ZÁPAS O GENERÁLA

Příběh generála Jana Šejny groteskně reflektuje české moderní dějiny. Nedostudovaný gymnazista za protektorátu stráví měsíc ve vězení, protože s falešnou legitimací úředníka cenové kontroly vydíral kvůli potravinovým lístkům jednu živnostnici. Po válce vstoupí do komunistické strany a v padesátých letech začne jako politický agitátor budovat svou kariéru v armádě. Po Gottwaldově smrti tvrdě zkritizuje jeho zetě, ministra obrany Čepičku, a přispěje tak k jeho pádu. Stane se oblíbencem Antonína Novotného, kterému referuje o situaci v armádě, a kamarádem jeho syna. Ačkoli je ve svých čtyřiceti letech nejmladším generálem v republice, jeho nákladný životní styl jej nutí krást, kde se dá. Proslaví se zpronevěrou nedostatkového jetelového semene, která mu vynese přezdívku „semínkový generál“. Když jeho chráněnec Novotný podlehne v politickém zápase Dubčekovi, pochopí, že před kriminálním vyšetřováním jej už nikdo nezachrání, a emigruje do Itálie, kde na americké ambasádě požádá o azyl. Novotný se od Šejny marně snaží distancovat, a v konečném důsledku tak přijde i o prezidentskou funkci. Celá aféra se probírá v tisku a v podstatě vede ke zrušení cenzury – jednomu z nejdůležitějších výdobytků „pražského jara“. Národní shromáždění dokonce musí schválit speciální zákon (tzv. „lex Šejna“), aby uprchlého poslance zbavilo mandátu. Pro americkou CIA je Šejna velmi cenným uprchlíkem díky své podrobné znalosti armádního zákulisí i tajných vojenských dokumentů. Dodnes jsou velmi kontroverzní jeho výroky o účasti českých lékařů na pokusech s americkými zajatci v Koreji a ve Vietnamu, které opakoval před výborem amerického senátu i krátce před svou smrtí.