Exkluzivní rozhovor s muzikálovým zpěvákem Lukášem Randákem (30), kterého můžeme znát z muzikálů: Ples Upírů, Casanova, Shrek a další…
30 letý zpěvák, herec a moderátor Lukáš Randák se narodil roku 1988 ve Strakonicích. Od dětství žije v Českých Budějovicích.
Je členem sboru opery Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Hostuje i v Pražských divadlech: Hybernia; Hudební divadlo Karlín; GoJa music Hall… mimoto hostuje také v Severočeském divadle Ústí nad Labem a divadle J.K.Tyla v Plzni.
Lukáše jsme pro vás vyzpovídali, pojďme se podívat na Lukášův život a jeho kariéru.
Odkud pocházíš a co tě vedlo k tomu, že se věnuješ hudbě a muzikálům?
Pocházím z Českých Budějovic.
Už od malička jsem si prozpěvoval a v 7 letech začal chodit do sboru, a právě tam začala má láska k muzice a ke zpívání. K muzikálu jsem se ale dostal náhodou, když byl před 10 lety konkurz na role do muzikálu Romeo a Julie. Do té doby mě nikdy nenapadlo, že bych se mohl tomuto krásnému oboru věnovat.
Kdo tě ve světě umění nejvíce motivuje a kdo je tvým velkým vzorem?
Konkrétně své hudební vzory nemám.
Chci zpívat a dělat divadlo tak, aby mě to uspokojovalo, bavilo. A hlavně aby ta má radost byla přenášena na diváky. Největší satisfakcí je, když v člověku sedícím v hledišti probudíte emoce, když vidíte, že s Vámi dýchá, raduje se, pláče.
Vedli tě ke zpívání rodiče už od malička?
Rodiče mi nechali volnou ruku od malička.
Vychovali mě dobře a věděli, že nebudu utíkat za různými rebeliemi, ale že si budu vybírat zájmy a koníčky svědomitě. Zpovzdálí na mě dohlíželi a vždy mě ve všech rozhodnutích podporovali. A pak jsem se potkal se svými hudebními učiteli Aťkou a Otou a ti mě nasměrovali tím správným směrem.
Herci toho většinou mají hodně a nemají moc prostoru být s rodinou, nebo přáteli a jsou s nimi většinou volné pracovní dny. Máš to podobně a nebo jsi u nich častým návštěvníkem?
Samozřejmě, že pokud se v tomto odvětví chcete uživit, musíte se otáčet. Práce je sice spousta, ale když jste šikovní a umíte si to dobře zorganizovat, dá se vyhradit čas i na přátele a rodinu. Však taky čas s nimi strávený je k nezaplacení!
Mimo hudbu a tanec, jaké jsou tvé volnočasové koníčky?
Když nejsem v divadle nebo s kapelou, mám rád ticho.
Ne nadarmo se říká, že ticho léčí. Ale jinak rád cestuji, a jak jsem zmiňoval v předešlé otázce, volno rád trávím taky s lidmi mně nejbližšími.
Jaká je tvoje vysněná role?
Vždy, když jsem obsazen do nového projektu, snažím se najít si na roli, ať už v company, nebo sólově, něco, co mi bude sympatické, proč budu danou roli chtít hrát, těšit se z ní.
Nechci dělat práci, která mě zbytečně stresuje nebo ji hraju nerad. Měl jsem vysněno zahrát si ještě jednou Romea, to se mi povedlo, i když jen na pár měsíců, třeba se k němu ještě vrátím.
V současné době bych si chtěl zahrát postavu Mariuse v Bídnících, uvidíme, jak dopadnou konkurzy. Ale jinak se nebráním žádné roli, každá má v sobě něco hezkého.
V současné době hodně zkoušíš jak muzikály, tak i opery. Dokázal bys říct, nebo vybrat z toho všeho jednu roli, ke které máš opravdu ,,vztah“ a se kterou si ,,rozumíš“ nejvíce?
Našel jsem se v Alfrédovi z Plesu upírů, mám za sebou 100 repríz a troufnu si říct, že jsem každý den uchopil roli trochu jinak, vyblbnul se, užil si to. Srdeční záležitost je samozřejmě Romeo. No a do budoucna? Uvidíme, co divadelní život přinese.
Jak by jsi popsal pracovní týden Lukáše Randáka?
Na naší práci je krásné, že je každý den, každou hodinu trochu jiná. Někdy je třeba vstát před šestou, to když se musíte dopravit na druhý konec republiky. Někdy zase vstanete až v deset, protože se jde zkoušet. Někdy máte celý den volný a večer vás čeká představení.
V tomhle je divadlo kouzelné! Já nejčastěji poletuji mezi Prahou a Budějcemi, do toho hraji v Ústí a v Plzni. Občas si ze mě známí dělají srandu, že snad mám na ty přesuny vrtulník, pravda, hodil by se. Ušetřilo by to spoustu času!
Chystáš v současné době CD, nebo nějakou menší tour se svými, popřípadě muzikálovými písničkami?
V současnosti se soustředím především na svůj narozeninový koncert, který bude v létě na Hluboké. Co se týče CD, případně koncertování, další sezóna je zatím otevřená, vše závisí na další práci.
Jak to máš s publicitou? Nevadí ti, když tě zastaví novináři na „krátký“ rozhovor, nebo když se s tebou fanynky chtějí vyfotit?
Já nepatřím k těm slavným, o které se perou novináři, nicméně je hezké, když se o vás někdo na základě vašeho výkonu zajímá. A co se týče focení s fanoušky, je přece krásné, když jste zaujal danou rolí někoho natolik, že touží mít s vámi fotku.
Dříve lidé psali dopisy, teď si dělají fotky a dávají je na instagram, doba pokročila. Je to jakási zpětná vazba k tomu, že jste snad diváky svým výkonem zaujal.
Kde Tě můžeme v nejbližší době vidět?
Pomalu nám končí Upíři, což mě upřímně dost mrzí, ale máme za sebou téměř 200 repríz, což je na české poměry krásné číslo. V létě mě čeká otáčivé hlediště s Jihočeským divadlem, účinkování v muzikálu Jedna noc na Karlštejně, který se vrací na Hlubokou a samozřejmě můj narozeninový koncert.
Vstupenky na Lukášův koncert zakoupíte na této stránce.
[SLGF id=31947]
Autorka: Adéla Baršová