přijde nějaká nová věc, tak mě to hrozně baví. Paradoxně mě moc nenaplňuje chodit do divadla jako divák. Ano, jsou momenty kdy opravdu rád zajdu na nějaké představení a nechám se inspirovat ☺ Ale pořád jsem radši na jevišti než v hledišti.

Momentálně působíš v Praze, ale účinkoval jsi i na několika slovenských scénách. Cítíš nějaký rozdíl, co se týče produkce nebo publika?

Já myslím, že v obou případech tam ten rozdíl je. Zdá se mi, že Češi jsou víc obchodníci a dokážou prodat větší množství kusů.  Je tady i větší trh a muzikál mají z obchodního hlediska víc podchycený. Na Slovensku mám naopak pocit, že je daleko vřelejší publikum. Nemůžu to říct úplně s jistotou, jelikož jsem na Slovensku nehrál tak dlouho, ale zdá se mi, že slovenský divák je daleko vděčnější a možná i o trošku náročnější, netroufám si však generalizovat. V každém případě mám pocit, že čím víc na východ se jde, tím jsou ti lidé vroucnější.

Všiml sis nějaké změny, když jsi získal cenu Thálie, profesně nebo co se týče reakcí publika?

To je velmi těžko říct. Určitě je tam teď ten moment, že člověk jde na jeviště s tím, že lidi možná vědí, že je to držitel ceny Thálie, ale netroufám si říct, jestli je tam nějaká zásadní změna. Já se snažím vždy si svoji práci odvádět na sto procent, a když se setká s respektem nebo s uznáním, tak mě to, samozřejmě, těší, ale tohle je fakt úlet. Moc lidí mi za to gratulovalo, ale nevím, zda se to zrcadlí přímo na jevišti, že by ti lidi byli nějak výrazně šťastnější, že jsem tam v daný moment právě já s touto cenou, to asi ne.

Hrál jsi na různě velkých scénách, co se prostoru týče, od Kongresového centra v Praze po Divadlo Na Prádle. Jsou ti bližší větší divadla nebo spíš komornější?

To je velmi individuální. Záleží na konkrétním představení. Například muzikálu Tick, Tick… Boom!, který hrajeme právě v Divadle Na Prádle, tento komorní prostor moc svědčí. Já mám hrozně rád, když se tyto činohry a intimní věci dělají na malých jevištích. Například v Kongresovém centru, které má kapacitu 2500 lidí, je opravdu náročné dát do 40. řady na balkon o sobě vědět, že hraji. Jsou potřeba enormní gesta, člověk musí dávat velký pozor na stylizaci, aby divák registroval všechno. Na komorních scénách je to stále divadelní stylizace, ale je to daleko přirozenější. Proto mě možná ty malé scény, co se herectví týče, baví víc. Co se týče performingu, hudby a zpěvu, tam těch lidí může být i víc, ale intimnější věci je pro mě daleko přirozenější hrát na menších nebo komornějších jevištích, než na těch velkých.

V souvislosti s Kongresovým centrem v Praze je samozřejmě potřeba vzpomenout muzikál Rocky, za který jsi získal cenu Thálie. Jak tenhle muzikál ovlivnil tvůj život?

Já si myslím, že opravdu moc. Už jen kvůli tomu, že Rocky byla moje, dá se říci, první velká role, do které jsem dal všechno. Rocky je vlastně můj život, Rocky je můj start, Rocky je prostě moje filozofie a celkově je pro mě právě Rocky i velkým milníkem, co se týče pražské muzikálové scény.

V již zmíněném Divadle Na Prádle účinkuješ v muzikálu Tick, Tick… Boom!, který je poměrně nezvyklým projektem na pražské divadelní scéně. Co tě k tomuhle muzikálu přivedlo?
Do tohoto projektu jsem byl osloven Tomášem Vaňkem. Vůbec nevím proč, protože Tick, Tick… Boom! je obvykle napsáno tak, že Michael je černoch, což já nejsem. ☺ Nakonec se ale rozhodli, že to může být i takhle. Původně prý chtěli někoho známého, aby se muzikál dobře prodával, a nakonec jsem ten někdo byl já a paradoxně ani ne tak známý. 😀 Ve finále jsem ale za tuto příležitost moc vděčný, protože Tick, Tick… Boom! je fakt radost. Bylo to krásné zkušební období a já jsem velmi rád za to, že mě oslovili, abych s nimi spolupracoval.

Jak reaguje český divák na takovou „muzikálovou alternativu“? Myslíš, že se podaří publikum „vychovat“, aby se naučilo přijímat i takový pražský „off-Broadway“, a ne jen muzikály, jak je znali doteď?
Výhodou Tick, Tick… Boom! je, že se hraje v prostoru, který nemá příliš velkou kapacitu. Divadlo Na Prádle má v současné době kapacitu asi 150 lidí a při těch 10 milionech, popřípadě ještě 5 a půl milionech slovenských diváků je 150 takové procento, že Tick, Tick… Boom! fungovat může. Nevím, jestli se z něj stane hit české scény, ale co my můžeme udělat pro pražské divadlo a muzikálovou scénu je, že to budeme dělat nejlíp, jak to jde, což se podle mě u Tick, Tick… Boom! podařilo. Ač se může stát, že se tam ocitnou lidé, kteří přišli jenom jako doprovod a sami by na to možná nešli, myslím, že jsme schopni je oslovit, a to je pro nás důležité.

A co se tebe týče – jsou ti bližší muzikály s historickým tématem, jako například Angelika či Romeo a Julie, nebo spíš novější a modernější jako Rocky či Tick, Tick… Boom! ?
Já jsem vždy byl, a doufám, že i budu za modernu. Vždy jsem se snažil být o krok napřed, co se týče hudby, technologie a všeho. Ano, oceňuji staré věci a mám je rád, ale není to něco, na co bych si zašel do divadla 20 krát, což se u mě nedá říci ani u moderních muzikálů. 😀 Jsem však rád, když se současné umění, nebo přímo muzikál vyvíjí. Například West Side Story je super, ale už tady byla. Takže pojďme ukázat něco nového, představit nový pohled na věc, přinesme současnou hudbu na jeviště. Jsem tedy spíš za současný zvuk a současné náhledy. Nedávno mě například oslovil muzikálový film Největší Showman.

Máš mezi muzikály, ve kterých jsi dosud účinkoval nějakou svoji srdcovku?
To je dobrá otázka. ☺ Tím, že nejsem úplně divadelník, nemám velké srdcovky. Velmi se mi vždy líbil Jesus Christ Superstar. Vyrůstal jsem v rockových kapelách, a je to kus, který mě jako interpreta (i když jsem v tomto díle nikdy nehrál) moc baví. A co se týče těch muzikálů, ve kterých jsem hrál, tak samozřejmě, srdcovky tam nějaké jsou. Hrál jsem například ve slovenském RENTu, a bylo to super, ale nejsem si jistý, zda bych do toho šel ještě jednou, kdyby přišla nabídka. A asi něco co bych považoval za doposud největší srdcovku je Rocky 🙂 Při muzikálech si spíš vzpomínám na zkušební proces, přípravy či práci s režisérem na roli. Jsou to spíš zážitky, nemám konkrétní dílo, které by mě nějak totálně odrovnalo.

Pro ty, co možná neznají tvoji kapelu Puppet POV, mohl bys nám ji nějakým způsobem představit?
Můžu. ☺ Naše kapela Puppet POV, puppet jako loutka a POV (point of view – úhel pohledu), funguje zatím krátkou dobu. Děláme popovou alternativu a momentálně bojujeme s prvním singlem. Snažíme se přijít na ten správný zvuk a postoj, který máme k hudbě a jak ji vnímáme. Nechceme nic, co by bylo prvoplánové. Chceme dělat taneční hudbu, která by měla být i komerční, ale hlavně hudebně a umělecky zajímavá. Takže uvidíme. Každopádně nás to baví a chceme se tím bavit i nadále.

Kde tě můžou diváci v současnosti vidět a jaké máš plány na tuto divadelní sezónu?
Momentální divadelní sezóna bude velmi, velmi náročná. Já jakožto absolutní „milovník divadla“ 😀 zatím jedu z jednoho kusu do druhého. Zdá se, že nejbližší volný čas budu mít až někdy v únoru, pokud se do té doby nic nezmění. V současné době se připravuji na premiéru muzikálu Trhák v Divadle Broadway a minulý týden jsem odpremiéroval muzikál Dr. Ox v Hybernii. Pak začínám zkoušet novou činohru v Divadle na Maninách v režii Jany Janěkové, kde bych měl hrát já, Jitka Ježková, Robert Jaškow a moje snoubenka Kateřina Sedláková a tato hra se jmenuje Milostné příběhy z ráje. Premiéra by měla být v polovině ledna. Takže v divadelní sezóně 2018/2019 mě čekají projekty Divadla Broadway, kde jsem, dá se říci, doma, Dr. Ox, Tick, Tick… Boom! a tato činohra a uvidíme, co přijde nebo nepřijde dál. Já se těším na každý nový projekt.

Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu dalších krásných rolí 🙂

Autorka článku: Romana Švecová

Ukázka z muzikálu Doktor OX:

Tick Tick BOOM

Doktor Ox

Trhák

Valtické muzikalové noci

Divadelné prázdniny sú v plnom prúde, ale nadšenci muzikálov nemusia zúfať. V priebehu leta sa koná hneď niekoľko muzikálových podujatí. Jedným z nich boli počas uplynulého víkendu koncertné verzie muzikálov Michala Davida Traja mušketieri, Angelika a Muž so železnou maskou na zámku Valtice.

Koncerty na zámockom nádvorí pod otvoreným nebom dodali historicky ladeným muzikálom úplne nový rozmer a aj divákov, ktorí predstavenia videli v divadle, čakali v priebehu celého večera prekvapenia. Asi najväčším rozdielom oproti divadelnej verzii bol počet účinkujúcich. V koncertnej verzií vystupovalo len 5 sólistov – Michaela Gemrotová, Radka Fišarová, Peter Pecha, Marián Vojtko a Jan Kopečný. V pozadí ich dopĺňali len dva tanečné páry a pár jednoduchých kulís. To však dojem z celého koncertu vôbec nekazilo.

Vzhľadom na minimum účinkujúcich neodzneli celé muzikály, ale len akási zostrihaná verzia najväčších hitov a ústredných melódií. O to viac priestoru mali samotní účinkujúci, ktorí piesne doprevádzali hovoreným slovom. Každú jednu pieseň vopred predstavili, uviedli ju v rámci deja, občas divákov pobavili aj príhodami z divadla a vtipmi. A keďže ich bolo tak málo, každý spieval minimálne jednu pieseň inej postavy, ako bežne hrá.  Napríklad v muzikáli Muž so železnou maskou bol v tomto smere jednoznačne rekordmanom Peter Pecha, ktorý si behom 90 minútového koncertu vystriedal role Raula, Athosa, Porthosa, Aramisa a šaška. Diváci sa celú dobu dobre bavili, čo na konci ocenili aj niekoľkominútovým potleskom v stoji. Na záver každého koncertu ešte účinkujúci zaspievali po jednej piesni z muzikálu, ktorý sa v ten večer nehral.

Zámocké muzikálové noci pokračujú koncom augusta v zámku Lednice – 24.8. Angelika, 25.8. Traja mušketieri a 26.8. Muž so železnou maskou.

Z ďalších letných muzikálových podujatí dávame do pozornosti, napríklad, muzikál Freddie od 1.8.2018 v Divadle Radka Brzobohatého a Muzikálový festival Jozefa Bednárika 18.8. v Brusne.

Autor: Anna Duffeková

Fotografie: Jayo Kay

Tři mušketýři

Muž se železnou maskou

Valtické muzikálové noci

 

Trhák se rozrůstá – nové obsazení

Hvězdná filmová komedie Trhák autorů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, rozšiřuje své herecké obsazení.

Očekávané muzikálové zpracování této legendární filmové komedie, potvrzuje nové tváře.

Do role režiséra Sváti Kohoutka byl obsazen oblíbený herec Oldřich Navrátil, který se bude alternovat s Davidem Suchařípou.

Role agronoma se společně s Petrem Pechou ujme Robert Urban, filmový a divadelní herec, který se od dětství věnuje tanci a zpěvu. Znát ho můžeme například ze seriálu České televize – První republika

V původně plánovaném obsazení nastala i jedna změna. Petr Vondráček, který byl původně oznámen v roli agronoma, si nakonec zahraje roli řezníka Lenského, kde se bude střídat s Martinem Dejdarem.

Podívejte se na celé obsazení:

Sváťa Kohoutek, režisér:
David Suchařípa, Oldřich Navrátil

Zdeněk Jíša, scénárista:
Václav Kopta, Josef Polášek

Jaroslav Ticháček, agronom:
Peter Pecha, Robert Urban

Lenský, řezník:
Martin Dejdar, Petr Vondráček

Eliška Veverková, učitelka:
Iva Kubelková

Oldřich Šus, producent:
Miroslav Etzler, Igor Bareš

Láďa Zacharník, inspicient:
Jaromír Nosek, Petr Vacek

Josef Kalina, hajný:
Josef Vojtek, Bořek Slezáček

Ticháčková, listonoška:
Dana Morávková, Sandra Pogodová

Antonín Líbal, herec:
Michal Kavalčík, Josef Carda

Zdena, číšnice:
Andrea Holá

Přehled všech termínů:

Trhák

Fotografie z tiskové konference:

Trhák tisková konference

Videa z tiskové konference:

Muž se železnou maskou, ale bez masky

Francúzska literatúra ponúka množstvo materiálu na tvorbu muzikálu. Niektoré z najväčších diel francúzskych klasikov , ako napríklad Gróf Monte Cristo, Bedári, Traja mušketieri, Chrám Matky Božej v Paríži a Angelika sa už na muzikálovej scéne dočkali  svojho spracovania. Nedávno sa k nim pridal aj Muž so železnou maskou z pera Alexandra Dumasa. Do muzikálovej podoby ho pretvorili Michal David, Lou Fanánek Hagen a Libor Vaculík.

Muzikál Muž so železnou maskou mal premiéru 1.11.2017 v Divadle Broadway. Autori lákali divákov na mená ako Helena Vondráčková, Josef Vojtek, Marián Vojtko a Daniel Hůlka. Mohlo by sa teda zdať, že celé dielo je prekomerčnené. Avšak popri týchto stáliciach českej muzikálovej scény sa na javisku objavujú aj mladé talenty ako Jan Kopečný, Vojtěch Drahokoupil a Martin Šemík, ktorí v nijakom prípade nezaostávajú.

Keďže téma Muža so železnou maskou patrí ku klasikám svetovej literatúry a bola spracovaná v niekoľkých filmových verziách, k deju sa vyjadrovať nebudem. To už je na divákovi, či si vopred zistí dej, alebo sa nechá prekvapiť.  Avšak v skratke sa vyjadrím k obsadeniu a k pozitívam aj negatívam predstavenia tak, ako ich vnímam ja.

Hlavnou postavou je, prirodzene, kráľ Ľudovít XIV. / Filip. V podaní Jana Kopečného to bol herecký koncert v jednej aj druhej roli. Len je škoda, že Filip nedostal viac priestoru, v prvej polovici bol na javisku len Ľudovít a v druhej polovici tiež dominoval. Filip síce má nádhernú sólovú áriu a pár ďalších piesní, ale na javisku trávi nepomerne menej času, ako jeho dvojča Ľudovít XIV.  Aj v záverečnej scéne zámeny hovorí iba kráľ a jeho dvojník v kostýme Filipa len mĺkvo stojí na javisku. Myslím, že autori tu naplno nevyužili potenciál, ktorý im scéna dvojčiat ponúka. Keby sa na záver udiala priama konfrontácia kráľa a Filipa, hoci aj z playbacku, dodalo by to predstaveniu dramatickosť a možno aj divák by sa stratil v tom, ktorý je Ľudovít a ktorý Filip, čo je v podstate pointa celej zámeny.

Čo sa týka kvarteta mušketierov d’Artagnan (Josef Štágr), Athos (Bohouš Josef), Porthos (Václav Svoboda) a Aramis (Jaromír Adamec), mám len jednu výhradu, a to obsadenie Josefa Štágra do role d’Artagnana. Kto pozná pôvodný príbeh Troch mušketierov vie, že d’Artagnan by zo spomínanej štvorice mal byť najmladší, avšak Josef Štágr  v tejto roli na prvý pohľad pôsobí skôr ako Athosov otec a nie učeň. Napriek tejto vekovej nezrovnalosti sa všetci štyria zhostili svojich rolí bravúrne, ako vo vážnych scénach, tak v humorných. Postava Porthosa prináša najviac humorných  situácií a komentárov a veľmi efektívne tak odľahčuje dej.

Keďže hlavná dejová linka sleduje osudy kráľa a mušketierov, kráľovná Anna Rakúska (Iva Marešová), Louisa (Michaela Gemrotová), Mária Terézia (Pavlína Ďuriačová) a Cecile (Nelly Řehořová) sú viac -menej vnímané ako vedľajšie postavy, avšak keď boli na javisku bez pánov, absolútne mu vládli. Pekne je urobený aj vedľajší príbeh lásky Louisy a Raula (Peter Pecha), ktorý síce zomrel už pred koncom prvého dejstva, ale v jej snoch sa stále vracal a spolu s Filipom sa stal kladným hrdinom deja. Postavy Fouqueta (Martin Šemík) a šaška (Martin Schreiner) sprevádzajú kráľa na dvore, ale celkovo veľa priestoru nemajú, napriek faktu, že práve oni dopomohli tomu, aby zámena prebehla úspešne –  šašo donútil kráľa vymeniť si šerpu a Foquet na základe tej šerpy poslal Ľudovíta do Bastilly.

Veľmi pozitívne vnímam scénku z Commedie dell’arte na kráľovskom dvore, pretože ponúka autentický náhľad ako zábava reálne mohla vyzerať.  Veľmi dobre pôsobí aj to, že Ľudovít XIV.  na javisku reálne tancuje a nepozerá sa na tanec z pohodlia stoličky, ako niekedy v muzikáloch býva zvykom, že tancuje len company.   A moju lingvistickú dušičku potešil aj šašek, ktorý má síce minimum priestoru a len jednu pieseň, ale aspoň tú spieva s nádychom francúzštiny v hlase a dodáva tak predstaveniu nielen humor, ale aj dojem, sa naozaj nachádzame na francúzskom kráľovskom dvore.

A teraz trošku k tým negatívam. Všetci herci aj členovia company majú dobové kostýmy z dielne Romana Šolca, ale v jednej scéne company tancuje len v tmavomodrých vestách bez košele, takže im vidno celé ruky od ramena dole a v kontraste s plno oblečenými hercami to pôsobí jemne rušivo. Takisto pôsobia aj projekcie, ktoré miestami vyzerajú, že sú tam len preto, aby malo predstavenie nádych modernosti. Vo väčšine prípadov by ich vedel nahradiť príslušný herec. Niektoré melódie môžu divákovi, ktorý videl inú muzikálovú tvorbu Michala Davida pripadať povedomé, ale veľmi kladne hodnotím upravenú verziu piesne Přátelství na třikrát z muzikálu Traja mušketieri od toho istého autora. Pekne to celý mušketiersky príbeh spája a zoceľuje. Trochu nevyužitá mi príde kulisa rozpolenej obrovskej masky umiestnenej na opačných koncoch javiska, keďže ju použijú len 2-3 krát a zvyšok predstavenia nečine stojí na kraji.  A v neposlednom rade treba spomenúť zatmievačky pri každej prestavbe scény. V celom predstavení ich je vyše dvadsať a divák tak síce počuje hudbu, ale z dva a pol hodinového predstavenia pozerá takmer osem minút do tmy.

Celkovo však Muža so železnou maskou hodnotím veľmi pozitívne. Predstavenie plné dramatických aj humorných scén plynie a nemôžem sa sťažovať na jediný zlý herecký, či spevácky výkon.  Určite ho radím k predstaveniam, ktoré chcem vidieť ešte minimálne raz, aj keď možno s jemne iným obsadením. Fanúšikovia Michala Davida aj historických románov si v Mužovi so železnou maskou určite prídu na svoje.

Autorka: Anna Duffeková

Muž se železnou maskou

Muž se železnou maskou

Hvězdná komedie TRHÁK míří na divadelní prkna!

Dne 19. 4. 2018 se konala v pražském JAZZCLUBU tisková konference k muzikálu TRHÁK, který bude uváděn v divadle Broadway. Slavnostní premiéra tohoto muzikálu, který je inspirován na motivy stejnojmeného filmu TRHÁK, bude 25.10. 2018.

V tuto chvíli je prodáno již přes 10 000 vstupenek.

Naše redakce dostala na tiskovou konferenci pozvánku a proto Vám přinášíme malou pozvánku i ochutnávku na očekávaný muzikál a novinku divadla.

Na tiskové konferenci nechyběl samotný tvůrce scénáře k filmu pan Zdeněk Svěrák. Dále tu nesměl chybět Vítězslav Hádl (autor filmové hudby), Radek Balaš (scénář a režie muzikálu TRHÁK) a v neposlední řadě Daniel Hádl (producent muzikálu).

O výtvarné zpracování se postarají Jolana Izbická (kostýmy), Jaroslav Milfajt (scénografie) a Leona Qaša Kvasnicová (choreografie).

Radku Balašovi (režie a scénář) se představa zpracování legendárního filmu líbila. To proto, že jde dle jeho slov o film, který divákovi ukazuje, jak vzniká film. V divadelním provedení jak vzniká muzikál.

Jak sám uvedl, česká divadelní scéna nemůže konkurovat těm světovým. Může se o to alespoň pokusit a snažit se o to, diváka pobavit a nadchnout natolik, aby se na muzikál vracel a doporučoval ho svým známým.

V plánu jde o to, vytvořit nejlepší muzikálovou komedii za poslední dobu, která se bude divákům líbit. Muzikál nebude ochuzen o známé filmové písně (Nech brouka žít, Lásko Amore) ani o humorné situace, které samotný film obsahuje. Bude ale přidáno mnoho nových věcí i nových postav. Jednu z nových postav bude ztvárňovat například Michal Kavalčík.

Zdeněk Svěrák se svěřil, že z počátku se za uvedení samotného filmu styděl. Později se vše obrátilo a film si oblíbil. Doufejme, že s muzikálem to tak nebude a bude od záčátku čišit humorem a následnou chválou.

Před pár dny byla zveřejněna ochutnávka hvězdného obsazení a hlavní protagonisté na tiskové konferenci nechyběli. V muzikálu si zahrají známé osobnosti jako je např. Dana Morávková, Sandra Pogodová, Iva Kubelková, Andrea Holá, Václav Kopta, Michal Kavalčík, Bořek Slezáček, Petr Vondráček, Peter Pecha (držitel ceny Thálie pro rok 2018) aj.

Jak sám režisér muzikálu, Radek Balaš, sdělil: ” Výbuch bude!”  My jsme na výsledek zvědavý a doufáme, že muzikál TRHÁK bude bomba. 🙂

My jsme plně v očekávání, jak se s muzikálovým zpracováním autoři tzv. “poperou” a na výsledek se těšíme.

Autorka článku: Tereza Borovičková Fotografie, Videa: Pavel Jirouš

Kompletní herecké obsazení a seznam termínů:

 

Trhák tisková konference

Tisková konference muzikálu Trhák

Dnes proběhla konference nově připravovaného muzikálu Trhák. Muzikál vzniká na námět stejnojmenného filmu Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka.

Režie muzikálu se zhostil divadelní režisér a autor muzikálu “Adéle ještě nevečeřela” Radek Balaš.

Tisková konference se nesla tradičně v přátelském duchu s trochou nadsázky. Představilo se troufáme si říci hvězdné obsazení muzikálu, které se postará, jak o humornou stránku muzikálu, tak i pěveckou.

Podívejte se na obsazení jednotlivých rolí.:

Sváťa Kohoutek, režisér:
David Suchařípa

Zdeněk Jíša, scénárista:
Václav Kopta, Josef Polášek

Jaroslav Ticháček, agronom:
Petr Vondráček, Peter Pecha

Lenský, řezník:
Martin Dejdar

Oldřich Šus, producent:
Miroslav Etzler, Igor Bareš

Láďa Zacharník, inspicient:
Jaromír Nosek, Petr Vacek

Josef Kalina, hajný:
Josef Vojtek, Bořek Slezáček

Ticháčková, listonoška:
Dana Morávková, Sandra Pogodová

Antonín Líbal, herec:
Michal Kavalčík, Josef Carda

Zdena, číšnice:
Andrea Holá

a další…

Premiéra se odehraje 25.10.2018 v divadle Broadway

Podívejte se na ukázku jedné z písní z muzikálu Trhák na dnešní tiskové konferenci:

Podívejte se také na naší fotogalerii z dnešní konference.

Autor: Pavel Jirouš