Autoři divadelní hry KATI v Činoherním klubu:
překlad: Ondřej Sokol
režie: Ondřej Sokol
dramaturgie: Vladimír Procházka
scéna: Adam Pitra
kostýmy: Kateřina Štefková
hudba: Milan Pastyřík
projekce: Jaromír Vondrák
inspice: Jana Kohoutová
nápověda při zkouškách: Irena Fuchsová
světla: Milan Pastyřík, Petr Taclík, Petr Olša
zvuk: Zdeněk John, Milan Pastyřík, Radek Šebele
rekvizity: Jan Janák, Eva Střihavková
masky: Zuzana Báťková, Lucie Lukešová, Vendula Odvárková
garderoba: Veronika Čejková, Michaela Vítková, Ladislava Koukalová
stavby: Marian Fiedler, Tomáš Madar, Tomáš Olejník, Jan T. Urant, Martin Voves, Jindřich Herbst
Termíny divadelní hry KATI v Činoherním klubu
Obsazení divadelní hry KATI v Činoherním klubu
James Hennessy
Matěj Dadák
Jan Hájek
Ondřej Sokol
Harry Wade
Martin Finger
Syd Armfield
Ondřej Malý
Alice Wadeová
Dana Černá
Bill
Tomáš Jeřábek
Ondřej Sokol
Viktor Zavadil
Charlie
Vasil Fridrich
Arthur
Vladimír Kratina
Derek Clegg
Dalibor Gondík
Inspektor Fry
Jan Hájek
Jaromír Dulava
Ondřej Sokol
Peter Mooney
Václav Šanda
Shirley Wadeová
Štěpánka Fingerhutová
Albert Pierrepoint
Jaromír Dulava
Video ukázka z činohry KATI v divadle Činoherní klub
O divadelní hře KATI v Činoherním klubu
Ondřej Sokol v roce 2016 představil českému publiku již čtvrtou divadelní hru Martina McDonagha, HANGMEN, kterou sám přeložil a režíroval v Činoherním klubu. Tato hra, kterou jako první uvedlo Roayl Court Theatre v Londýně, je zasazena do období v Anglii, kdy byl zrušen trest smrti, což vedlo ke komplikacím pro katy.
Hra s názvem KATY, ačkoliv je fikční, je založena na skutečných událostech. Britský parlament v roce 1965 zrušil trest smrti za vraždu. Avšak za jiné zločiny, jako byla velezrada, špionáž, násilné pirátství nebo žhářství v královských loděnicích, se mohl trest smrti stále uplatňovat. Kompletní zákaz trestu smrti v Británii byl přijat až v roce 1998.
Postava Harryho Wadea je sice smyšlená, ale její jméno je inspirováno skutečnými popravčími Stephenem Wadeem a Harrym Allenem. Allen provedl 41 poprav, včetně poslední popravy v Británii v roce 1964, a stejně jako McDonaghův Harry nosil motýlka. Albert Pierrepoint, který skutečně existoval a za svých 33 let v povolání popravil 400 lidí, se přesto domníval, že trest smrti nemá odstrašující efekt. Tanto Allen, jako i Pierrepoint, sepsali své memoáry a oba vedli své vlastní hostince.
Martin McDonagh ve svém rozhovoru pro New York Times uvedl, že původní záměr bylo zasadit hru do Londýna, nakonec však rozhodl o průmyslovém městečku Oldham poblíž Manchesteru. „Když jsem se nadechl severoanglického přízvuku, vybuchlo to ze mě stejně jako kdysi mé irské hry.“ McDonagh v rozhovoru pro deník The Guardian také uvedl, že chtěl prostřednictvím hry proniknout do obrazu Anglie, která se teprve zotavovala z následků druhé světové války.
Inspirace pro hru KATY je spojena s dramatickými elementy z 60. let, konkrétně s Ortonovými šibeničními fraškami a Pinterovými enigmatickými podvodníky. „Pinterovy rané hry jsou proniknuty neustálým napětím a dokážou zachytit zvláštní dynamiku mezi běžnou Anglií a temnotou, která často leží jen těsně pod povrchem,“ dodal McDonagh.
Podívejte se i na další představení, která uvádí Činoherní klub.
Fotografie z divadelní hry:
Fotografie od Pavel Nesvatba z oficiálních stránek – Činoherní klub.