Kleopatra

Rufius:
Pomstou vraždu trestá Řím
Čím kdo zachází, též schází tím
Velkou bitvu vyhrál Řím
Z pláně u Filipie jen stoupá dým
Ráno vedl šik zrádce nebožtík
Sám se ctí pad na svůj břit
Sláva!

Vojáci:
Sláva!

Rufius:
Sláva!

Vojáci:
Sláva!

Všichni:
Sláva!

Rufius:
Caesar pomstěn byl!
Koukám, nikdo nejásá
Únavou už slábnu též já sám

Vojáci:
Spoustou

Rufius:
Nesnází

Vojáci:
Vláčeni jsme
No, a jídlo nám schází

Rufius:
Zítra bude líp, dávám na to slib
Rádi buďme, zas že nastal klid
Sláva!

Vojáci:
Sláva!

Rufius:
Sláva!

Vojáci:
Sláva!

Všichni:
Sláva!

Rufius:
Caesar pomstěn byl!
A každý z nás jistě rád
Na nový triumvirát
Číši dá si z Říma vína

Vojáci:
Dál na trable nevzpomíná

Rufius:
Zítra bude líp, dávám na to slib
Rádi buďme, zas že nastal klid

Všichni:
Sláva! Sláva!
Sláva! Sláva!
Sláva!

Rufius:
Caesar pomstěn byl!

Antonius:
Brutus právě dodýchal
Zrádce poslední
A svět se koulí dál

Vojáci:
Veď nás …

Rufius:
… Antonie!

Vojáci:
Rádi bojem vyděláme na svůj plat

Antonius:
Já povedu vás, to vám povídám
Víno, chléb, taky žold vám dám

Všichni:
Sláva! Sláva!
Sláva! Sláva!
Sláva!

Antonius:
Kyne nová

Všichni:
Sláva! Sláva!
Sláva! Sláva!
Sláva!

Antonius:
Kyne nová

Všichni:
Sláva! Sláva!
Sláva! Sláva!
Sláva!

Antonius:
Kyne nová sláva nám!

Kleopatra:
Utíká čas, Caesare můj
Silný Řím na mou zem zas
dostává chuť
Snad Marcus Antonius,
který po tvém boku stál
Může mi pomoci?

Vzpomínám na setkání dávné
Pouhá chvíle vzdálená
Tvář tu přesto stále mám
V paměti leč v závojích

Můj zájem sílí – začal hnát
Zvědavou touhu lépe znát
Muže jenž brání mi spát
A s nímž by vzkvétal nilský stát

Mocnými ochrannými křídly
Mocnými ochrannými křídly
Chraň stát egyptský

Fulvie:
Tak se mi zdá, že musím ti dát,
několik rad muži můj

Marcus A.:
Fulvie víš, vyčkal bych spíš,
tak aspoň chvíli jen stůj

Fulvie:
Octavián, jako tvůj pán,
s tebou jedná to víš sám

Oba:
Pár hádkou spálený,
pár má ustalený styl svůj
svůj……

Fulvie: Čas nadešel, jen kdybys chtěl,
tak už si Římanům vlád

Marcus A.:
Triumvirát, podpořím rád,
prostor si zákonům dát

Fulvie:
Vždycky si stál, jen opodál
stačí, když chválí tě stát

Oba:
Pár hádkou spálený,
pár má ustalený styl svůj
Krásný je názor svůj mít,
za ním stát si a dál jen se bít,
vůle vést bitvu monstrózní,
jen si silný vyjde z ní, zdráv
dle všech práv
práv….

Fulvie:
Vojsko chce žold, tak musíš hold
k Egyptu přímo teď plout

Marcus A.:
Snad prosit mám, to neudělám
vždyť přece mám hrdost svou

Fulvie:
Egypt je moc, končí zlá noc,
železo začni hned kout

Oba:
Pár hádkou spálený,
pár má ustalený styl svůj
Krásný je názor svůj mít,
za ním stát si a dál jen se bít,
vůle vést bitvu monstrózní,
jen si silný vyjde z ní, zdráv
dle všech práv
práv….

Kleopatra:Já dobře znám
Bohatství správný význam.
Ten klíč šanci dává mi vládnout.

Fulvie:A Řím plný žen
Jejich touhám je snášen
Zlata žár jenž je pouhou ozdobou

Kleopatra:Ten žár

Fulvie:Jasně říká že můžu

Kleopatra:Být svá

Fulvie:Vlastní paní bez mužů

Obě:Léta sbírá ženská víra sílu svou
V slunce záři klidné stáří bez všech
pout

Kleopatra:Dámy vládnou tak to bývá

Fulvie:Mocí tajnou, co jim zbývá

Kleopatra:Muži doufaj že jen

Obě:Táhnou nás

Kleopatra:Ten pohled žen
Na svět králům je vzdálen

Fulvie:Já vím

Kleopatra:Svět se zdá být jen pánů

Fulvie:Pravdu máš

Kleopatra:Je náš

Fulvie:Je náš

Kleopatra:Stejně náš

Fulvie:Ano, náš!

Kleopatra:Bozi nám dávaj píli
Znovu vstát a nalézat dál svůj cíl

Fulvie:Ten cíl

Kleopatra:Jasně říká že můžu

Fulvie:Být svá

Kleopatra:Vlastní paní bez mužů.

Obě:Léta sbírá ženská víra sílu svou
V slunce záři klidné stáří bez
všech pout

Kleopatra:Dámy vládnou tak to bývá

Fulvie:Mocí tajnou, co jim zbývá

Obě:Muži doufaj,
že jen táhnou nás

Obě:Léta sbírá ženská víra sílu svou
V slunce září klidné stáří bez všech
pout

Kleopatra:Dámy vládnou tak to bývá

Fulvie: Mocí tanou, co jim zbývá

Obě:Muži doufaj že jen táhnou nás
Ženy schopné budou vládnout
ženy schopné budou vládnout
ženy schopné budou vládnout nám

Apollodoros:
Antonius!

Marcus Antonius:
Královna čeká zde jak se mi zdá
Proč nechce mi v ústrety jít?

Apollodoros:
Chceš-li ať pomocnou ruku ti dá
Raději nechej to být

Marcus Antonius:
Krásná jsi jako dřív možná i víc
Caesarův šperk nosíváš

Kleopatra:
Možná, že nejprve měl bys mi říct
Co vlastně na srdci máš

Oba:
Zlata dost má
Egyptský stát
A římská síla
Ta sním bude stát
Vyjdem si vstříc
Stačí jen říct
Dohoda oboustranná

Kleopatra:
Já ti přísahám
Trochu úzkost v srdci mám
Když se do něj vkrádá Řím
Já znám ty konce zlé
Je stejný jed snad lék
Ač z říše hadů
Já to sotva vím

Antonius:
Já, královno, tvá víčka zbavím vzápětí
Všech zármutků i napětí
Tak zůstaň jen v mém objetí
A žár mé vášně hrozí stínům
Jež odlétají z tváře tvé i snů

Kleopatra:
Vždyť já už dávno nevzlykám
A lásku svou ti všechnu dám
V tom rouchu vládců
Jsem to přece já
Ta dáma, dál co sama vstává
A v úsvitu pak
Bledne moc a sláva

Antonius:
To já chci po tvém boku spát
Do říše tvého srdce vpád
Je víc, než bych si
Troufal dříve říct

Kleopatra:
Já ti přísahám
Teď jen tebe v srdci mám
Nový příběh nám teď můžou bozi psát
My můžem lásku sát
A jedno je, co na to říká Řím

Antonius:
Já, královno, tvá víčka zbavím vzápětí
Všech zármutků i napětí
Tak zůstaň jen v mém objetí
A žár mé vášně hrozí stínům
Jež odlétají z tváře tvé i snů

Kleopatra:
Vždyť já už dávno nevzlykám
A lásku svou ti všechnu dám
Kdo rád tě má
Tak to jsem přece já

Oba:
A září nový věk, jenž vstává
A v úsvitu pak svítí moc a sláva
To já chci po tvém boku spát
Do říše tvého srdce vpád
Nejvíc ze mne chci ti dát
Tak říkej mi to tisíckrát
Můj další život náhle máš
Je tvůj

Kleopatra:
Roztoužená i zaskočená
Jdu za láskou
Neotřesen
Ničím roste můj sen
Je o nás dvou
Já přece vím
Je jen Caesara stín
Co se dá dělat s tím
Láska ví
Mé smyslné
Sny nesmyslné
Nudu pokrátí
Tuší můj stát
Co se má stát
Až se navrátí
Až se navrátí

Koukejte jak jim to sluší ale ženich se netváří zrovna zamilovaně zdá se že je tak trochu pod paru

je to sňatek z rozumu

Octavian mu dal svou sestru aby utužil triumvirát

Octavie se ale tváří vznešeně je to také předně Římská žena za to Antonius vidíte už to s tím vínem opravdu přehání válí se tu po nějaké trušpě jako barbar.

A ta trušpa je podobná Kleopatře

Inu voják v každém dobytém městě ženy hlavně že sňatek prospěje Římu a triumvirátu!!!

V srdci mém je zášť
když muž mě podvádí
a bolí to zvlášť
když si jinou odvádí.
Jako ženu vlastní
A ví to celý Řím
Mí odpůrci jsou šťastní
Já už mu nevěřím

Kde tvá síla králů
Teď právě skomírá?

Stovky prázdných sálů osamělost zabírá

Apollodoros:
To se běžně stává
Kleopatra, kterou znám
Ze svých pádů silná vstává
Zachová čest královnám

Čest královnám
Čest královnám
Čest královnám

Ohlásil se právě judský král

Zcela mimo Řím
Teď stočím pohled svůj

Pro Egypt jsi vším
Tak za svým státem stůj

Budoucnost je východ
Dobře chránit může nás
Má jednu z velkých výhod
Je to proti Římu hráz

Egypt je zas rád
Že chceš mu v čele stát

Vládce musí hrát
Vždy nejdřív za svůj stát

I když se to stává
Kleopatra, kterou znám
Ze svých pádů silná vstává
Zachová čest královnám

Čest královnám
Čest královnám
Čest královnám

O tvůj chladný rozum jsem se bál

Vydržím i víc
Moh bys mě líp znát

Spojencům jdem říct
Kterou cestou teď se dát!

Octavian:
Odpověz mi sestro má,
tak jaký je tvůj muž.

Octávie:
Víš já nejsem neskromná,
heslo mé je vlasti služ.

Octavian:
Jeho další plány musím znát
a dobrý pozor dát.

Octávie: Kdo je Antonius málo vím,
dělám, co chtěl Řím.

Octavian:
Události berou spád,
on musí z města ven.

Octávie:
Stejně se mnou nechce spát,
pokud nepropil svůj den.

Octavian:
Zase zpátky já mu Egypt dám,
tam s ním záměr mám.

Octavian i Octávie:
Kdo je Antonius málo vím,
dělám, co chtěl Řím.
Náš velký Řím, náš velký Řím.

Octavian:
Octávie drahá slyš,
já mám tě sestro rád,
tvoje služba končí již.

Octávie:
A můžu známé zvát.

Octavian:
Si volná opět jako dřív
a u nohou máš Řím.

Octavian i Octávie:
A tak Antonius odchází
a nám neschází.
Máme svůj Řím, náš velký Řím.

Kleopatra:
Služebník oddaný
nebo spíš poddaný
Copak si žádá tvůj pán

Marcus Antonius:
Musím tě opravit
V Římě, kde volí lid
Nevládne Octavián

Kleopatra:
Padni na kolena
Já nejsem volena
Cti královský majestát

Oba:
Smlouvu ať Řím píše výhodnou
Zde s egyptskou královnou

Kleopatra:
Hleď, tato území
Stanou se pouze mým
Majetkem svrchovaným

Marcus Antonius:
Půdu já rád ti dám,
Též se ti omlouvám
Za sňatek, který chtěl Řím

Kleopatra:
Nemáš snad vůli svou,
Lidem, co blízko jsou
Vyhovíš ve všem a rád.

Oba:
Smlouvu ať Řím píše výhodnou
Zde s egyptskou královnou

Kleopatra:
Učinil si z královny egypta svou děvku

Marcus Antonius:
Musel jsem si vzít Octávii
Abych utužil triumvirát

Oba:
Smlouvu ať Řím píše výhodnou

Marcus Antonius:
Zde s egyptskou královnou

Kleopatra:
Jen svatbou s královnou
Odčiníš hanbu mou
Jen ať to ví celý Řím

Marcus Antonius:
Sám si tě vezmu rád
Slibuji nastokrát
Miluji Tě – teď to vím

Kleopatra:
Náš sňatek z rozumu
Potvrdí korunu
Jíž nosí Caesarián

Oba:
Smlouvu ať Řím píše výhodnou
Zde s egyptskou královnou
Smlouvu ať Řím píše výhodnou
Zde s egyptskou královnou

1) MARCUS ANTONIUS: Z výšku orlů k zemi pád prožívat mám. Před bojem já zůstávám sám a sám.
Mít tak štěstí, už bych dávno Římu vlád, teď však musím proti stát jen sám a sám.

REF: MARCUS ANTONIUS: Cítím, že má zrádná hvězda hledá smutný cíl a sláva jen pár chvil. Má náruč prázdná, pouze meč by v ní se skryl. Síla vůle Bohů nic víc.

2) MARCUS ANTONIUS: Má lásko hrdá, že tě rád mám přísahám. Konec konců já už znám jen sám.
Ooo

REF: MARCUS ANTONIUS: Cítím, že má zrádná hvězda hledá smutný cíl a sláva jen pár chvil. Má náruč prázdná, pouze meč by v ní se skryl. Síla vůle Bohů vnímám, já ji proklínám.
Lásko dej si číši vína, já už prohrávám, prohrávám.
Má zrádná hvězda hledá smutný cíl a sláva jen pár chvil . Má náruč prázdná, pouze meč by v ní se skryl. Síla vůle Bohů nic víc.

Ó božská Isis, já tě vzývám
tak málo času, náhle zbývá, vím
Říše má je v područí,
v knihách mrtvých dohru číst,
teď můžu když tvou náruč vítám

Dál královnou jsem já,
a lid můj má mě ctít
já kráčím v legendách
Ze snů už přece vím, to má tak být
ať Řím jen poslouchá
jak věrný je můj stát
kde o mně budou psát,
jak býval Egypt ráj
ať Řím jen poslouchá
Dál královnou, jsem já

Kleopatra:
Odcházím, já nevzlykám
Temnotě říše stínů přivykám
Zemi mou mít bude Řím
Dřív než má zem zešeří
Krokodýl spí v písčinách
Přemýšlím o všech dávných příčinách
Duše má bdí ve hvězdách
Netoužím já jim se vzdát

Snáší pryč pláč a žal
Nil, jenž sám Ré nám dal
Deltou dál proudí Nil můj
Skončil Řím zkázu mou
Mou zem tak svázanou
Sílou svou léčí Nil můj

Sbor+Kleopatra
Snáší pryč pláč a žal
Nil, jenž sám Ré nám dal
Deltou dál proudí Nil můj
Římským zlem vláčenou
Pláčem tvář zmáčenou
Sílou svou léčí Nil můj

SENÁT I.
Všichni:
Ave, Ave

Antonius:
Nastal pak lítý boj, Achiles legie kosil, v zápase s přesilou Říman si statečně ved. Konečně s úsvitem Caesar pak dočkal se posil. Vzal Egyptské útokem zcela je z bojiště smet.

Všichni:
Ave, Ave

Antonius:
Jak Pothinus, tak Ptolemaios už nezdvihnou uťaté hlavy. Tak jako vždy,také i dnes Caesar své vítězství slaví.

Všichni:
Ave, Ave, Ave, Ave

Brutus(rec.):
Tak se mi zdá, páni senátoři, že náš milovaný Caesar jde nějak moc rychle nahoru.

Ocavianus:
Caesar je zdravý a klidně si slaví, je šťasten i zaslepen triumfem svým.

Brutus(rec.):
Nejde mi z hlavy, proč Egypt se baví, leč stranou a bez oslav zůstává Řím

Všichni(kromě Octaviana a Bruta):
Vážený senáte netrap se tím

Brutus(rec.):
No tohle

Antonius:
Ale pánové, Caesar tu není, však rád by tu byl

Brutus(rec.):
Ale

Senátor(rec.):
V ničem se Římanům neodrodil

Brutus(rec.):
Že ne

Octavianus:
Co je pro nás výhodné, pro co se rozhodnem

Antonius:
Má-li tam zůstat, či vrátit se sem

Všichni:
Asi se na ničem neusnesem

Octavianus(rec.):
Ostatně, tak jako vždycky, pánové

Brutus(rec.):
Děti ať v shromáždění mlčí, adoptivní synové zvlášť

Octavianus(rec.):
Cože

Caesar je v pasti a nemůže ven, v náruči děvky si užíva jen, marná je vzpoura ta coura to ví, vždyť chutnější sousto už neuloví

Všichni(bez Antonia):
Kdo padne za oběť příště, kdo ví

Senátor(rec):
Já nechci, pánové

Brutus(rec.):
No a já snad

Senátor:
Život je změna, teď vládne nám žena

Antonius:
Já prostřu snad na stůl, vy pokliďte sál

Octavianus:
Běh na dlouhé tratě, jen neztratit gatě

Brutus:
Že běhna tě doběhne, tím si buď jist

Všichni:
Vážený senáte obraťme list

Octavianus(rec.):
Pánové, s tím Egyptem to nebude jednoduché

Všichni:
My budem bez práce, egyptské paláce za nás vše vyřeší bez prodlení, k čemu číst listiny, šlapat jak hodiny, důvod prý jediný k tomu není, vždyť lidi stejně nic neocení

Octavianus:
Jako ta coura se nebudem courat

Brutus:
Jen vytvářet dějiny

Všichni:
To je náš cíl

Nežádej od státu zrušení senátu demokrat vždycky tu arénu ctil, bez ní by žvanil se neuživil, senát je od toho aby tu byl

AŤ Z KOLA JDE CAESAR VEN

Octavianus:
Přátelé v senátu
To co se koná tu
Jednou snad ocení Řím
Caesar má velkou moc
volám vás na pomoc
Budoucnost nejistou zřím

Senátor:
Pro tyto důvody
Ve jménu svobody
On musí odstraněn být

Všichni (dva senátoři, Octavianus, Brutus)
Ocení Řím plán ten zákeřný
Ať z kola jde Caesar ven!

Octavianus(rec.):
Tak jak říkám
Ujednáno?

Senátor(rec.):
Jen ho sem musíme dostat

Octavianus(rec.):
Mám plán
Vím jak na to
Pánové poslouchejte

CHCI ŘÍM

Fulvie:
Nesnesu víc
Jdu ti to říct
Antonius už s ní spí

Octavianus:
Dospělý muž
Fulvie už
Co dělat snad sám ví

Fulvie:
Nenech se plést
Nechá se svést
Jakmile v dáli je Řím

Oba:
Z mých tajných záměrů
K tvým jasným závěrům
Mám klíč
Klíč
uouou

Fulvie:
Caesarův syn
V Egyptě s ním
Ohrozí Řím jako král

Octavianus:
Egyptský sok
No to je šok
Caesar jsem teď přece já

Fulvie:
áááá

Octavianus:
Fulvie mlč
A hned opusť můj dům
Octavian chce být sám
Z mých tajných záměrů
K pár jasným závěrům
Má síla může růst
Chci Řím
Chci Řím
Chci Řím
Mám dobrý plán
Fulvii sám
Raději odstraním dřív
Antonius
Je na můj vkus
O krůček dál než chtěl Řím
Sestru mu dám
Proto ji mám
Nač se hned hádat a přít
Z mých tajných záměrů
K pár jasným závěrům
Má síla může růst
Chci Řím
Řím

OCTAVIAN V SENÁTU

Octavianus(rec.):
Hej,senátoři, poslechněte si zprávy z Egypta

Senátor(rec.):
Copak Kleopatra zas vyvádí

Druhý senátor(rec.):
No to jsem zvědav

Octavianus:
Přišel mi dopis
A podrobný popis
Všech posledních egyptských událostí
Marcus Antonius
Odhodil všechen vkus
Když svolil ke svatbě s tou bytostí

Ostatní:
Nebo ho dostala

Octavianus:
Pánové, ta je schopna všeho
Poslouchejte
Doneslo se mně
Že dostala země
Jež prstem si na mapě označila
Navíc i slib jídal
Její syn má být král
Zkrátka jsem ohromen jak je čilá

Všichni:
Její moc roste a to věc je zlá

Senátor:
To je fakt pánové

Jiný:
To je fakt

Senátor(další):
Egyptská královna
Řím se s ní vyrovná
Antonius je však Říman-jak vím

Senátor:
Pravdu máš příteli
Mějme na zřeteli
Říma prospěch a to vždy především

Všichni(kromě Octaviana):
Senát ten problém snad nevyřeší

Octavianus:
(rec.)
Pánové, pojďte sem, tady je to černé na bílém
(zpěv)
Nebuďme jak děti
Přečtu vám závěti
Vůli Antoniovu poslední
Skrálovnou v Egyptě
Spočinout ve kryptě
Chce prý až sečte se běh jeho dní

Všichni:
No to jsme docela šokovaní
Římu se odrodil
Vlast svoji odhodil
V cizině po smrti rozhodl dlít
Ví dobře římský stát
Jak zradu potrestat
Odpověď na to jen boj může být
A římští vojáci půjdou se bít
A římští vojáci půjdou se bít
Boj!

MOŘI VLÁDNE ŘÍM

Octavianus:
Poslouchej snad ti já
Bitvu u Actia
Vylíčit smím
S Egyptem na moři
Řím slavně soupeřil
Důvtipem mým
Egyptské lodě jsem zapálit dal
Nezůstal živ nikdo jenž by se vzdal

Octavie:
Koráb Antoniův též ke dnu šel

Spolu:
Nikdo z těch mužů to nepřežil žel
Tak dál moři vládne Řím
Tak dál moři vládne Řím
Tak dál vládne Řím

Octavianus:
Jak říkám ti já

SVĚT MÁ JMÉNO ŘÍM

Octavianus:
Kde je teď královna
Účet s ní vyrovnám
Konečně Egypt je můj

Apollodoros:
Antonius zde
Nalezl v těchto zdech
Neodvratný osud svůj
Velký Říman dodýchal

Octavianus:
Ač proti nám léta stál

Apollodoros:
Se ctí bude vzpomínán

Octavianus:
A můj plán je dokonán

Spolu:
Svět má mít jméno Řím