Tajemství

Kamila: Malá slečna slýchala v báji,
a v dětském ráji tak rozkvetla růže.
Holčičí slzy ji zalévaly
a z veliké dáli k ní volal hlas muže.
Volal jí k sobě hlas jejího prince,
ze strany mince kam jen dítě může.

Někdo se ztratí na rozcestí
na dlouhé pouti do pověstí
snad ten kdo hledá nezabloudí
o tom však rozhodne ten kdo nás soudí

Z veliké, hluboké holčičí touhy
pak zbyli jen šmouhy v duši té ženy
Kde byl dřív pramen tam dnes už nic není
jen zapomnění jež pozbývá ceny

Červené kontrolky všedního žití
jí každý den svítí jak pomatený

Někdo se ztratí na rozcestí
na dlouhé pouti do pověstí
snad ten kdo hledá nezabloudí
o tom však rozhodne ten kdo nás soudí

Tam někde v hlubinách vzpomínka živá
možná se skrývá když tma zuby cení

Irena: Kdo pak se dozví jestli tam čeká
vždyť člověka leká zasvěcení

Někdo se ztratí na rozcestí
na dlouhé pouti do pověstí
snad ten kdo hledá nezabloudí
o tom však rozhodne ten kdo nás soudí

Irena: Co když další fáze má bejt inzerát,
Eliška: Hledá se blázen,
Kamila: jenž bude mít rád
náladovou,
Kamila: charakterní,
Irena: atraktivní ženu.
Eliška: Ten si dámy dejte samy, takhle chlapa neseženu.

Irena: Já myslím že by ses divila.
Eliška: Jo ty myslíš, jo?
Doktor: Holky konec přestávky.
Eliška: Fajn!

Eliška: Co mám čekat od zoufalce, kterej na to skočí.
Kamila: Z žáby prince vyčarujou tvoje krásný oči.
Irena: Zázraky se dějou.
Eliška: Ha, že se žádnej nepoved.
Irena: Nebuď hlava nedočkavá, nemůžeš mít všechno hned!

Eliška: Třicet let není hned.
Kamila: Ale žádný věk to taky neni.

Kamila: Snad to není tak zlý,
tak temná doba není.
Někdo tě okouzlí a bude po trápení.
Ač to teď nevypadá,
možná už někde čeká.
Lásku přece tu bůh stvořil pro člověka.

Irena: Co takhle seznamka na internetu?
Eliška: Dej mi pokoj se seznamkama!
Irena: No moment.

Irena: To je to pravý, nemusíš se bát.
Můžete se poznávat
a každej den si psát.
Až si potom budeš jistá,
že je to fakt on
a že chceš k němu, bez problému,
jenom zvedneš telefon.

Eliška: Irenko, víš kam si můžeš strčit seznamku?
Vždyť já to jenom zkouším, no tak co.

Irena: Snad to není tak zlý,
tak temná doba není.
Někdo tě okouzlí a bude po trápení.
Ač to teď nevypadá,
možná už někde čeká.
Lásku přece tu bůh stvořil pro člověka.

Irena: Inzerát necheš.
Kamila: Internet se ti nezdá dost dobrej.
Irena: Mě už tedy fakt nic nenapadá.
Eliška: Jestli to možná nebude lepší.

Eliška: Tak je konec jedný lásky,
Kamila: možná nepravý.
Irena: Nedělej si vrásky,
je to nezdravý.

Eliška: Možná je to zlý,
možná nikdo není,
kdo mě okouzlí,
kdo tu něco změní.

Irena: Já to vidím tak,
že nesmíš čekat na zázrak.
Je třeba okamžitě jednat, holka,
než ujede vlak.
Protože zítra není dnes
a každou ocel čeká rez.
Irena a Kamila: A po starý rachotině nezaštěká pes.

Eliška: Děvčata, vy teda dokážete člověka opravdu potěšit.
Je to lepší, viď?

Irena a Kamila: Snad to není tak zlý,
tak temná doba není.
Někdo tě okouzlí a bude po trápení.
Ač to teď nevypadá,
možná už někde čeká.
Lásku přece tu bůh stvořil pro člověka.

Doktorka 1: Život visí na vlásku
Vyprchává z žil
Doktora 2: Osud klade otázku
Obě:Co je vlastně cíl

Lékařka: K čemu je bejt bohatej
Lékař: Nebo chudej jako myš
Lékařka: Vždyť odcházíš nahatej
Doktora 1 a lékařka: Když se zamyslíš

Doktorky a lékařka: Poslední košile je klam
Padam pam pam padam
Bez šatů odcházíme tam
Padam pam pam padam pam

Lékař: Tak zbejvá zamyšlení
Nenechává spát
Lékařka a doktorka: Co je lež, co není
Chtěl by každý znát

Kde je stezka pravdivá
Lékařka: Jakou hru měl hrát
Všichni: Života, když ubývá
Každý se chce ptát

Až vám přístroj ohlásí, že proplouváte do beztíže tmou
Doktorka 2: Padam pam pam padam
Až se zavřou vaše dveře, moudří vám už moudro neřeknou
Lékařka: Padam pam pam padam pam

Doktor: Duše pozná pravidla
To není jen tak
Jak si dojít pro křídla
Pro let do oblak
Lékař, doktor a Dr. Pokorný: Život visí na vlásku
Za co vlastně stál
Zodpoví snad otázku
Operační sál?

Jan: Ty jsi já a já jsem ty,
Obě naše duše zakletý.
Na kolik okamžiků k sobě patříme?
Nevíme…

Ty jsi já a já jsem teď ty
Dva chudý i dva bohatý.
Za kolik dnů, o sobě pravdu poznáme?
Neznáme.

My dva k sobě patříme.
Co nás čeká dál však nevíme.
O tom se dá jen snít.
Ty jsi já a já jsem ty,
Dokdy budu líbat tvoje rty,
nechci přislíbit.

Soused: Pozor, milé dámy, na hry s tarotamy
Pozor na tajemná místa v nočních hodinách
V společenství luny nikdy nejste samy
Někdo je tu s vámi
Po kopcích obchází strach

Pozor na věštění, bez rizika není
Neb se nacházíme v roztodivných končinách
Zlo se kolem plíží, i vám cestu zkříží
Úplněk se blíží
Zdejší si libují v hrách

Varuji vás, ženy, také před kameny
Zejména ty velké nebezpečné bývají
Opatrně, dámy, je v tom trochu potíž, tato místa totiž
Tajemství ukrývají

Pozor, milé dámy, na hry s tarotamy
Pozor na tajemná místa v nočních hodinách
V společenství luny nikdy nejste samy
Někdo je tu s vámi
Po kopcích obchází strach…

Temný: Je magická noc
Co kdybychom si teď zatančili
Ach, vy jste pobledlá
Jako lilie

V tomto našem světě kulatém
Kometa se stává komatem
Zvonec vám vyzvání
Přijměte pozvání od bestie

Je magická noc
Co kdybychom to již ukončili
Je báječné
Když plamen zhasíná

Ač máte strach
Překročit práh
Milé kotě, po životě
Už nic nezačíná

Je magická noc
Tak jsme to královsky roztočili
V zápětí ukončím
Vaše trápení

Ač máte strach
Překročit práh
Dle mého mínění
Nikdo tu není, kdo nezcepení

Temný a Bobo: Je magická noc
Co kdybychom si teď zatančili
Ach, vy jste pobledlý
Jako lilie

Policisté:
Mrtvej chlap
Mrtvej muž
Hodně stop
Žádnej nůž
Jakoby
Na něj zaútočil vlk

Nicméně vlk se k vraždě nehodí
V botách vlci nechodí
Oběti někdo prokousl krk

Pěknej víkend je teď v háji
Celou noc venku budeme stát
Ovšem za malej plat
Aby občan mohl spát
Mordy já tu nemám rád

Má to za sebou
Chudák Bobo leží na marách
Smrťák na krk mu sáh’
Řádí nám tu madam vrah
Stejně jako v detektivkách

Ráno budem vědět o mnoho víc
Pachatel se najde, to si buďte jistá
Dlouho (dlouho) bude (bude) sedět, nebojte se nic
Z lochu máme zprávu, že mají dost místa

Když se věci ztrácí
Znamená to prd
Žádám spolupráci
Tady řádí smrt

Mrtví už jsou takoví, že většinou nic nepoví
Už nemaj’ žádný problémy, jen tiše ležej na zemi
Jsou bílí, jako padlej sníh a neřeknou nic o vrazích
Hrom do každý vraždy

Má to za sebou
Chudák Bobo leží na marách
Smrťák na krk mu sáh’
Řádí nám tu madam vrah
Stejně jako v detektivkách!

Duše, černá díra.
Oko všeho míra,
Sejdi po schodišti do hlubin,
kde pramen prýští.
Najdi klíč od vědění.
Zkus to, nic to není.

Víš to, jen to nevíš.
Hledej, pak už nepolevíš
Poznej sebe a tak se dotkneš nebe.
Totiž, abys mohla projít branou
do kamene vytesanou – čaruj.
Hraj hru.

ČARUJ. S námi hru si hraj.
ČARUJ. Hledej ve tmě ráj.

Možná že uvidíš v hlubině světla,
potom Tě mlha vůbec nepopletla.
Na konci poutě najdeš tajnou schránku,
která odpoví Ti na hádanku.

Jen ty jsi ta, kdo svůj svět vidí,
kdo miluje nebo nenávidí.
Sama si vyber, kam patříš.
Napij se sestro, napij se s číše,
zastav čas a poslouchej tiše.
Chtěj a jednou Cestu spatříš. Čaruj

ČARUJ. S námi hru si hraj.
ČARUJ. Hledej ve tmě ráj.

Možná že uvidíš v hlubině světla,
potom Tě mlha vůbec nepopletla.
Na konci poutě najdeš tajnou schránku,
která odpoví Ti na hádanku.

V duši dřímá síla, princip veledíla.
Tajná zpráva, o tom, kdo nám jí dává.
A my spíme i když bdíme, tudíž ji neslyšíme.

V díle sjednocení, kde je Vše a kde Nic není,
Pravda vězí a nad tou hmota nezvítězí.
Hvězda se třpytí, tak se snad Tě jednou chytí…
hraj s námi hru.

ČARUJ. S námi hru si hraj.
ČARUJ. Hledej ve tmě ráj.

Možná že uvidíš v hlubině světla,
potom Tě mlha vůbec nepopletla.
Na konci poutě najdeš tajnou schránku,
která odpoví Ti na hádanku.

Anežka: Věřím, tedy padám, já padám do hlubin a nemám strach.
Klesám s veškerou důvěrou a nezvoním na poplach.
Když věříš v to co vidíš, tak se šidíš o věčnost bezednou.
Duše tvá zůstává, takže já sama musím padat tmou.

Já padám ke dnu časů pro tu krásu, kterou oko nespatří.
Hledám a ptám se nocí na zlý pocit, proč ti nebe nepatří.
Kéž tě neztratím.

Jan: Neměj krásko strach.
Počkám tam, kde pramen vytéká.
Válečník přežívá v slavných legendách.

Anežka: V legendách pohanských nikdo na mě nečeká.

Byť měl krytá záda jen tak padat statečný muž se bál.
Ač stejně jako Bůh mu věrný druh přece za zády stál.
Věřím, tedy padám, já padám do hlubin nebytí.
Klesám s veškerou důvěrou, že mne kdosi zachytí.

Kéž tě neztratím, přepadá mě strach,
abys našel, kde se pramen ukrývá.
Nikdo tam nečeká ve tvých legendách.
V báchorkách nevězí cesta pravdivá.

Věřím, znamená padám, Janku.

Anežka: Proč odcházíš
Kam tě luna tak láká
Do tváře stín
Barvy ti vlil

Les je teď ráj
Pro vlkodlaka
Možná ti démon
Past nastražil

Martin: Prokletý rod
Z pohanských bohů
Navždy mu svítí
Zlé znamení

Jak talisman
Z ďáblova rohu
Stříbrný vlk
Na rameni

Z pradávných časů teď dopadá kladivo mágů zlých
Dědičný zaklínač vyměnil za bohy kříž
A tak dopadlo prokletí na hlavu muže z řad odpadlých
Tak zrádce trestají legendy, jimž nevěříš

Prokletý rod
Bratra do temnot volá
Prokleté plémě
Teď platí zlou daň

A volání krve
Nikdo neodolá
Les, vlk a Jan
Pán Bůh ho chraň

Soused: Zaprášené knihy možná ukrývají víc,
než to vypadá.
Net fakt ví všechno hned,
však s ním veškerý svět nepadá.

Eliška: Jako nemoc dá se to vnímat,
Soused: takže v každém může dřímat vlkodlak.(ááááá)
Eliška: Né v někom kdo je duševně zdravý ,
Soused: pak to příjde náhle jak tmavý mrak.

Soused: Vidíte že taky černá magie,
hovoří o formách lykantropie.
Eliška: Kdo tuhle záhadu dneska rozplete,
kdopak se neztratí v kraji zakletém.

Eliška: Dnešní doba už nehreje na duchy,
oč tady běží, já fakt nemám potuchy.
Soused: Nedej na zázrak, přivolej si mrak !

Oba: Člověk lidskou podobu i v dnešní době ztrácí.
(Psychotropie, psychiatrie, lykantropie , černá magie )
Lykantropy v autech přece vidíš každej den
(Psychotropie, psychiatrie, lykantropie , černá magie )
Všude kolem na nás číhaj vlkodlaci
áááááá
áááááá
áááááá
Takže nesmíš ven.

Soused: Život je jen hra a záleží tak jen na vašem vnímání.
Eliška: Někdo cítí touhu a jinému klíčem skrytý vztek.
Soused: Na toho kdo není hráčem zbývá ovšem povětšinou zklamání.
Stává se jen figurko na hrací ploše ovšem bez kostek.

Oba: Člověk lidskou podobu i v dnešní době ztrácí.
(Psychotropie, psychiatrie, lykantropie , černá magie )
Lykantropy v autech přece vidíš každej den
(Psychotropie, psychiatrie, lykantropie , černá magie )
Všude kolem na nás číhaj vlkodlaci
áááááá
áááááá
áááááá
Takže nesmíš ven.

Duch žena: Tma možná slyší němý pláč starých stěn
Svědkové tiší slz mužů, nářků žen
Duch dívka: Staletí už mlčí a musí to tak být
Tajemství skrytá nám nesmí prozradit

Duch muž: Jen starý kámen může tuhle tíhu nést
Duch chlapec: Jak vyschlý pramen tu střádá na pověst
Všichno: Vidí, vidí pády všech ješitných lidí
Staré zdi tají a tiše se stydí

Temný: Jste úplně vedle, slečinko, já a lykantrop
To jste udělala malinko z podlahy strop
Jste úplně vedle
Kdo zabloudil v lese, kdo se tady třese
Tak tím vaším nosem zavětřete kdo jsem já!

Martin: Volám k temným hlubinám
Písní volchvů zaklínám
Slyšte v tento vhodný čas
Běsové, já volám vás

Volám
Volám

Vzývám síly mocností
Říše černé věčnosti
Přijměte mé oběti
Odvolejte prokletí

Promlouvám k lesům
Promlouvám k bažinám
Knížata běsů
Volám a zaklínám

Otvírá bránu kouzelný kruh
Veliká síla a dávný duch
Oheň i vodstvo, země i vzduch
Hněvá se Černobog temný bůh

Volám
Volám

Ať se sudba naplní
A bratra přijme háj
Žádám

Volám k temným hlubinám
Písní volchvů zaklínám
Slyšte v tento vhodný čas
Běsové, já volám vás

Promlouvám k lesům
Promlouvám k bažinám
Knížata běsů
Volám a zaklínám

Promlouvám k lesům
Promlouvám k bažinám
Knížata běsů
Volám a zaklínám