Muzikály

Pražské muzikály

Evropská premiéra muzikálu Turandot

Jméno Turandot určitě není milovníkům divadla cizí – tuhle tematiku už ve své stejnojmenné opeře zpracoval na počátku 20. století italský skladatel Giacomo Puccini. O necelých sto let později se k ní vrátili autoři v jihokorejském Soulu a „přenesli“ princeznu Turandot z opery do muzikálu.

Evropská premiéra tohoto jihokorejského muzikálu se konala 6. března v Divadle Nová scéna v Bratislavě. Autoři Lee HaejeJang Soyeong se po úspěšných turné po Asii rozhodli posunout dál do světa a spolupráci s tímto divadlem započali na základě předešlých zkušeností s představeními Nové scény na Mezinárodním muzikálovém festivalu v Daegu (Madam de Pompadour a Mata Hari). O překlad se postarala dvojice Lujza PuchalováVladimír Puchala, představení režíroval Róbert Alföldi a živý orchestr diriguje Ľubomír Dolný.

Muzikál Turandot je, na rozdíl od opery, pojat velmi moderně. V kostýmech, textu, hudbě i maskách je místy znatelný asijský vliv, ale to pro evropského diváka vůbec nepůsobí rušivým dojmem. Spíš naopak. Chytlavé melodie mnohdy doprovází sbor, a tudíž v hlavě rezonují i dlouho po skončení představení. K tomu v choreografii spatříme jemné náznaky známé skladby Thriller of Michaela Jacksona. Dalo by se říci, že celé představení je jeden obrovský hit.

Hlavní role chladné a kruté princezny Turandot se na první premiéře bravurně zhostila Miroslava Drínová. Odvážného prince Kalafa si stejně tak skvěle zahrál Peter Makranský. Jeho statečnou a oddanou služkou Ryu byla Romana Dang Van. Čtveřici klaunů, kteří publikum nejen baví, ale také provádějí diváka celým příběhem, hráli Michal Candrák, Lukáš Pišta, Tomáš Majláth a Vladislav Plevčík. Sisa Sklovská se objevila jako matka princezny Turandot. Krále obou království, tedy otce Turandot a Kalafa, hráli Pavol Plevčík a Stano Král. A nakonec, pobočníka princezny Turandot, krále smrti, si zahrál David Árva.

Muzikál Turandot je novým zpracováním už nespočetněkrát převyprávěného příběhu, ale to neznamená, že není originální. Herecké i pěvecké výkony se snoubí s chytlavou hudbou a texty, což spolu tvoří neopakovatelný kulturní zážitek.

 

Autorka:  Anna Duffeková

Zdroj obrázku: https://www.nova-scena.sk/turandot/

 

Štěpán Komárek: Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva

Na dnešní rozhovor jsme si přizvali Štěpána Komárka, mladý talent pražské muzikálové scény, v současnosti známého zejména díky roli teenagera Gabea v muzikálu NE/NORMÁLNÍ v Divadle Na Prádle. Představil se také v jako Romeo v muzikálu Romeo a Julie nebo princ v muzikálové verzi pohádky Tři oříšky pro Popelku. Na divadelních prknech jej aktuálně také můžete potkat v muzikálu Vlasy v divadle Kalich. Jak se dostal k divadlu, kterou roli by si v budoucnu rád zahrál a kdo je vlastně Gabe, nám prozradil v našem rozhovoru.

Odkud pocházíš a co tě přivedlo k divadlu?
Narodil jsem se v Opavě, kde jsem bydlel, až do chvíle, kdy jsem se dostal na Pražskou státní konzervatoř. Původně jsem měl chodit na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde jsem udělal přijímačky, ale těsně po začátku školního roku jsem dostal možnost bydlet a studovat v Praze a udělat přestupovky už nebyl problém.

 Duší jsem showman, už odmala jsem měl potřebu se neustále jakkoli projevovat, upoutávat pozornost, dělat cokoli, co se běžně nedělá nebo nevidí. Po rozvodu rodičů jsem se ale začal uzavírat sám do sebe, a když přišel čas se rozhodnout, na jakou mám jít školu, myslel jsem si, že herecká konzervatoř je způsob, jak se znovu otevřít.

 Jaký druh živého umění je ti nejbližší a chodíš do divadla i jako divák?
V divadle mě baví hlavně hrát. Málokdy se jdu na něco podívat. Většinou chodím jen na představení, kde hrajou moji přátelé, kolegové…ale divadlo mě pořád neoslovuje tak, jako hudba. V hudbě cítím mnohem větší svobodu, baví mě ta barevnost, různorodost. A zpěv i hra na kytaru, na kterou už několik let hraju, mě uvádí do transu.

 Aktuálně hraješ v muzikálu NE/NORMÁLNÍ dospívajícího syna Goodmanových. Kdo je vlastně Gabe?
Gabe je obyčejný kluk, který je ale silně závislý na své matce Dianě a ona zase na něm. Žije jenom pro ni, dýchal by za ni a to jediný co si přeje, je s ní být. To ale není možný, protože jsou oba dva z jiných světů, i když se to na první pohled nezdá. Tudíž hledá způsob, jak ji do toho svého dostat. To je jeho jediný cíl. Gabe je ale skvělý manipulátor a dokáže využít každého zaváhání a nejistoty, co se v hlavě Diany, která trpí bipolární poruchou, objeví.

 Jak ses na roli Gabea připravoval a přinesla ti nějakou novou výzvu?
Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva. Kdybych to jako výzvu nebral, nebavilo by mě dělat divadlo! Na roli Gabea jsem se nepřipravoval nijak složitě. Je to role, u které bylo nejdůležitější si uvědomit, kdo nebo co je, a prostudovat taky roli Diany a její minulost. Tyhle dvě postavy jsou totiž duší provázány.

Trailer muzikálu NE/NORMÁLNÍ 


A co příprava před samotným představením? Působíš jako velký suverén, ale trpíš i trémou a jak ji případně odbouráváš?
Pokud se představení nehraje déle než dva měsíce, potřebuju si aspoň den před představením projet podle videa všechny svoje výstupy a písně. Pokud je to třeba jenom měsíc, nedělám vůbec nic. Jediný, co potřebuju, je uklidnit hlavu, a říct jí, že všechno ví, tak ať se nestresuje tím, že by si v akci na něco nevzpomněla. Díky tomu trému před představením nemívám skoro nikdy. Pár minut do začátku se snažím vůbec na nic nemyslet. Mít v hlavě absolutní tmu. A můžu vám říct, že to je to nejlepší, co můžete udělat. Protože snažit se dopředu vymyslet, jak neudělat během představení chybu, je trochu blbost!

Muzikál NE/NORMÁLNÍ obsahuje 37 písní. Je nějaká, která ti obzvláště přirostla k srdci? Proč je to právě tato?Obzvláště mi přirostla k srdci polovina celého repertoáru, opravdu. Každá píseň má svůj unikátní charakter, význam a důvod, proč byla napsaná. Když už bych měl vytyčit jednu píseň, byla by to Jedno místo znám. Tahle klidná píseň zpívaná polofalzetem, navazuje zlomem z předchozí písně, čímž dodá potřebnou atmosféru situaci, kdy Gabe dosáhl svého, zbavil Dianu strachu a posledních pochybností a odvádí ji do svého světa. Pro obě postavy je to bod nejvyššího štěstí, klidu a míru, ale pro diváka je to dno. Dokonalý kontrast, ze kterého vám přejede mráz po zádech.

Změnilo se po této zkušenosti tvé vnímání života nebo rodiny? A co nejlepšího ti právě tahle role přinesla?
Myslím, že většina věcí po této zkušenosti, co se rodiny a života týče, zůstala na svým místě. Ale uvědomil jsem si, jak velký mám štěstí, že ztvárňuji tak úžasnou roli v tak úžasném muzikálu. Každé představení mi dává hromadu informací a zkušeností, ze kterých se můžu skvěle učit, ať už se to týká herectví nebo zpěvu.

Můžou si něco důležitého odnést z představení muzikálu NE/NORMÁLNÍ i samotní diváci?
Každý člověk alespoň s kapkou empatie si může z představení něco odnést. Převážně ti, kteří podceňují, nebo mají odpor nebo strach z duševně nemocných lidí.

Máš přehled o muzikálech ve světě a je v nich případně nějaká role, kterou by sis chtěl zahrát?
I když v nich sám hraju, můj přehled o muzikálech je stejně špatnej, asi jako člověk, který pracuje pro seznam, ale neví, co je google. Před pár týdny jsem si konečně pustil Les Misérables a za pár dnů jsem se na té hudbě stal závislým. Rozhodně bych tedy neodmítnul roli Maria nebo Javerta!

Pracuješ prý také v casinu jako krupiér, je to více adrenalin, zábava nebo obojí dohromady? Máš při tom výhodu i díky svým hereckým schopnostem?
V kasínu pracuju už 2 roky, ale teprve před pár měsíci jsem zjistil, že nejsem krupiér, nýbrž dealer. Krupiér ovládá nejen texas hold‘em poker, ale taky omahu, ruletu, black jack, ultimate poker…a kolo štěstí, na který chodí 2 lidi za rok. Tyhle hry já neumím a popravdě ani nechci. Stačí mi ten poker. Adrenalin to je jen ve chvíli, kdy hráč pořád dokola prohrává, a vy čekáte, kdy vstane ze židle a půjde vám jednu vrazit. A zábava to je ve chvíli, když je ten adrenalin.

Moje showmanství se v týhle práci dost hodí, protože hráči skoro vždycky ocení sem tam nějakou tu srandu a já si alespoň trochu zpestřím směnu.

Jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Nejraději trávím volnej čas s přáteli u piva, sem tam zajdu na nějakej koncert, ať už kapela hraje cokoli, rád doma hraju na kytaru a zkouším si skládat svoje vlastní věci. Nápady to jsou pěkný, ale ještě chvíli potrvá, než dostanou nějakej pevnější tvar.

 Doplň v tomto pořadí oblíbené: jídlo, nápoj, film, divadelní hru, hudbu, město, místo, věc.
Hmm…řekněme zapékané špagety s masem a sýrem, nápoje: stoprocentní džusy, který ale nejsou doopravdy stoprocentní, a proto jsou taky tak dobrý, filmy: francouzský komedie, německý parodie, americký drama, ten pořad doma sama…divadelní hra: Terminus, byla to naše maturita z herectví, hudba: Pink Floyd, Sting, Pearl Jam, město…tady musím udělat kompromis mezi Prahou a Opavou…takže Brno. Místo: Dolomity v zimě, věc: postel.

Na závěr mě zajímá, co nového tě v nejbližší době čeká, na co se těšíš, ať už profesně, nebo v osobním životě…?
Účastnil jsem se konkurzu na Rebely do Hudebního divadla Karlín a dál zatím nic víc.

 

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v prodeji na nenormalnimuzikal.cz/vstupenky

FOTO: NE/NORMÁLNÍ – Petr Florián, Romeo a Júlie – Martin Paldus, ostatní fotografie: archív Štěpána Komárka
Autorka článku: Romana Švecová

Štěpán Komárek

MUZIKÁL NE/NORMÁLNÍ: A co je vlastně „normální“?

Na co mít normální život, v ten vážně nedoufám. I trochu nenormální by byl moc fajn.”

Americký muzikál NE/NORMÁLNÍ (angl. Next To Normal) oceněný Pulitzerovou cenou a několika cenami Tony je původním dílem Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) a Toma Kitta (hudba), které vzniklo jako desetiminutový projekt pod názvem Feeling Electric. Ten byl zkomponován jako společná úloha pro muzikálový workshop, jejž oba autoři navštěvovali. Pod stejným názvem byl posléze uveden v roce 2005 na New York Musical Theatre Festival. Pod svým současným názvem Next To Normal se objevil na scéně off-Broadway v roce 2008, konkrétně v Second Stage Theatre a o rok později pak ve své broadwayské premiéře v Booth Theatre.

V české premiéře se muzikál v produkci spolku art4rent, z. s., režii Martina Vokouna a překladu Zuzany Čtveráčkové poprvé představil v pražském Divadle Na Prádle 29. 11. 2019. Naše parta navštívila hned první reprízu v sobotu 30. 11.

Navenek se Goodmanovi zdají jako typická americká rodina – vzdělaní a šťastní manželé se dvěma puberťáky, žijící na předměstí a potýkající se s radostmi i strastmi všedních dní. Ne všechno je však takové, jak to na první pohled vypadá. Matka Diana totiž trpí vážným duševním onemocněním – bipolární afektivní poruchou. V příběhu sledujeme vývoj nemoci od nestabilních projevů až po dramatickou léčbu a následné výpadky paměti, a tím dosah diagnózy na členy rodiny a další aktéry děje. Jejich životy jsou navíc zahalené pod rouškou dlouho skrývaného tajemství, které mezi nimi postupně vytváří propast. Již téma muzikálu tedy dává znát, že jde o velice odvážný muzikálový počin, který v žádném případě nemůžeme označit jako komerční. Navzdory nelehkému tématu, které zpracovává, je však velmi poutavý a divák je neustále udržován ve střehu díky řadě naprosto nečekaných zvratů.

Energii muzikálu umocňují i hudební čísla – v této souvislosti nutno proto opravdu ocenit skvělé hudební nastudování, o které se postarala Kristina Brachtlová, jelikož písně v tomto případě tvoří téměř sto procent díla, zatímco činoherních pasáží je minimum. Ač se však vzhledem k  závažnosti tématu domníváme, že pro lepší pochopení děje a vývoje situací by možná právě těch bylo vhodných víc, bereme v potaz, že jde o specifický styl autorů, kteří dávají přednost „vytvoření“ situace pro konkrétní píseň. Žánrově je muzikál laděn převážně rockově, objevují se tu živelné a energické skladby, díky kterým má děj spád a rychle „odsýpá“, nechybí však ani tišší a pomalejší balady či dokonce country. Hudební motivy jsou celkově zajímavé a přes variace různých stylů jsou v rovnováze. Zapamatovatelných melodií je sice pomálu, což ale nijak neubírá na kvalitě samotné hudby. Jako i v předešlé produkci art4rent, z. s. (muzikál Tick, Tick…BOOM! pozn. red.) nutno opět ocenit přítomnost živé kapely na scéně, která tam herce doprovází, a v současnosti je spíš příjemným překvapením než běžnou praxí. V produkci se představuje v alternacích – piano – Kristina Brachtlová, bicí – Jakub Nývlt / Pavel Plašil, kytara – Jakub Červinka / Tomáš Pecka, elektrická kytara – Dalibor Pelc / Samuel Barčík, housle – Jan Bradáč / Peter Mojzeš a violoncello – Barbora Soukupová / Kristýna Bělohlávková.

O výpravu se postaral Aleš Valášek, který vsadil na čistotu, funkčnost a maximální jednoduchost, což ale produkci nijak neubírá na atmosféře, protože divák si dokáže mnoho představit a scéna působí velmi efektně.

Překlad Zuzany Čtveráčkové jsme měli možnost slyšet již v brněnské verzi muzikálu RENT. Ač Ne/Normální nabízí množství překladatelských oříšků, překladatelka se s nimi opět poprala velmi suverénně a písně se moc dobře poslouchají.

Velmi silnou stránkou díla je obsazení. Při prvním pohledu by divák možná jen těžko uvěřil, že se nedívá na opravdovou rodinu. Objevují se tu jak jména, které pro fanoušky české muzikálové scény nejsou žádnými nováčky, tak i mladí umělci, kteří svými výkony zaujali
a rozhodně se na ně budeme těšit i v budoucnu. V tomto komorním muzikálu se šesti postavami tvoří na scéně semknutý „tým“ a je těžko vypíchnout jednoho nejlepšího.

Role životem těžce zkoušené Diany Goodmanové se zhostila Daniela Šinkorová, která se na tuto postavu vysloveně typově hodí. Její „hraná dokonalost“, ale i zmatenost, způsobená léky, neustálá proměna nálad, celkového chování, zoufalství, odtažitost od Dana i Natalie, které ve skutečnosti miluje, byly naprosto uvěřitelné. Pěvecky je však znát jisté rezervy a v některých pasážích jsme zaznamenali menší problémy s porozuměním textu, což však možno připsat i nastavení zvuku.

Otec rodiny a starostlivý manžel Dan Goodman, který dělá, co může, aby jeho rodina měla aspoň trochu „normální“ život, ač má sám všeho tak akorát dost, v podání Zbyňka Frice budí u diváka asi nejvíc emocí. Jeho neúnavné snažení a obětavost i v momentech, kdy by to většina lidí už dávno vzdala, jsou dojímavé i fascinující. Oblíbená stálice muzikálových scén opět dokazuje své herecké kvality v poloze, která mu skvěle sedí, a nijak nezaostává ani po pěvecké stránce – píseň Byl jsem, ve které se vyznává ze své lásky k Dianě a rostoucí beznaděje ve snaze pomoci jí v jejím trápení, je jedním vrcholů večera.

Štěpán Komárek, jedna z poměrně nových tváří divadelních prken, ztvárňuje roli dospívajícího syna Goodmanových – Gabea.  Je prostě typický puberťák – svět je jeho královstvím a pozornost okolí vodou na jeho mlýn. Té mu Štěpán Komárek bezpochyby dopřává dostatek, protože kdykoliv se jeho Gabe zjeví na scéně, spustit z něj oči je opravdu uměním. Tento mladý kluk vás baví, ale zároveň pociťujete zvláštní mrazení. Jednoduše vás dostane přesně tam, kde vás chce mít.

V roli Natalie, mladé rebelující dívky, která svým sarkasmem maskuje závažný dopad matčiny nemoci na své vlastní duševní zdraví, se představila Kateřina Herčíková, která pro nás byla největším překvapením, a to zejména po hlasové stránce. Ač je hudba Toma Kitta místy opravdu náročným materiálem, s každou písní si poradila s absolutním přehledem.

Dojemným elementem v příběhu je vztah Natalie a Henryho (Štěpána Kloučka). Jeho Henry je citlivý kluk, který v Natalii vidí spřízněnou duši a dělá všechno pro to, aby jí aspoň trochu zvedl náladu a sebevědomí. Chemie mezi nimi funguje výborně a Henry se zdá být přesně tím protipólem, který Natalie potřebuje, aby dokázala ve svém životě najít nějakou jistotu a rovnováhu, která jí zoufale chybí. Oproti tomu Henry pod vlivem Natalie získává větší míru zodpovědnosti a stává se pro ni oporou. Ač si vážné duševní onemocnění postupně vybírá svou daň u všech členů rodiny, právě on je příslibem naděje.

Šestici herců uzavírá Tomáš Vaněk v dvojroli Dianiných terapeutů Dr. Finea a Dr. Maddena. Druhý ze zmíněných nevyvolává silné emoce, je však evidentní, že by rád Dianě pomohl, ale jeho možnosti jsou omezené a výsledky nenaplňují to, co si od nich Diana a Dan slibují. V inscenaci však představuje osvěžující prvek, který má jako jediný dokonce několik malých příležitostí děj trošku humorně odlehčit. Přestože v představení dostává jen malý prostor, je vidět, že role mu opravdu sedí a její hraní si užívá.

Sečteno a podtrženo, muzikál Ne/Normální je na pražské scéně opravdu zásadním projektem, za jehož uvedení jsme rádi a vyplatí se ho vidět. Bourá stigmata a otevírá témata, která jsou dosud ve společnosti tabuizována. Protože co můžeme vědět? Nikdy nevíme, zda něco podobného nepotká i nás.

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v předprodeji ZDE

Autor fotografií: Petr Florián

Recenzi Vám přineslo

Muzikál NE/NORMÁLNÍ

Mačky (Kočky) v Bratislavě jsou zárukou kvalitní muzikálové zábavy

Jméno Andrew Lloyd Webber bývá u muzikálových titulů zárukou kvality,  dobré hudby a nadčasového tématu. Není tedy divu,  že se jeho muzikály uvádějí v divadlech po celé republice a po celém světe. Z těch nejznamějších můžeme připomenout třeba představení Fantom OperyJosef a jeho pestrobarevný plášť, Jesus Christ SuperstarKočky. Poslední jmenovaný muzikál nedávno vyprodal Hudební divadlo Karlín,  když do Prahy přijely na návštěvu Kočky z Ostravy. V prosinci se chystá premiéra filmového zpracování s hvězdami jako jsou Taylor Swift, Jennifer Hudson a James Corden. Naše redakce se vypravila do divadla Nová scéna v Bratislavě na slovenskou verzi Koček (Mačky), které premiérovaly v roce 2016.

Každý muzikál v sobě snoubí herectví,  zpěv a tanec. Kdo Kočky v jakékoli produkci viděl, musí uznat,  že jsou především o tanci a ten účinkující na Nové scéně zvládají na výbornou. Nápadité choreografie Ladislava Cmoreje se doplňují s režií Gabriely Petrákové. Scéna je poměrně jednoduchá,  ale umožňuje kočkám lozit po jevišti křížem-krážem všemi směry.  Čas od času dokonce lozí i mezi diváky. Pestrost celému představení dodávají také kostýmy všech kočičích barev od sněhobílé po temnou černou. Na překladu spolupracovali ostřílení textaři Michael ProstějovskýJán Štrasser. Muzikál je doprovázen živým orchestrem.

Lesk celému představení dodává také hvězdné obsazení, což ovšem neznamená, že by divadlo lákalo publikum pouze na zvučná jména. Zejména českému divákovi můžou být známí třeba držitelka Ceny Thálie Katarína Hasprová, herecká legenda Karol Čálik, Veronika Prášil Gidová, Andrea Gabrišová, nebo Laco Hudec Šubrt. Někteří členové ansáblu Nové scény taktéž účinkují v ostravské verzi Koček v Divadle Jiřího Myrona.

Suma sumárum, bratislavské Kočky jsou zárukou kvalitní muzikálové zábavy pro všechny generace.

Autorka: Anna Duffeková

Muzikálový zpěvák Jakub Hübner chystá koncert

Muzikál expres a art4rent, z. s. ve spolupráci s Divadlem Na Prádle uvádějí koncert “JAKUB HÜBNER 30“, který se uskuteční již 7. listopadu 2019Divadle Na Prádle (Besední 3, Praha 1 – Malá Strana).  Mladý muzikálový zpěvák, kterého v současnosti můžete vidět coby otce Elphaby, guvernére Frexe v muzikálu Čarodějka, zde v kruhu svých přátel pokřtí i nové LP JAKUB HÜBNER 30. Hosté koncertu budou Soňa Jungová, Roman Tomeš, Lukáš Adam, Tomáš VaněkTomáš Živor (klavírní doprovod).

V divadle bude možné si zakoupit jak LP JAKUB HÜBNER 30, tak i CD JAKUB HÜBNER 1 i jeho literární debut V TÓNECH DUHOVÉHO ŽIVOTA.

Předprodej vstupenek byl zahájen na pokladně Divadla Na Prádle.

CD Jakub Hübner I. vyšlo v produkci Muzikál expresu a v distribuci Supraphonu. V prodeji ZDE

Oficiální YouTube kanál Jakuba Hübnera

Autorem oficiálních promo fotografií k albumu je Michal Oškrkaný

Autorka článku: Romana Švecová

Jakub Hübner

Redaktoři na cestách: Bídníci přichází na Slovensko

Světově proslulý muzikál Bídnici (SK: Bedári) z pera Clauda-Michela Schönberga a Alaina Boublila, napsaný dle stejnojmenného díla Victora Huga, zná snad každý muzikálový fanoušek. Příběh Jeana Valjeana, který porušil podmínku po propuštění z vězení, za což ho jako stín pronásleduje inspektor Javert, slepě zastávající zákon, který se odehrává ve Francii na pozadí revolučního období, patří spolu s Fantomem opery k nejdéle hraným titulům na světě. 21. 9. 2019 ho ve slovenské premiéře uvedlo Divadlo Nová scéna v Bratislavě. Tento článek je však psaný z první reprízy muzikálu 24. 9. 2019, na které se opět potvrdilo, že divadlo je živý organismus a přestože se všechno může v momentě změnit, „show must go on.“ Ale o tom později.

Bratislavská produkce je opravdu speciální – na celý zkušební proces totiž dohlížel jeden z autorů muzikálu – Alain Boublil. Režie, scénické koncepce a hudební supervize se ujala Marie Zamora, jejíž jméno se s dílem pojí již od dob, kdy si po ukončení studií na Konzervatoři v Paříži zahrála jako svou první profesionální roli právě postavu Cosette ve francouzské produkci Bídníků. Její vztah k tomuhle muzikálu je díky tomu cítit z každé minuty.

V překladu Kataríny Labajové-Pokorné a přebásnění Jána Štrassera se muzikál poprvé představil ve své slovenské podobě, kterou opravdu stojí za to slyšet. Písně plynou hladce a znějí velmi přirozeně. Překladatelé si také dali záležet na odlišení jazyka jednotlivých sociálních skupin vystupujících v příběhu.

Ač je Divadlo Nová Scéna možná menším prostorem než divadla, ve kterých byl tento muzikál v minulosti uveden, scénografovi Petru Hlouškovi se povedlo navrhnout scénu, která využila prostor na maximum a přidala produkci jakousi zajímavou komorní atmosféru. Jedním z detailů, které nás oslovily, jsou scény odehrávající se v publiku, které představení dodaly na dynamičnosti.

Obrovskou přidanou hodnotou je též živá hudba v podání Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu, pod taktovkou Petra Valentoviče.

Coby Jean Valjean se v bratislavské produkci představil Titusz Tóbisz , pro kterého tato role není premiérou. V roce 2012 ji ztvárnil v Národním divadle v Miškolci, kde za svůj výkon získal ocenění „Hlas roka“. Typově a herecky je Titusz Tóbisz naprosto uvěřitelným Valjeanem, oslnil však zejména pěvecky. Ač operní přednes nebývá u představitelů Jeana Valjeana pravidlem, dodává jeho sólům unikátní atmosféru, což se potvrdilo i v tomhle případě. Při písni Bring Him Home (Otčenáš) publikum snad ani nedýchalo.

Inspektora Javerta, si zahrál mladý herec Jiří Daniel, pro nejž slovenská produkce Les Misérables také není prvním setkáním s tímto muzikálem. Objevil se již v jeho brněnské verzi jako Montparnass. Přestože mezi ním a představitelem Jeana Valjeana je poměrně velký věkový rozdíl, na scéně ho vůbec nebylo cítit. Jeho protějšku se tak pěvecky, jako i herecky suverénně vyrovnal a role přísného komisaře, odhodlaného v každém případě učinit zákonu zadost, se zhostil s opravdovou vervou.

Veronika Prášil Gidová není na divadelních prknech žádným nováčkem – muzikáloví fanoušci ji v současnosti můžou vidět v několika produkcích Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Emoce, které vložila do ztvárnění tragické hrdinky Fantine, byly opravdu přesvědčivé, a nezaostala ani po pěvecké stránce.

V roli Cosette, dcery Fantine se představila Michaela Baladová-Danielová. Role křehké, nevinné dívky jí perfektně sedla a má též krásnou barvu hlasu. Skvěle se doplňovala s Petrem Makranským, který ztvárnil studenta Maria. Ten se jako zamilovaný mladý muž představil již v roli Romea v bratislavské produkci francouzského muzikálu Romeo a Júlia a opět přesvědčil, že jde o polohu, na kterou se skutečně hodí.

Vendula Příhodová, známá zejména pro české divadelní fanoušky (kupříkladu jako Joanne v muzikálu RENT v Divadle Kalich), ztvárnila roli Éponine, kterou herecky s přehledem zvládla, a její provedení písně On My Own (CZ: Samotářka) bylo jedním z vrcholů představení.

Jaroslav Rusnák a Marta Kurčík Potančoková jsou ve svých rolích ten typ Thénardierovců, které ač nenávidíte za to, jak se zachovali k malé Cosette, na jejich scény se zároveň těšíte, protože oba disponují velkým komediálním talentem.

Překvapením večera byl Enjolras. Jak už bylo naznačeno na začátku tohoto článku, člověk míní
a chladné zářijové počasí mění, a to zejména v těch nejnevhodnějších možných momentech. Tím momentem byla právě první repríza muzikálu Bedári a tím člověkem Patrik Vyskočil, kterého překvapila zdravotní indispozice, což byl velký problém, protože v představení vystupuje bez alternace. Co teď?
A tak se nečekaně jako Enjolras představil Dárius Koči, v případě kterého, ač byl na tuto roli připraven jako swing „kdyby něco“, asi nikdo nečekal, že to „něco“ přijde takhle brzy. Situaci na začátku představení objasnila generální ředitelka Divadla Nová scéna Ingrid Fašiangová, troufáme si však říct, že kdyby to neudělala, nikdo by si ničeho nevšiml. Svého „spontánního premiérového Enjolrase“ zvládl Dárius Koči naprosto suverénně po všech stránkách. A tak se opět potvrdilo, že alternace, náhradníci, swings (účinkující, jenž mají v představení vlastní roli, zároveň však umí v případě potřeby zaskočit v několika jiných) a „emergency covers“ (CZ: nouzový záskok) jsou pro představení zásadní a nejsou jenom jakousi „záplatou“. Vzpomeňte si na to, když příště pohlédnete na ferman. 🙂

Celkově tak možno říci, že Les Misérables v Bratislavě se setkali s velkým úspěchem a jde o produkci, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Vstupenky možno zakoupit na https://www.nova-scena.sk/bedari/ .

Autorem fotografií je Marek Malůšek a byly použity se svolením Divadla Nová scéna. 

Autorka článku: Romana Švecová

První ukázky z připravovaného muzikálu Tarzan + VIDEO

TARZAN CHYSTÁ VELKOLEPOU PRODUKCI
Představení Tarzana v Divadle Hybernia je podle producenta zatímm nejnákladnějším muzikálem této scény. Zároveň jde o první tanečně akrobatický muzikál v Česku a první uvedení muzikálu Tarzan v licenci Walta Disneyho ve východní Evropě.

Tarzan v Hybernii představi multimediální show s celkem 250 zbrusu novými kostýmy a náročnou výpravou. Vedle

opičích převleků diváci uvidí i kostýmy masožravých květin. Kostýmy byly velmi náročné na výrobu. Herci se v nich musí dobře cítit a zároveň se dobře pohybovat, vysvětlil autor kostýmů Roman Šolc, držitel Thálie a v současné době jeden z nejvyhledávanějších
kostýmních divadelních výtvarniků.
Jen na výrobu opičích kostýmů, kterých bude 45, padlo 450 metrů lycry dovezené z Itálie.
Představitelé Tarzana budou mit speciální paruku z lidských vlasů upravených do dredů a v ní bude

umístěná vysílačka a mikrofon, aby se mohli bez problémů pohybovat.

Jane diváci uvidí celkem v pěti kostýmech, mimo jiné jako romantickou krásku i v expedičním safari oblečku.

Kostýmovaní přitom budou nejen herci, zpěváci, tanečníci, ale také akrobati. V představení se objeví profesionálové se zkušenostmi ze Cirque du Soleil, Losers či Cirk La Putyka.
Vrůzných muzikálech se již objevily různé akrabatické prvky. Nikdy však v takovém rozsahu a
provedení. “Tarzan je tak doslova skutečně prvním tanečně akrobatickým muzikálem v Česku”, upozornila choreografka Ivana Hannichová
Náročný byl i casting hlavních představitelů. Výběr herců musí odpovídat přesně popsaným charakteristikám věku, typu a pěveckým rozsahům. Vše podléhá kontrole společnosti Walt Disney, výkonného producenta Michala Mücksteina a režii Libora Vaculika.

Ten se po mnoha úspěšných muzikálech nyní zaměřil na broadwayskou špičku. Scénograf Petr Hloušek promění Divadlo Hybernia doslova v džungli, atmosféru kostýmně podpoří Roman Šolc a pod choreografii, tanec a akrobacii se podepisuje choreograficko-akrobatický tandem Ivana Hannichová a Jan Kohout.

Dirigentem třináctičlenného orchestru bude Libor Kapras. Tarzan je nejzpracovávanější filmovou postavou a jeden z nejslavnějších světových muzikálů. Obrovský úspěch zaznamenal na Broadwayi v New Yorku, dlouhou dobu byl vyprodán v Anglii, Německu, Nizozemsku, či Švédsku.

Více o muzikálu se dozvíte na stránce muzikálu Tarzan.

Podívejte se na první video ukázky z muzikálu:



Tarzan

Nové hudební divadlo v Českých Budějovicích!

Již ve středu 25. září od 19:00 se v kulturním domě Vltava uskuteční slavnostní koncert k zahájení činnosti nového českobudějovického Hudebního divadla Ze:Mě. Muzikálové GALA otevře první sezónu vznikající organizace nesmrtelnými muzikálovými hity z české i světové tvorby. Diváci se mohou těšit například na písně z muzikálů Jesus Christ Superstar, Čarodějka, Bídníci, Casanova či Největší showman za doprovodu živého orchestru pod vedením Vojtěcha Adamčíka a Jana Bubáka.

V rámci galavečera vystoupí významní umělci české muzikálové scény – nynější pěvecká, herecká a televizní hvězda Milan Peroutka, českobudějovický rodák účinkující v současnosti převážně v hlavních rolích pražských muzikálů Lukáš Randák, představitelka titulní role muzikálu Čarodějka v pražské GoJa Music Hall Elis Ochmanová, charismatický zpěvák a představitel role Che v budějovické Evitě Lukáš Adam, zpěvačka a herečka s neskutečným hlasem Andrea Holá a též mladá nadějná zpěvačka z daleké Severní Karolíny v USA Lindsay J. Salvati.

Součástí koncertu bude též slavnostní křest ke vzniku Hudebního divadla Ze:Mě za účasti významných osobností českého muzikálového divadla. “Je mi velikou ctí, že naše pozvání ke křtu divadla přijali tvůrci, bez kterých by český muzikál v podstatě nemohl existovat. Mezi kmotry našeho nového hudebního divadla se tedy zařadí Lumír Olšovský, režisér a šéf muzikálového souboru v plzeňském Divadle Josefa Kajetána Tyla, dále pak hudební skladatel Zdeněk Barták, autor úspěšných muzikálů Romeo a Julie a Casanova, které mohli diváci vidět v minulých sezónách na zámku Hluboká, a také překladatel a muzikálový odborník Michael Prostějovský, který stojí například za překladem legendárního Jesus Christ Superstar do češtiny,” říká Vojtěch Adamčík, šéf nového divadla Ze:Mě.

Tým hudebního divadla Ze:Mě pořádá koncert se záměrem vytvořit tradici, která by každoročně přilákala začátkem divadelní sezóny současné pěvecké hvězdy muzikálového divadla. “Chtěli bychom, aby vznikl slavnostní večer, na který budou diváci chodit oblečeni třeba jako do opery, tedy v kooperaci s termínem GALA obsaženým v názvu,” dodává Adamčík.

Předprodej vstupenek stále běží v síti CBsystem, je možné si zakoupit i e-vstupenky. Ceny se pohybují od 249,- do 399,- Kč za lístek.

Redaktoři na cestách: Muzikálové legendy opět rozezněly lázně

Fanoušci muzikálových melodií si opět užili oblíbený Muzikálový festival Jozefa Bednárika, jenž už dvanáct let poskytuje divákům možnost bezprostředního setkání s herci, autory a tvůrci divadelního světa. Tentokrát však premiérově přesídlil do prostředí lázní Sliač. Jako už tradičně nechyběly legendární (nejen) muzikálové melodie a šansony a též známé operní melodie či opereta.

V úvodu festivalu měli diváci možnost vidět operetu Gejzy Dusíka a Pavla Braxatorise Hrnčiarsky bál v podání posluchačů a hostů Konzervatoře Dezidera Kardoše z Topoľčian a následně přehlídku klasických operních árií v podání známých jmen slovenské operní scény Miroslava Dvorského, Martina Babjaka a Jany Bernátové.

Sobotní hlavní program – festivalový maraton – uvedl sedm tematických pásem – Naděje, Legendy, Vzpomínky, Hvězdy, Šansony, Melodie a Cyrano. V rámci nich se představily mladé pěvecké talenty. Diváci si též připomněli známé slovenské evergreeny v podání zpěváků Pavla Hammela a Vaša Patejdla, jednoho z členů skupiny Elán, hity, které již brzy představí muzikál Voda nad vodou v Divadle Kalich. Vzpomínkou festival uctil i legendárného slovenského básníka a textaře Jozefa Urbana a nechyběly ani známé šansony v podání Andrey Zimányiové s kapelou. Závěr festivalu patřil slovenské a české filmové a televizní hudbě a prvnímu původnímu slovenskému muzikálu Cyrano z predmestia, který s úspěchem opět uvedlo Divadlo Nová scéna v letos květnu. Nejznámější písně z muzikálu představili Ján Slezák (Cyrano), Mirka Gális Partlová (Roxana) a Vladislav Plevčík (Ján), ke kterým se připojil speciální host – původní Cyrano Jozef Benedik.

Ač festival letos změnil své sídlo, nechyběla Brusnianska Brusnica, ocenění pro osobnosti, které svým přínosem významně přispěly nejenom k uvedení Muzikálového festivalu, ale i k rozvoji muzikálu na české a slovenské scéně všeobecně, a Tabule slávy. Ocenění byli Štefan Hrčka, ředitel lázní v Brusně, jež poskytly festivalu prostor každoročně posledních 11 let, a kostýmová výtvarnice Ľudmila Várossová. Tabuli slávy získal zpěvák a skladatel Vašo Patejdl.

Autor fotografií: René Miko

Autorka článku: Romana Švecová

Muzikálový festival Jozefa Bednárika 2019

Císařovna Sissi se vrátila domů

Jedním z hlavních témat muzikálů je historie. Autoři obvykle čerpají z historických románů, nebo ze životních příběhů historických osobností. Dalo by se říci, že dějiny jsou nevyčerpatelným zdrojem dechberoucích příběhů, pověstí a zápletek. Právě proto jsou muzikálová představení s historickým námětem, na hradech a zámcích, neopakovatelným zážitkem.

5. a 6. července se ve vídeňském Schönbrunnu odehrála dvě speciální představení muzikálu Elizabeth inspirovaného životním příběhem slavné Sissi, neboli Alžběty Bavorské, manželky císaře Františka Josefa. Sissi na tomto zámku trávila hodně času a proto je zdejší uvedení muzikálu Elisabeth více než symbolické.

Hudbu složil Sylvester Levay, autor muzikálů Mozart a Rebecca. Původní libretto napsal uznávaný textař Michael Kunze, kterého český divák může znát jako jednoho z autorů muzikálových hitů Ples upírů (Praha, 2017 – 2018) a Rebecca (Ostrava, od 2017). Muzikál premiéroval ve Vídni v roce 1992 a od té doby se do hlavního města Rakouska několikrát vrátil. Diváci jej taktéž mohli zhlédnout v Německu, Itálii, Japonsku a Maďarsku.

V Schönbrunnu se tentokrát v hlavních rolích představili Pia Douwes, David Jakobs, Mark Seibert, Viktor Gernot, Daniela Ziegler, Lukas Perman, Hans Neblung a Patricia Nessy. Na zámeckém nádvoří sledovalo velkolepou muzikálovou show, doprovázenou proslulým vídeňským orchestrem, 11 tisíc diváků.

Vzhledem k vyprodanému hledišti a zjevnému úspěchu se produkce rozhodla příští rok uvést až 3 představení tohoto nádherného díla. Muzikál Elisabeth se v Schönbrunnu bude hrát 25., 26., a 27. června 2020. Vstupenky jsou již v prodeji.

 

Autorka: Anna Duffeková