Vlasy

Je nás pár,
jsme generací poslední,
jdem, o hladu
zimou schoulení,
čtem o sobě pravdu
leda z úmrtních oznámení.
V týden starých novinách,
pouze jedovatý dým,
spálené země zůstává.

Dlouhá, je cesta plodu k zrození,
má, kdo o původu tušení, já
si vizi budoucnosti
vesmírem promítám.
Ticho odpověď mi dá,
výmluvnou, výmluvnou.

Manchester, England, England.
Manchester, England, England,
nás dělí oceán
Jak Ježíš přes něj přejdu,
věřím že je Bůh
A věřím v to, že Bůh, ví to,
že Bůh jsem já, jen já.

Je nás pár,
jsme generací poslední,
jdem, o hladu
zimou schoulení,
čtem o sobě pravdu
leda z úmrtních oznámení.
V týden starých novinách,
pouze jedovatý dým,
spálené země zůstává.

Zpívá, můj sitár píseň kosmickou dál,
že nekonečnem chceme plout, hřát,
se na slunci a hořet láskou, láskou.

Kéž slunce svítí, kéž slunce svítí nám, kéž svítí nám.
Kéž slunce svítí, kéž slunce svítí nám, kéž svítí nám.
Kéž slunce svítí, kéž slunce svítí nám, kéž svítí nám.
Kéž slunce svítí, kéž slunce svítí nám, kéž svítí nám.

Planetární dráhy až se protnou
a Jupiter zastoupí Mars.
Tak láska bude hvězdám vládnout
a mír zavládne v nás.

Znamením vodnáře věk lásky
teď vchází k nám,
věk lásky teď vchází k nám.
Už vchází k nám,
už vchází k nám.

Harmonie, tolerance,
důvěra bez předsudků a lží,
ústrky a faleš zmizí
na planetě snů a vizí.
Éra vodnáře svět změní,
přináší nám osvícení.
Láska vchází k nám,
už vchází k nám.

Planetární dráhy až se protnou
a Jupiter zastoupí Mars.
Tak láska bude hvězdám vládnout
a mír zavládne v nás.

Znamením vodnáře věk lásky
teď vchází k nám,
věk lásky teď vchází k nám.
Už vchází k nám,
už vchází k nám.

Harmonie, tolerance,
důvěra bez předsudků a lží,
ústrky a faleš zmizí
na planetě snů a vizí.
Éra vodnáře svět změní,
přináší nám osvícení.
Láska vchází k nám,
už vchází k nám.
Už vchází k nám.
Už vchází k nám,
už vchází k nám.
Už vchází k nám.

Dýchá, píchá, vnímá, vítá.
Cítí, svítí, poutá, doufá.

Mé tělo (mé tělo),
mé tělo.
Mé tělo (mé tělo),
mé tělo.

Už mé tělo vesmírem kráčí.
A Bůh za mou duší zrak svůj otáčí.
Vzlétám, letím, stoupám, plachtím.
Vznáším se od plenek ke hvězdám.
Kroužím si kolem v planetách.
Pátou dimenzí se právě řítím.
Vnímám každý atom svého bytí.
Ó, vidění je nade mnou.
Můj svět je škálou barevnou.

Černá, žlutá, hnědomodrá, svítivá.
Nádherná, pálivá, bílá, bílá, bílá.

Hvězdný prach nám zakrývá
pouť vesmírnou.
Pouze tvoje něžná tvář
prosvítá tmou.
Kdo si to troufá,
ničit tvou krásu.
Kdo si to troufá,
ničit tvou krásu.

Ženou nás do válek,
prý bránit mír.
Jedy zamořujou,
nám svědomí.
Času málo,
znovu začít se dívat.
Času málo,
znovu začít se dívat.

Vesmírná pouť oči otevírá,
nádheru nám přece
nemůžou brát.
Nebuďme slepí,
nebuďme slepí.
Jestli vesmírem,
dál chceme plout.
Plout, plout, plout.

Moc mě baví hippie life,
hippie life je fajn.
Tenhle život nemá vadu,
zeptejte se kamarádů.

Moc mě baví hippie life (moc mě baví hippie life),
jsem svůj vlastní pán (jsem svůj vlastní pán).
Hele kámo, dej mi čouda,
chvíli loudím pak se loudám.

V krásný opojení hippie žití ubíhá,
zážitky vypůjčený z nálezů a ztrát,
ztrát, ztrát.

Moc nás baví hippie být (moc nás baví hippie být),
srdce otevřít (srdce otevřít).
Vypustit z něj nenávist,
meditovat, zrní jíst.
Moc nás baví hippie life.

Moc nás baví hippie life (moc nás baví hippie life),
láska svobodná (láska svobodná).
Tvoje tělo nepatří Ti,
bude toho kdo Tě chytí.

V krásný opojení hippie žití ubíhá,
zážitky vypůjčený z nálezů a ztrát,
ztrát, ztrát.

Moc nás baví hippie být,
srdce otevřít.
Vypustit z něj nenávist,
meditovat, zrní jíst.
Senzační je hippie life,
nádhernej je hippie life.
Moc nás baví hippie life.

Země se řítí,
vzduchoprázdnou tmou,
tvář zahalenou má
nocí bezednou.

Zář miliónů
hvězd je kolem ní,
zblednou, když nad zemí zní
song vesmírného svítání.

Glidy glap glupy,
nyby naby nupy,
la la la lou lou.
Saba siby saba,
nuby naby naba,
li li lou lou.
Tuby duby dy dong,
nad zemí teď zní song
vesmírného svítání.

Pryč mléčnou dráhou
svět uhání dál
a planeta tvář svou
slunci odkrývá.

S nocí se loučí,
zdát o ní si dá,
zatímco nad zemí zní
song vesmírného svítání.

Glidy glap glupy,
nyby naby nupy,
la la la lou lou.
Saba siby saba,
nuby naby naba,
li li lou lou.
Tuby duby dy dong,
nad zemí teď zní song
vesmírného svítání.

Nádherný song,
báječný song
nad zemí zní.
Zpíváme song
vesmírný song,
song jediný.

Zní tu song,
song tu zní.
Song song vesmírného svítání.
Song song vesmírného svítání.
Song song vesmírného svítání.

Znám kluka jménem Frank Mills,
dvanáctýho v úterý mě sbalil
před Waverly, ale telefonní
číslo nestih’ dát.

Vídají ho v okolí, je hezkej,
vypadá jako George Harrison od Beatles,
až na to, že má svý háro
svázaný v copánkách.

Mám ho ráda, jen je mi trochu trápný,
když kráčím s ním ulicí.
On pořád totiž nosí,
v pupíku náušnici.
Voháklej bejvá do černý kůže
A má na zádech tetování.
Máma a Jim a Hell’s Angels.

Náhodou, když někdo z vás
ho někde potká, řekněte mu, prosím,
že ho čekám v parku s Angelou,
tu zná.
Toho bůra nemusí už vracet nám,
když se vrátí sám.

Já nemám dům (Čum.),
já nemám stůl (Somrák.),
já nemám prachy (Plonk.),
já nemám styl (Křupan.),
já nemám šálu (Brrr.),
já nemám páru (Chcípák.),
nemám v co věřit (Pohan.),
nemám co kouřit (Feťák.),
nemám co dát (Škrob.).

Já nemám matku (Chudák.),
já nemám školy (Dacan.),
já nemám partu (Pako.),
já nemám rozum (Šús.),
já nemám šarm (Marš!),
já nemám prádlo (Fuj!),
nemám co jíst (Žrout.),
nemám co pít (Cucák.),
nemám se rád (Kecá.).

Já nemám trávu (Shit.),
já nemám job (Lempl.),
já nemám sílu (Trop.),
já nemám drobný (Švorc.),
já nemám chlapa (Sex.),
já nemám víru (Věř!),
nemám v čem jezdit (Choď!),
nemám v čem chodit (Lež!),
nemám s kým spát (Pojď!).

Manchester, England, England
Nás dělí oceán
Jak Ježíš přes něj přejdu
Věřím, že je bůh
A věřím v to, že bůh
Ví to, že bůh
Je on

Claude Hooper Bukowski
Pořád si hraje na režiséra,
Je to hotový Fellini
Či Roman Polanski
Svět se mu otáčí
V barevných obrázcích
Režisér sfér
Je Claude Hooper Bukowski!

Manchester, England, England
Nás dělí oceán
Jak Ježíš přes něj přejdu
Věřím, že je bůh
A věřím v to, že bůh
Ví to, že bůh
Jsem já

Claude Hooper Bukowski
Pořád si hraje na režiséra,
Je to hotový Fellini
Či Roman Polanski
Svět se mu otáčí
V barevných obrázcích
Režisér sfér
Je Claude Hooper Bukowski!

Sám nevím, jak dál
Život mne nudí, nudí
Toužím se přenést v astrál
Zbavit se vší té tíhy!

Manchester, England, England
Nás dělí oceán
Jak Ježíš přes něj přejdu
Věřím, že je bůh
A věřím v to, že bůh
Ví to, že bůh
Jsem já
Je on
Jsem já
Je on!

Každej se ptá,
proč dlouhý vlasy mám.
Já s vlasy vyrůstám, jsou křídla má.
Mý háro je mi vším.
Ptáte se proč? Nevím.
Já kdy se ostříhám,
ztrácím sebe sám.
Chápej!
Rád svý vlasy mám,
jsou ozdoba má,
proudí, hladí,
hází lesky blesky,
stékají mi jak déšť
dolů po ramenou,
splývají mi v závojích,
kolem hlavy musejí mi vlát.
Vlasy musí
dlouhý být tak, jak to mám rád.
Vlasy jsou pro mě vším,
zrovna tak jak mým vším,
který v nich našli svý přístřeší.
Jsou jako úl
plný pokladů,
z něhož všechny včely uletěly.
Boží je, když moje háro může vlát.

Vlasy musí dlouhý být tak, jak to mám rád.
Chci je mít: dlouhý, kudrnatý,
krásný, mastný, s copy, s lupy,
sametový, chundelatý,
lesklý, drsný, načechraný,
jako chmýří jemný,
nerozčesatelný,
kvitky, třpytky nazdobený,
hezký, kluzký, slizký jak špagety.
Když mé oči zříš, potom víš,
že je moc ještě krátký mám.
Ještě víc, ještě dál, ještě ní!
Ať si rostou, kam dorostou.
Budou z nouze koukat pouze,
až mě uvidí v mé tóze,
v mý tóze z biblických
blonďatých kadeří mých.
V nichž vypadám jak Ježíš,
když ho přibíjejí na kříž.
Jeho máma byla zoufalá.
Má proč se nechce ke mně znát?
Vlasy musí
dlouhý být tak, jak to mám rád.