Johanna Tesařová

Johanna Tesařová, provdaná Dvořáková (*13. září 1945, Klagenfurt am Wörthersee) je česká divadelní a filmová herečka, od roku 1992 členka činohry Národního divadla v Praze.

Život a divadelní kariéra

Narodila se v rakouském Klagenfurtu v hudební rodině – otec Alois Tesař byl operní a operetní zpěvák, matka působila v pěveckém sboru. Po absolutoriu JAMU v Brně (1967) stála u zrodu legendárního divadla Husa na provázku.

Od roku 1970 hrála v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde ztvárnila role jako Kateřina ve Zkrocení zlé ženy, Arkadina v Rackovi nebo Gertruda v Hamletovi. V letech 1982–1992 byla v angažmá Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde vystoupila například v Drahomíře a jejích synech, Domu doni Bernardy či Kdo se bojí Virginie Woolfové.

Od 1. února 1992 je členkou činohry Národního divadla, kde vytvořila řadu výrazných rolí – Goneril v Královi Learovi, Iokasté v Oidipu vladaři, Tonku v Romanci pro křídlovku, Viktorku v Babičce či Vévodkyni z Yorku v Richardu III..

Film a televize

Vedle divadelní práce je Johanna Tesařová také filmovou herečkou. Mezi její významné snímky patří:
? Katapult (1983)
? Slavnosti sněženek (1983)
? Člověk proti zkáze (1989)
? Discopříběh 2 (1991)
? Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka (2012)
? Díra u Hanušovic (2014)
? Zločin v Polné (2016)

Objevila se i v dalších filmech a televizních inscenacích (MY 2, Laputa, Pátá loď aj.).

Osobní život

Je provdaná, používá jméno Dvořáková, avšak profesně nadále vystupuje pod rodným jménem Tesařová.