Avant-Garde: Cutting Edge

Touto recenzí zřejmě nepotěším konzervativní diváky klasického baletu, kteří by v Národním divadle hledali spíše labutě, Louskáčka a podobnou havěť. Upřímně jsem měl z premiéry tak trochu strach, protože mne kolegové od začátku zrazovali od toho, že to prostě není hezký. Poté co jsem shlédl premiérově toto představení musím říci: "Mně se to líbí! " A fakt si nedělám legraci.

Je to určitě něco nezvyklého, něco co diváci třeba na první pohled nedokážou zkousnout, ale ve výsledku a v celkovém kontextu celé choreografie dramaturgie a hudebního podání včetně totálního nasazení baletek a baleťáků, je to něco exkluzivního. Co na tom že s baletem to má společného akorát piškoty a spíše to připomíná výrazový tanec. Ale naprosto úžasný!

V životě jsem u nás v divadle nezažil tak dlouhé baletní představení (trvá tři hodiny) s ovacemi a dlouhým potleskem po skončení každé třetiny.

Každý si příběh, logicky jako v každém baletu, domyslí. Jde o vnímání duše, těla, a sebe samého. Podtrhuje to i krásná hudba (i když ve druhé části bych to možná o 10 15 minut zkrátil). No a vám nezbývá než se na to jít podívat, já jako hasič toho moc hodnotit nemůžu přeci 😉