Divadlo Na Zábradlí

Divadlo Na Zábradlí, založené na jaře 1958 v Praze, se zrodilo z iniciativy čtyř osobností: Heleny Phillippové, Vladimíra Vodičky, Jiřího Suchého a Ivana Vyskočila. První scéna divadla byla skromná – pouhý sklad haraburdí, ale již 9. prosince 1958 zde proběhla první premiéra „Kdyby tisíc klarinetů“, což značilo začátek nového stylu divadla.

Do roku 1962 se repertoár Divadla skládal výhradně z autorských inscenací Jiřího Suchého, Miloše Macourka a Ivana Vyskočila. Významnou součástí divadla byl od března 1959 i pantomimický soubor Ladislava Fialky, který získal mezinárodní uznání a hostoval po celém světě. Pantomima byla klíčovou součástí divadla až do 90. let.

V roce 1962 nastoupil jako umělecký šéf Jan Grossman, který představil českou podobu absurdního divadla. V tomto období se zde uvedly hry Václava Havla a dalších významných autorů. Politické události roku 1968 vedly k odchodu Grossmana a Havla, ale Divadlo si udrželo uměleckou úroveň díky spolupráci s režiséry české nové vlny.

V 80. letech začalo politické uvolňování, což vedlo k návratu některých „zakázaných“ umělců. V roce 1991 se Grossman vrátil jako ředitel divadla. V té době došlo k rozkolu v hereckém souboru, z něhož vzešlo divadlo Bez zábradlí.

Po smrti Jana Grossmana v roce 1993 se ředitelkou stala Doubravka Svobodová. Umělecký šéf Petr Lébl tuto éru ukončil svou tragickou smrtí v roce 1999. V té době získalo divadlo několik Cen Alfréda Radoka a dvakrát bylo vyhlášeno Divadlem roku.

Od roku 2013 je ředitelem Petr Štědroň, uměleckou šéfkou Dora Štědroňová a kmenovým režisérem Jan Mikulášek. Divadlo si získalo oblibu díky svému hereckému souboru a inovativním inscenacím. V roce 2014 získalo titul „Divadlo roku 2014“.

Dramaturgie divadla se v současnosti zaměřuje na původní autorské inscenace, dramatizace románů a radikální interpretace klasiky. Divadlo pravidelně hostuje na domácích i zahraničních scénách, přičemž si klade za cíl angažovat a provokovat diváky k aktivní účasti na divadelním zážitku.