info@prazskemuzikaly.cz

Recenze Les Misérables – Bídníci 5.10.2024

Včerejší představení muzikálu Bídníci v GOJA Music Hall nabídlo svěží pohled na tuto inscenaci, která se od únorové premiéry posunula v několika směrech kupředu. Především pěvecké výkony a celková sehranost souboru výrazně vynikly, což přineslo divákům kvalitnější zážitek než při prvním uvedení.

David Uličník a Marian Vojtko v rolích Jeana Valjeana a Javerta tvořili skvělý pěvecký a herecký tandem. Zatímco na premiéře dominoval Uličník, včera to byl Vojtko, který překvapil svým fantastickým výkonem. Jejich vzájemná dynamika, zejména v ikonických scénách, byla skvělá. Vojtko svým zpěvem i herectvím dokázal vybudovat intenzivní napětí a emoce, čímž postava Javerta získala novou hloubku. Uličník si stále drží svůj vysoký standard, a společně vytvořili kvalitní a vyváženou dvojici.

Monika Sommerová v roli Fantine oslnila nejen svým pěveckým výkonem, který jasně vychází z její operní průpravy, ale také hereckým projevem. Oproti Kateřině Brožové, která Fantine ztvárnila při premiéře, Sommerová přinesla větší technickou preciznost i emocionální hloubku.

Felicita Prokešová jako Eponine nadále prokazuje svůj talent, zejména pěvecky, ale její ztvárnění postavy stále působí příliš živočišně a nedostává se do hloubky citové rozervanosti, kterou bychom u Eponine očekávali. Přesto její provedení písně Samotářka bylo velmi kvalitní a publikum ji ocenilo.

Lukáš Randák v roli Maria dokázal zaujmout svým tenorově zvonivým hlasem, který k této roli velmi dobře sedí. Herecky však Marius stále působí poněkud ploše, což je spíše otázka režijního vedení než nedostatek samotného herce. Emoce a hloubka postavy zůstávají nevyužité, přestože pěvecky Randák přesvědčil.

Tomáš Vaněk jako Enjolras zůstává i nadále problémovou postavou. I když jeho pěvecký výkon byl dobrý, herecky jeho postava nefunguje tak, jak by měla. Režie nevyužila potenciál této postavy jako vůdce revoluce, a tak chybí potřebný kontrast mezi Enjolrasovým bojovým duchem a jemnějším Mariusovým projevem.

Natálie Grossová jako Cosette byla opět pěveckým vrcholem večera. Její čistý, bezchybný hlas bez jakýchkoli manýr a zlozvyků byl jemný a nevinný, což se k roli Cosette dokonale hodí. Navíc její radost z vystoupení byla viditelná a přenesla se i na diváky, což přidalo celému jejímu výkonu pozitivní energii.

Bronislav Kotiš a Monika Absolonová v rolích Thénardierových přinesli do včerejšího představení pořádnou dávku energie a humoru. Absolonová jako host večera dokázala svou roli ovládnout s charismatem a šoumenstvím, což na premiéře muzikálu chybělo Renátě Podlipské. Kotiš tradičně zvládl svou postavu brilantně, jeho groteskní gesta a grimasy byly přesné a vtipné. Společně vytvořili dynamický pár, který byl jedním z vrcholů večera. Jedinou vadou na kráse bylo občasné intonační a rytmické selhání company, což narušilo tempo a energii scén, zejména ve svatební scéně.

Zvláštní pozornost si zaslouží také dětská představitelka Cosette, Andrea Kohoutová, která svým vystoupením v písni Zámek v oblacích dojala diváky a předvedla překvapivě silný herecký výkon na tak mladý věk.

Navzdory těmto pozitivním stránkám zůstávají určité nedostatky v inscenaci stále přítomné. Scéna je i po půl roce stále strohá a postrádá atmosféru, která by více vynesla na povrch charakter prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Orchestr zůstává omezený v počtu hudebníků, což se negativně projevuje na kvalitě hudebního doprovodu. Hlavním problémem ale zůstává nesezpívaná company, zejména dámská část, která se stále snaží příliš prosazovat na úkor celkového zvuku. Mužská část company byla intonačně přesnější a více soudržná.

Závěrem lze říci, že po půl roce se Bídníci v GOJA Music Hall jednoznačně zlepšili, především díky silným pěveckým výkonům a výraznějšímu hereckému projevu hlavních postav. Produkce však stále naráží na problémy spojené s omezenou scénografií a orchestrací, což jí brání dosáhnout plného potenciálu. Přesto včerejší představení nabídlo divákům mnoho silných momentů a ukázalo, že soubor má chuť a odhodlání se neustále zlepšovat.

Na závěr několik poznatků z divadla: fronta na toalety byla stále obrovská, což způsobilo, že někteří diváci se vraceli až během druhé půlky představení. Občerstvení bylo na úrovni menšího kulturního domu, zatímco obsluha v šatně a uvaděčky byly příjemné a ochotné. Prostor GOJA Music Hall je příjemný, pokud sedíte v centrálních řadách, boční sedadla však stále trpí horší akustikou.

Za včerejší představení dáváme úžasných 85 %