Články

Divadlo Kalich vypisuje konkurz na nové nastudování muzikálu Touha

Když se objeví někdo inspirující, klidně připíšu postavu, říká režisérka a autorka Mirjam Landa

 

Muzikál Touha z autorské dílny Mirjam Landa a Daniela Landy se dočká nového nastudování. Divadlo Kalich ho představí v září 2021. Konkurzy na role i místa v taneční company proběhnou ve dnech 15. – 17. června 2020. „Organizaci konkurzů samozřejmě ovlivňuje celospolečenská situace. Jednotlivá kola budou probíhat za zvýšených hygienických a bezpečnostních opatření. Účastníky budeme zvát postupně po menších skupinkách, aby se v divadle neshlukovali, veškeré prostory divadla vydezinfikujeme ozónem, což budeme praktikovat od září i před každým představením,“ vysvětluje producent a majitel Divadla Kalich Michal Kocourek.

Divadlo zve na konkurzy herce, zpěváky, tanečníky, muže a ženy různého věku, všech typů postav, vysoké, malé, silné, štíhlé i různě atypické postavy. „Hledám archetypy. Lidi, kteří náš příběh dokážou obohacovat. Touha je proměnlivé představení. Může přijít někdo zajímavý, inspirující a klidně připíšu novou postavu a písničku. Potřebuju bolest, radost, smutek, lásku nebo nenávist. Emoce. Kdo mi na konkurzu nabídne emoce, ten vyhraje.  Ne každý je totiž umí prodat. Někdy se stane, že vás někdo něčím zasáhne na první pohled. A o to mi jde na konkurzu a posléze i v muzikálu,“ říká režisérka a autorka libreta Mirjam Landa.

Muzikál Touha měl v Divadle Kalich premiéru v září 2008, na svém kontě má přes 430 odehraných repríz. Mirjam Landa v něm převedla na jeviště příběh svého autorského filmu Kvaska z roku 2007.

„Touha 2021 by měla být odrazem dnešního divadelního světa, kde důležitější než láska k divadlu je kšeft. Protagonisté se budou mezi sebou chovat drsněji než předtím. Chci zvýraznit konkurenční boj a faleš v zákulisí. To vyjádříme i v tanci, v němž budu klást větší důraz na přesnost. Tance budou mnohem náročnější než dosud. Touha v roce 2021 zobrazuje fabriku na emoce,“ plánuje režisérka. Z původní inscenace by naopak chtěla zachovat humor. „Ten dělá Touhu Touhou. Další oporou je nekonečný optimismus, jenž vládne mezi cirkusáky, kteří přišli o všechno a dokážou se s tím vypořádat. A také výstřední momenty, jaké nikde jinde neuvidíte.“

Na nové inscenaci bude Mirjam Landa spolupracovat s brazilským choreografem Allanem Lemajou. „Zdá se, že jsme na společné vlně. Už teď pracujeme na choreografickém konceptu, chtěla bych využít i jeho brazilský původ. Není snad země, která by byla známější pro svoje divoké tance, než Brazílie. Na tuhle spolupráci se moc těším,“ říká Landa. Výtvarníkem scény bude Martin Černý, s nímž Mirjam Landa připravila už nové nastudování muzikálu Krysař z roku 2017.

Chybí vám muzikály? Přijďte do Brna!

Bydlíte nedaleko Brna a nemáte program na pondělí? Městské divadlo Brno si pro své diváky připravilo malé divadelní překvapení.
25.5. od 18:00 – 21:00 se na Divadelní dvoraně odehrá série koncertů kde pro návštěvníky ve všech venkovních prostorách budou hrát a zpívat mimo jiné i Zdeněk Merta, Dušan Vitázek, Hana Holišová nebo Zdeněk Junák. Celý program se bude několikrát cyklicky opakovat, tudiž o nic nepřijdete i když dorazíte i později.

Více informací na https://www.mdb.cz/

Muzikál Mauglí vychází online

Chybí vám pražské muzikály? Divadlo Kalich má řešení! Pro všechny, kterým chybí muzikálové divadlo připravilo spolu s Mall.tv v rámci projektu #kulturažije stream  muzikálu Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové a režisérského dua Skutr – MAUGLÍ.

V hlavní roli se na záznamu představí Jan Cina a uvidíte též Jiřího Korna, Zbyňka Frice, Jana Kříže, Vendulu Příhodovou, Petra Strenáčika a další. Muzikál Mauglí, na motivy Knihy džunglí od Rudyarda Kiplinga můžete zhlédnout již od od 1.5. od 19:00 na https://www.mall.tv/kulturazije/divadlo-kalich-muzikal-maugli-1-5-19-00 .

Evropská premiéra muzikálu Turandot

Jméno Turandot určitě není milovníkům divadla cizí – tuhle tematiku už ve své stejnojmenné opeře zpracoval na počátku 20. století italský skladatel Giacomo Puccini. O necelých sto let později se k ní vrátili autoři v jihokorejském Soulu a „přenesli“ princeznu Turandot z opery do muzikálu.

Evropská premiéra tohoto jihokorejského muzikálu se konala 6. března v Divadle Nová scéna v Bratislavě. Autoři Lee HaejeJang Soyeong se po úspěšných turné po Asii rozhodli posunout dál do světa a spolupráci s tímto divadlem započali na základě předešlých zkušeností s představeními Nové scény na Mezinárodním muzikálovém festivalu v Daegu (Madam de Pompadour a Mata Hari). O překlad se postarala dvojice Lujza PuchalováVladimír Puchala, představení režíroval Róbert Alföldi a živý orchestr diriguje Ľubomír Dolný.

Muzikál Turandot je, na rozdíl od opery, pojat velmi moderně. V kostýmech, textu, hudbě i maskách je místy znatelný asijský vliv, ale to pro evropského diváka vůbec nepůsobí rušivým dojmem. Spíš naopak. Chytlavé melodie mnohdy doprovází sbor, a tudíž v hlavě rezonují i dlouho po skončení představení. K tomu v choreografii spatříme jemné náznaky známé skladby Thriller of Michaela Jacksona. Dalo by se říci, že celé představení je jeden obrovský hit.

Hlavní role chladné a kruté princezny Turandot se na první premiéře bravurně zhostila Miroslava Drínová. Odvážného prince Kalafa si stejně tak skvěle zahrál Peter Makranský. Jeho statečnou a oddanou služkou Ryu byla Romana Dang Van. Čtveřici klaunů, kteří publikum nejen baví, ale také provádějí diváka celým příběhem, hráli Michal Candrák, Lukáš Pišta, Tomáš Majláth a Vladislav Plevčík. Sisa Sklovská se objevila jako matka princezny Turandot. Krále obou království, tedy otce Turandot a Kalafa, hráli Pavol Plevčík a Stano Král. A nakonec, pobočníka princezny Turandot, krále smrti, si zahrál David Árva.

Muzikál Turandot je novým zpracováním už nespočetněkrát převyprávěného příběhu, ale to neznamená, že není originální. Herecké i pěvecké výkony se snoubí s chytlavou hudbou a texty, což spolu tvoří neopakovatelný kulturní zážitek.

 

Autorka:  Anna Duffeková

Zdroj obrázku: https://www.nova-scena.sk/turandot/

 

Štěpán Komárek: Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva

Na dnešní rozhovor jsme si přizvali Štěpána Komárka, mladý talent pražské muzikálové scény, v současnosti známého zejména díky roli teenagera Gabea v muzikálu NE/NORMÁLNÍ v Divadle Na Prádle. Představil se také v jako Romeo v muzikálu Romeo a Julie nebo princ v muzikálové verzi pohádky Tři oříšky pro Popelku. Na divadelních prknech jej aktuálně také můžete potkat v muzikálu Vlasy v divadle Kalich. Jak se dostal k divadlu, kterou roli by si v budoucnu rád zahrál a kdo je vlastně Gabe, nám prozradil v našem rozhovoru.

Odkud pocházíš a co tě přivedlo k divadlu?
Narodil jsem se v Opavě, kde jsem bydlel, až do chvíle, kdy jsem se dostal na Pražskou státní konzervatoř. Původně jsem měl chodit na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde jsem udělal přijímačky, ale těsně po začátku školního roku jsem dostal možnost bydlet a studovat v Praze a udělat přestupovky už nebyl problém.

 Duší jsem showman, už odmala jsem měl potřebu se neustále jakkoli projevovat, upoutávat pozornost, dělat cokoli, co se běžně nedělá nebo nevidí. Po rozvodu rodičů jsem se ale začal uzavírat sám do sebe, a když přišel čas se rozhodnout, na jakou mám jít školu, myslel jsem si, že herecká konzervatoř je způsob, jak se znovu otevřít.

 Jaký druh živého umění je ti nejbližší a chodíš do divadla i jako divák?
V divadle mě baví hlavně hrát. Málokdy se jdu na něco podívat. Většinou chodím jen na představení, kde hrajou moji přátelé, kolegové…ale divadlo mě pořád neoslovuje tak, jako hudba. V hudbě cítím mnohem větší svobodu, baví mě ta barevnost, různorodost. A zpěv i hra na kytaru, na kterou už několik let hraju, mě uvádí do transu.

 Aktuálně hraješ v muzikálu NE/NORMÁLNÍ dospívajícího syna Goodmanových. Kdo je vlastně Gabe?
Gabe je obyčejný kluk, který je ale silně závislý na své matce Dianě a ona zase na něm. Žije jenom pro ni, dýchal by za ni a to jediný co si přeje, je s ní být. To ale není možný, protože jsou oba dva z jiných světů, i když se to na první pohled nezdá. Tudíž hledá způsob, jak ji do toho svého dostat. To je jeho jediný cíl. Gabe je ale skvělý manipulátor a dokáže využít každého zaváhání a nejistoty, co se v hlavě Diany, která trpí bipolární poruchou, objeví.

 Jak ses na roli Gabea připravoval a přinesla ti nějakou novou výzvu?
Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva. Kdybych to jako výzvu nebral, nebavilo by mě dělat divadlo! Na roli Gabea jsem se nepřipravoval nijak složitě. Je to role, u které bylo nejdůležitější si uvědomit, kdo nebo co je, a prostudovat taky roli Diany a její minulost. Tyhle dvě postavy jsou totiž duší provázány.

Trailer muzikálu NE/NORMÁLNÍ 


A co příprava před samotným představením? Působíš jako velký suverén, ale trpíš i trémou a jak ji případně odbouráváš?
Pokud se představení nehraje déle než dva měsíce, potřebuju si aspoň den před představením projet podle videa všechny svoje výstupy a písně. Pokud je to třeba jenom měsíc, nedělám vůbec nic. Jediný, co potřebuju, je uklidnit hlavu, a říct jí, že všechno ví, tak ať se nestresuje tím, že by si v akci na něco nevzpomněla. Díky tomu trému před představením nemívám skoro nikdy. Pár minut do začátku se snažím vůbec na nic nemyslet. Mít v hlavě absolutní tmu. A můžu vám říct, že to je to nejlepší, co můžete udělat. Protože snažit se dopředu vymyslet, jak neudělat během představení chybu, je trochu blbost!

Muzikál NE/NORMÁLNÍ obsahuje 37 písní. Je nějaká, která ti obzvláště přirostla k srdci? Proč je to právě tato?Obzvláště mi přirostla k srdci polovina celého repertoáru, opravdu. Každá píseň má svůj unikátní charakter, význam a důvod, proč byla napsaná. Když už bych měl vytyčit jednu píseň, byla by to Jedno místo znám. Tahle klidná píseň zpívaná polofalzetem, navazuje zlomem z předchozí písně, čímž dodá potřebnou atmosféru situaci, kdy Gabe dosáhl svého, zbavil Dianu strachu a posledních pochybností a odvádí ji do svého světa. Pro obě postavy je to bod nejvyššího štěstí, klidu a míru, ale pro diváka je to dno. Dokonalý kontrast, ze kterého vám přejede mráz po zádech.

Změnilo se po této zkušenosti tvé vnímání života nebo rodiny? A co nejlepšího ti právě tahle role přinesla?
Myslím, že většina věcí po této zkušenosti, co se rodiny a života týče, zůstala na svým místě. Ale uvědomil jsem si, jak velký mám štěstí, že ztvárňuji tak úžasnou roli v tak úžasném muzikálu. Každé představení mi dává hromadu informací a zkušeností, ze kterých se můžu skvěle učit, ať už se to týká herectví nebo zpěvu.

Můžou si něco důležitého odnést z představení muzikálu NE/NORMÁLNÍ i samotní diváci?
Každý člověk alespoň s kapkou empatie si může z představení něco odnést. Převážně ti, kteří podceňují, nebo mají odpor nebo strach z duševně nemocných lidí.

Máš přehled o muzikálech ve světě a je v nich případně nějaká role, kterou by sis chtěl zahrát?
I když v nich sám hraju, můj přehled o muzikálech je stejně špatnej, asi jako člověk, který pracuje pro seznam, ale neví, co je google. Před pár týdny jsem si konečně pustil Les Misérables a za pár dnů jsem se na té hudbě stal závislým. Rozhodně bych tedy neodmítnul roli Maria nebo Javerta!

Pracuješ prý také v casinu jako krupiér, je to více adrenalin, zábava nebo obojí dohromady? Máš při tom výhodu i díky svým hereckým schopnostem?
V kasínu pracuju už 2 roky, ale teprve před pár měsíci jsem zjistil, že nejsem krupiér, nýbrž dealer. Krupiér ovládá nejen texas hold‘em poker, ale taky omahu, ruletu, black jack, ultimate poker…a kolo štěstí, na který chodí 2 lidi za rok. Tyhle hry já neumím a popravdě ani nechci. Stačí mi ten poker. Adrenalin to je jen ve chvíli, kdy hráč pořád dokola prohrává, a vy čekáte, kdy vstane ze židle a půjde vám jednu vrazit. A zábava to je ve chvíli, když je ten adrenalin.

Moje showmanství se v týhle práci dost hodí, protože hráči skoro vždycky ocení sem tam nějakou tu srandu a já si alespoň trochu zpestřím směnu.

Jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Nejraději trávím volnej čas s přáteli u piva, sem tam zajdu na nějakej koncert, ať už kapela hraje cokoli, rád doma hraju na kytaru a zkouším si skládat svoje vlastní věci. Nápady to jsou pěkný, ale ještě chvíli potrvá, než dostanou nějakej pevnější tvar.

 Doplň v tomto pořadí oblíbené: jídlo, nápoj, film, divadelní hru, hudbu, město, místo, věc.
Hmm…řekněme zapékané špagety s masem a sýrem, nápoje: stoprocentní džusy, který ale nejsou doopravdy stoprocentní, a proto jsou taky tak dobrý, filmy: francouzský komedie, německý parodie, americký drama, ten pořad doma sama…divadelní hra: Terminus, byla to naše maturita z herectví, hudba: Pink Floyd, Sting, Pearl Jam, město…tady musím udělat kompromis mezi Prahou a Opavou…takže Brno. Místo: Dolomity v zimě, věc: postel.

Na závěr mě zajímá, co nového tě v nejbližší době čeká, na co se těšíš, ať už profesně, nebo v osobním životě…?
Účastnil jsem se konkurzu na Rebely do Hudebního divadla Karlín a dál zatím nic víc.

 

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v prodeji na nenormalnimuzikal.cz/vstupenky

FOTO: NE/NORMÁLNÍ – Petr Florián, Romeo a Júlie – Martin Paldus, ostatní fotografie: archív Štěpána Komárka
Autorka článku: Romana Švecová

Štěpán Komárek

Kdo bude hrát a zpívat v muzikálu HAMLET? To je, oč tu běží!

Světově nejúspěšnější muzikálové zpracování Shakespearova Hamleta se po zastávkách v Japonsku, Americe a Koreji vrací do Prahy a od podzimu se na vás těší v Divadle Hybernia. V pondělí 24. února bylo v divadle hodně rušno, protože probíhal konkurz na obsazení muzikálu Janka Ledeckého. Zájem byl obrovský, divadlem prošlo několik stovek zájemců o role do taneční company i do hlavních rolí, a všem zúčastněným dal pořádně zabrat. Zahrát a zazpívat si v muzikálu Hamlet se stalo otázkou prestiže a Janek Ledecký chtěl vybrat ty nejlepší!

 

„Ještě jsem u konkurzu nezažil takový zájem. Ano, na poslední nastudování Hamleta v Soulu dorazilo na konkurz přes tisíc zájemců, ale v Praze? A to jsme taneční nároky rozšířili ještě o akrobacii. A ukázalo se, že úroveň se za posledních pár let zvedla opravdu dramaticky. Takhle obsazený muzikál jsem ještě neměl,“ komentoval náročný den Janek Ledecký. Choreografka Petra Parvoničová totiž nikoho nešetřila a celé dopoledne se v divadle tančilo na plný plyn.

 

Během konkurzu do pěveckých rolí si mikrofon předalo přes sto padesát zpěváků. Konkurence veliká a laťka byla nasazena hodně vysoko. Po neustálém opakování stejných skladeb překvapil jeden z účastníků, který si na roli Horácia nastudoval part Ofélie Nevěrná. Někteří účastníci uměli překvapit. A jedno takové překvapení se objevilo u Ofélie. „Typ Ofélie je od pana Shakespeara definován poměrně přesně. Na konkurz původní verze Hamleta před 21 lety dorazila šestnáctiletá Dasha. A já jsem si moc přál, aby se podobný zázrak zopakoval i letos. A povedlo se. Zatím nesmím prozradit nic, ale máte se na co těšit,“ říká k výběru hlavní ženské postavy Janek. A to není s překvapeními konec. Ne všechny postavy jsou nyní definitivně obsazené a stále se jedná.

 

Ale již můžeme prozradit, že roli Hamleta potvrdili Adam Mišík a Vojtěch Drahokoupil. „Chtěl jsem, aby náš Hamlet 2020 měl v sobě určitou křehkost a zranitelnost, která bude v kontrastu s pěveckým záběrem, který Hamlet má. Což je přesně to, co Adam Mišík i Vojta Drahokoupil naplňují. Adam se připravuje na zápas v boxerském ringu a Vojtu jsem poslal do fitka, protože až budou běhat po hradbách Elsinoru, každá žena v publiku musí zalapat po dechu. V závěrečném souboji budeme vycházet z choreografie japonské verze. Je nádherná. Ale také nejnáročnější. Takže tréninky šermu začínají už v březnu,“ dodává o obsazení hlavních rolí Janek.

V roli Gertrudy se budou alternovat Marta Jandová, Ivana Chýlková a Elin Špidlová a roli Claudia se ujme Janek Ledecký, Josef Vojtek a Tomáš Novotný. „Elin Špidlová byla první královna tzv. světové verze pod vedením Roberta Johansona. Na “Nevěrnou” Marty Jandové se těším už teď. A Ivana Chýlková? To je moje srdcovka už od té doby, co jsem ji ještě jako frontman Žentouru potkal na DAMU. A s Pepou Vojtkem jsme u muzikálového Hamleta od jeho prvních kroků. A pro roli výstavního padoucha Claudia jsme zráli víc než dvacet let,“ směje se Janek.

 

„V Hybernii představíme verzi, která vznikla ve spolupráci Janka Ledeckého, Martina Kumžáka a amerického režiséra Roberta Johansona. Divadlo Hybernia umožní představit českému divákovi monumentální scénu z dílny Šimona Cabana tak, jak byla použita v největších korejských divadlech,” říká k výpravě muzikálu Hamlet výkonný producent Michal Mückstein. Kostýmy jsou dílem Simony Rybákové, která s Jankem Ledeckým spolupracovala už na Galileovi.

 

Muzikály z pera Janka Ledeckého jsou známé svou kvalitou a originalitou, připomeňme muzikál Galileo, který se stále hraje v Divadle Hybernia, nebo muzikál IAGO. Hamlet není výjimkou a jeho úspěšná dvacetiletá tour po světě toto jen potvrzuje. Máte se na co těšit.

Hamlet

HAMLET – konkurz

Královny popu oslaví 20 let

Jubilejní show připomene i legendární hity Karla Gotta.

  1. ledna 2020, Praha – Jedna z nejúspěšnějších událostí historie české populární hudby oslaví 20. výročí jubilejním koncertem v pražském Hudebním divadle Karlín. Královny popu zazpívají 17. června své největší hity, písničky z filmů a muzikálů a složí hold králi českého popu, Karlu Gottovi.

 

Letošní hvězdy Královen popu dohromady získaly tři Výroční hudební ceny, tři divadelní ceny Thálie a 45 zlatých, stříbrných a bronzových Slavíků. Jsou mezi nimi aktuální popové hvězdy, muzikálové divy a legendy, jejichž hity znají tři generace fanoušků. Čtyři z nich na této show zazpívají poprvé.

 

Pozvání producenta Janise Sidovského přijaly Ewa Farná, Monika Absolonová, Ilona Csáková, Markéta Konvičková, Leona Machálková a Helena Vondráčková. Muzikálovým hostem bude držitelka ceny Thálie a vítězka soutěže Tvoje tvář má známý hlas Hana Holišová. Mezi Královny poprvé zavítá také pětinásobná zlatá slavice Naďa Urbánková s hitem Závidím a legendární zpívající herečka Jitka Molavcová, která letos oslaví kulaté jubileum. Zpěvačky v duetech a společných písních doprovodí Václav Noid Bárta a 4 Tenoři (Marian Vojtko, Pavel Vítek, Jan Kříž a Michal Bragagnolo).

 

Koncerty Královen patří k těm nejpříjemnějším událostem, zpívám tu vždycky ráda a postupem času se staly jedním z mála společných setkání kolegů z naší branže,“ uvedla Ilona Csáková, která na show vystoupila nejčastěji ze všech českých zpěvaček, celkem 9x.

 

Show je typická písněmi připravenými speciálně jen pro tuto příležitost. Jednou z nich bude slavný hit Karla Svobody Lásko má já stůňu. Vůbec poprvé jej zazpívá původní filmová interpretka Helena Vondráčková s Leonou Machálkovou, Monikou Absolonovou a Hanou Holišovou. Všechny přitom slavná píseň spojuje. Machálková proslavila její cover verzi, Absolonová hrála Elišku v Hudebním divadle Karlín a Holišová píseň zpívá v muzikálu Noc na Karlštejně přímo na stejnojmenném hradě,“ prozrazuje producent Janis Sidovský zajímavosti letošního programu.

 

Exkluzívní premiéry jsou připraveny také v bloku film a muzikál a v samotném závěru večera, který bude patřit hitům Karla Gotta. „Český slavík Karel Gott vystoupil na naší show několikrát. Na Karlštejně v premiéře představil duet s Martinou Balogovou a na Vánočních Královnách 2006 zazpíval hity Stokrát chválím čas a Jsou svátky. Byl také moderátorem, kdy ve Státní opeře Praha na scénu uvedl kolegyni Helenu Vondráčkovou. Do Královen se vrátil ještě v roce 2013 na počest hitmakera Karla Svobody,“ vysvětlil Sidovský s tím, že nyní získal souhlas manželky Karla Gotta, aby část jubilejních Královen popu byla věnována jeho památce. Všichni účinkující zazpívají živě za doprovodu Charlie Bandu a Unique Quartet.

 

Show Královny popu měla premiéru v červnu 2000 a během uplynulých let na ní vystoupila špička českého popu a několik zahraničních hostů – od Hany Hegerové a Marty Kubišové přes Hanu Zagorovou, Marii Rottrovou, Evu Pilarovou, Ivetu Bartošovou, Petru Janů nebo Věru Špinarovou až po Anetu Langerovou, Janu Kirschner, Báru Basikovou nebo Lenku Filipovou. Zatím poslední ročník, letní speciál Královen popu – Dance Divas, si na Křižíkově fontáně v srpnu 2018 nenechalo ujít 2.000 diváků. Vystoupili zde například Dara Rolins, Tereza Mašková, Mikolas Josef, Debbi, Elis Mraz a držitelka dvou cen BRIT Awards, Heather Small ze skupiny M People.

 

Výtěžek z představení v minulosti podpořil Nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97, nadaci Kapka naděje nebo Národní památkový ústav. Koncerty Královen popu na dobročinné účely celkem poukázaly již více než 10 miliónů korun. Za výtěžek z prvního ročníku Královen popu byly pořízeny hudební nástroje, které studentům předávala společně s první dámou, paní Dagmar Havlovou, skutečná královna, belgická panovnice Paola. Výtěžky poukázané nadačnímu fondu Kapka naděje byly použity na nákup operačního mikroskopu a na podporu oddělení dětské hematologie v nemocnici Praha – Motol. Výtěžek Národnímu památkovému ústavu přispěl na opravu omítek hradu Karlštejn.

 

Koncert pořádá Janis Sidovský ve spolupráci s Hudebním divadlem Karlín, předprodej vstupenek v cenách od 350Kč do 1490Kč začíná v pátek 31. ledna 2020 v síti Ticket Art.

Královny popu

Muzikálová Jane čeká miminko. Otcem není Tarzan, ale bubeník.

Jedna z představitelek Jane z muzikálu Tarzan v Divadle Hybernia Ivana Korolová je těhotná. Vedle divadelní role se tak bude muset připravit na úlohu daleko náročnější. Ohrozí těhotenství její další angažmá v jednom z nejúspěšnějších českých muzikálů?

„Před půlrokem jsem vypustila do světa svůj videoklip V tom, kde s nadsázkou popisuju, jaké bude asi těhotenství a teď si to vyzkouším doslova na vlastní kůži. Všichni říkají, že to stojí za to a já se na to začínám strašně moc těšit. Oba jsme s manželem velmi šťastní,“ svěřila se Korolová, která si své ano vyměnila před dvěma lety s bubeníkem Jiřím Veselým.

Přestože nejvíce akrobatických kousků má v představení opičí smečka a Tarzan, některé scény se budou muset s ohledem na těhotenství Ivany drobně upravit. Jak dlouho bude ještě Ivana hrát, zatím nejí jasné.

S muzikálem Tarzan chci pokračovat, dokud to půjde. Nesmírně mě baví, i když je to zatím to nejnáročnější, v čem jsem na divadle hrála. Zatím mám takový plán, že bych se od září do divadla ráda vrátila. A už v létě nás čekají koncerty s kapelou.“ vysvětlila muzikálová Jane.

Vzhledem k náročnosti muzikálu alternují v Tarzanovi dvě Jane – s Ivanou Korolovou se střídá Petra Vojtková. Utáhnout pokračování sezóny jen s jednou zpěvačkou ale není možné. Již nyní se proto rozbíhají spekulace, kdo Ivanu v roli Tarzanovy lásky vystřídá. Představení vyžaduje kromě pohybového a pěveckého talentu také značné herecké zkušenosti, včetně komediální roviny.

Vedle muzikálů bude pokračovat i s hudební tvorbou. Ivana představila před pár dny v Paláci Akropolis v premiéře svou koncertní show doplněnou o tanečníky a projekce. Během večera proběhl křest její  debutové desky Kruhy, kterou pokřtil hudebník a textař Xindl X.

„Ráda bych se vrátila na podia jako zpěvačka už během prázdnin a do divadla Hybernia hned od nové sezóny,“ doplnila Ivana.

Tarzan

Tarzan – Slavnostní premiéra 4.10.2019 – foto: Divadlo Hybernia

MUZIKÁL NE/NORMÁLNÍ: A co je vlastně „normální“?

Na co mít normální život, v ten vážně nedoufám. I trochu nenormální by byl moc fajn.”

Americký muzikál NE/NORMÁLNÍ (angl. Next To Normal) oceněný Pulitzerovou cenou a několika cenami Tony je původním dílem Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) a Toma Kitta (hudba), které vzniklo jako desetiminutový projekt pod názvem Feeling Electric. Ten byl zkomponován jako společná úloha pro muzikálový workshop, jejž oba autoři navštěvovali. Pod stejným názvem byl posléze uveden v roce 2005 na New York Musical Theatre Festival. Pod svým současným názvem Next To Normal se objevil na scéně off-Broadway v roce 2008, konkrétně v Second Stage Theatre a o rok později pak ve své broadwayské premiéře v Booth Theatre.

V české premiéře se muzikál v produkci spolku art4rent, z. s., režii Martina Vokouna a překladu Zuzany Čtveráčkové poprvé představil v pražském Divadle Na Prádle 29. 11. 2019. Naše parta navštívila hned první reprízu v sobotu 30. 11.

Navenek se Goodmanovi zdají jako typická americká rodina – vzdělaní a šťastní manželé se dvěma puberťáky, žijící na předměstí a potýkající se s radostmi i strastmi všedních dní. Ne všechno je však takové, jak to na první pohled vypadá. Matka Diana totiž trpí vážným duševním onemocněním – bipolární afektivní poruchou. V příběhu sledujeme vývoj nemoci od nestabilních projevů až po dramatickou léčbu a následné výpadky paměti, a tím dosah diagnózy na členy rodiny a další aktéry děje. Jejich životy jsou navíc zahalené pod rouškou dlouho skrývaného tajemství, které mezi nimi postupně vytváří propast. Již téma muzikálu tedy dává znát, že jde o velice odvážný muzikálový počin, který v žádném případě nemůžeme označit jako komerční. Navzdory nelehkému tématu, které zpracovává, je však velmi poutavý a divák je neustále udržován ve střehu díky řadě naprosto nečekaných zvratů.

Energii muzikálu umocňují i hudební čísla – v této souvislosti nutno proto opravdu ocenit skvělé hudební nastudování, o které se postarala Kristina Brachtlová, jelikož písně v tomto případě tvoří téměř sto procent díla, zatímco činoherních pasáží je minimum. Ač se však vzhledem k  závažnosti tématu domníváme, že pro lepší pochopení děje a vývoje situací by možná právě těch bylo vhodných víc, bereme v potaz, že jde o specifický styl autorů, kteří dávají přednost „vytvoření“ situace pro konkrétní píseň. Žánrově je muzikál laděn převážně rockově, objevují se tu živelné a energické skladby, díky kterým má děj spád a rychle „odsýpá“, nechybí však ani tišší a pomalejší balady či dokonce country. Hudební motivy jsou celkově zajímavé a přes variace různých stylů jsou v rovnováze. Zapamatovatelných melodií je sice pomálu, což ale nijak neubírá na kvalitě samotné hudby. Jako i v předešlé produkci art4rent, z. s. (muzikál Tick, Tick…BOOM! pozn. red.) nutno opět ocenit přítomnost živé kapely na scéně, která tam herce doprovází, a v současnosti je spíš příjemným překvapením než běžnou praxí. V produkci se představuje v alternacích – piano – Kristina Brachtlová, bicí – Jakub Nývlt / Pavel Plašil, kytara – Jakub Červinka / Tomáš Pecka, elektrická kytara – Dalibor Pelc / Samuel Barčík, housle – Jan Bradáč / Peter Mojzeš a violoncello – Barbora Soukupová / Kristýna Bělohlávková.

O výpravu se postaral Aleš Valášek, který vsadil na čistotu, funkčnost a maximální jednoduchost, což ale produkci nijak neubírá na atmosféře, protože divák si dokáže mnoho představit a scéna působí velmi efektně.

Překlad Zuzany Čtveráčkové jsme měli možnost slyšet již v brněnské verzi muzikálu RENT. Ač Ne/Normální nabízí množství překladatelských oříšků, překladatelka se s nimi opět poprala velmi suverénně a písně se moc dobře poslouchají.

Velmi silnou stránkou díla je obsazení. Při prvním pohledu by divák možná jen těžko uvěřil, že se nedívá na opravdovou rodinu. Objevují se tu jak jména, které pro fanoušky české muzikálové scény nejsou žádnými nováčky, tak i mladí umělci, kteří svými výkony zaujali
a rozhodně se na ně budeme těšit i v budoucnu. V tomto komorním muzikálu se šesti postavami tvoří na scéně semknutý „tým“ a je těžko vypíchnout jednoho nejlepšího.

Role životem těžce zkoušené Diany Goodmanové se zhostila Daniela Šinkorová, která se na tuto postavu vysloveně typově hodí. Její „hraná dokonalost“, ale i zmatenost, způsobená léky, neustálá proměna nálad, celkového chování, zoufalství, odtažitost od Dana i Natalie, které ve skutečnosti miluje, byly naprosto uvěřitelné. Pěvecky je však znát jisté rezervy a v některých pasážích jsme zaznamenali menší problémy s porozuměním textu, což však možno připsat i nastavení zvuku.

Otec rodiny a starostlivý manžel Dan Goodman, který dělá, co může, aby jeho rodina měla aspoň trochu „normální“ život, ač má sám všeho tak akorát dost, v podání Zbyňka Frice budí u diváka asi nejvíc emocí. Jeho neúnavné snažení a obětavost i v momentech, kdy by to většina lidí už dávno vzdala, jsou dojímavé i fascinující. Oblíbená stálice muzikálových scén opět dokazuje své herecké kvality v poloze, která mu skvěle sedí, a nijak nezaostává ani po pěvecké stránce – píseň Byl jsem, ve které se vyznává ze své lásky k Dianě a rostoucí beznaděje ve snaze pomoci jí v jejím trápení, je jedním vrcholů večera.

Štěpán Komárek, jedna z poměrně nových tváří divadelních prken, ztvárňuje roli dospívajícího syna Goodmanových – Gabea.  Je prostě typický puberťák – svět je jeho královstvím a pozornost okolí vodou na jeho mlýn. Té mu Štěpán Komárek bezpochyby dopřává dostatek, protože kdykoliv se jeho Gabe zjeví na scéně, spustit z něj oči je opravdu uměním. Tento mladý kluk vás baví, ale zároveň pociťujete zvláštní mrazení. Jednoduše vás dostane přesně tam, kde vás chce mít.

V roli Natalie, mladé rebelující dívky, která svým sarkasmem maskuje závažný dopad matčiny nemoci na své vlastní duševní zdraví, se představila Kateřina Herčíková, která pro nás byla největším překvapením, a to zejména po hlasové stránce. Ač je hudba Toma Kitta místy opravdu náročným materiálem, s každou písní si poradila s absolutním přehledem.

Dojemným elementem v příběhu je vztah Natalie a Henryho (Štěpána Kloučka). Jeho Henry je citlivý kluk, který v Natalii vidí spřízněnou duši a dělá všechno pro to, aby jí aspoň trochu zvedl náladu a sebevědomí. Chemie mezi nimi funguje výborně a Henry se zdá být přesně tím protipólem, který Natalie potřebuje, aby dokázala ve svém životě najít nějakou jistotu a rovnováhu, která jí zoufale chybí. Oproti tomu Henry pod vlivem Natalie získává větší míru zodpovědnosti a stává se pro ni oporou. Ač si vážné duševní onemocnění postupně vybírá svou daň u všech členů rodiny, právě on je příslibem naděje.

Šestici herců uzavírá Tomáš Vaněk v dvojroli Dianiných terapeutů Dr. Finea a Dr. Maddena. Druhý ze zmíněných nevyvolává silné emoce, je však evidentní, že by rád Dianě pomohl, ale jeho možnosti jsou omezené a výsledky nenaplňují to, co si od nich Diana a Dan slibují. V inscenaci však představuje osvěžující prvek, který má jako jediný dokonce několik malých příležitostí děj trošku humorně odlehčit. Přestože v představení dostává jen malý prostor, je vidět, že role mu opravdu sedí a její hraní si užívá.

Sečteno a podtrženo, muzikál Ne/Normální je na pražské scéně opravdu zásadním projektem, za jehož uvedení jsme rádi a vyplatí se ho vidět. Bourá stigmata a otevírá témata, která jsou dosud ve společnosti tabuizována. Protože co můžeme vědět? Nikdy nevíme, zda něco podobného nepotká i nás.

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v předprodeji ZDE

Autor fotografií: Petr Florián

Recenzi Vám přineslo

Muzikál NE/NORMÁLNÍ

Galileo se narodil v Krkonoších

Jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů Galileo má svůj prvopočátek v krkonošském Špindlerově Mlýnu. Právě tam autor Janek Ledecký dostal nápad na muzikál mapující osudy renesančního astrofyzika, vědce a vynálezce Galileo Galilea. Málokterou osobnost přitom obklopuje tolik mýtů jako právě toskánského myslitele. Co je a co není pravda a objevují se některé mýty i v oblíbeném muzikálu?

Zásadním omylem je především věta „A přece se točí.“ Podle historiků ji nikdy neřekl; mimo jiné proto, že by to bylo pohrdání inkvizicí a znovu by riskoval upálení. Domnělý výrok masivně zpopularizoval až Bertold Brecht ve svém dramatu Galileo Galilei. V muzikálové podobě se tudíž věta neobjevuje.

Napsat muzikál inspirovaný životem Galilea Janka napadlo, když si listoval knížkou Hvězdný Posel, kterou napsal a nakreslil Petr Sís.

„Jak tak sedím ve Špindlu a koukám na Kozí hřbety, začal jsem si mechanicky listovat v knížce, kterou dostaly děti od Ježíška. Někde ke konci je tam nakreslená malá postavička človíčka, který je obklopen soustřednými kružnicemi kardinálských klobouků. A v ten moment mi došlo, že to je přesně to, co chci psát,“ svěřil se Janek.

Spolu se scénografem Šimonem Cabanem a návrhářkou kostýmů Simonou Rybákovou Janek následně vyrazil za inspirací do Florencie.

„Z Technického muzea, kde je Galileovi věnováno celé patro, nás tehdy vyvedli, protože si Šimon fotil exponáty. Film mu naštěstí nesebrali, a tak se v muzikálu objevují věrné napodobeniny přístrojů, které Galileo při svém bádání používal,“ vysvětlil Janek.

Jednou z nich je dalekohled, jehož vynález bývá Galileovi rovněž mylně přisuzován. Pravděpodobně jej sestrojil už v roce 1608 německý brusič skla a výrobce brýlí Hans Lippersey.

S dalekohledem se pojí i další mýtus. Galileo údajně oslepl, když jím pozoroval sluneční skvrny. Slepota vědce skutečně postihla, ale až v pozdním věku kvůli šedému či zelenému zákalu.

Přesto, že se muzikál víceméně drží reálií, objevují se v něm některé smyšlené postavy. „Gianna de Medici nikdy neexistovala. Je to taková esence ženské intrikánské politiky rodiny Medicejských. A navíc dotek něžné ruky na poli vědy je vždy vítaný,” přiznal Ledecký.

Bez ohledu na mýty či fakta Galileo patří k nejoblíbenějším stálicím české muzikálové tvorby. I když měl od premiéry v roce 2003 delší přestávku, i po šestnácti letech dnes na prknech Divadla Hybernia stále dokazuje, že dramatický životní příběh jednoho z největších renesančních myslitelů zpracovaný Jankem Ledeckým diváky stále baví. Jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů se i po tolika letech navíc hraje v původním hvězdném obsazení, v němž excelují Janek Ledecký, Petr Kolář, Sabina Laurinová, Ivana Chýlková, Dasha, Josef Vojtek, Pavel Zedníček a další.

Galileo