Historie Národního divadla – Symbol národní svébytnosti
Národní divadlo v Praze reprezentuje touhu českého národa po kulturní samostatnosti. Na jeho výstavbě se finančními příspěvky podílelo mnoho lidí a slavnostní položení základního kamene 16. května 1868 se stalo všenárodní politickou událostí.
Koncepce výstavby hrdého kamenného divadla se začala rýsovat v roce 1844 v diskusích pražských patriotů. První konkrétní kroky byly učiněny v roce 1845, kdy František Palacký předložil žádost o privilegium na postavení a správu nezávislého českého divadla. Privilegium bylo uděleno již v dubnu téhož roku. Nicméně první veřejný apel na shromažďování finančních prostředků byl učiněn až v roce 1851. Z těchto sbírek byl zakoupen pozemek, který stanovil umístění divadla na nádherném místě na břehu Vltavy, ale jeho tvar a rozměry zároveň představovaly výzvu pro architekty budoucí budovy.
Dobročinné divadlo – dočasná stavba
Během období Bachova absolutismu byly plány na postavení velkého divadla přerušeny a místo toho bylo rozhodnuto o výstavbě skromnější budovy, která byla dokončena v roce 1862 pod vedením architekta Ignáce Ullmanna. Tato budova se později stala součástí definitivní stavby Národního divadla.
Umělecká generace Národního divadla
V roce 1865 se mladí progresivní zastánci původního ambiciózního projektu dostali do vedení a pověřili Josefa Zítka, profesora stavitelství na pražské technické univerzitě, vytvořením návrhu budovy Národního divadla. Po vítězství v soutěži mohly v roce 1867 začít práce na stavbě.
První otevření a požár Národního divadla
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881, ale po dalších jedenácti představeních bylo budova uzavřena pro dokončovací práce. Během těchto prací v srpnu téhož roku divadlo zachvátil požár, který zničil kupoli, hlediště i jeviště. Po požáru byl zahájen sběr finančních prostředků na opravu a během 47 dní se podařilo vybrat milion zlatých.
Přesto však po katastrofě vypukly spory, které vedly k odvolání architekta Josefa Zítka a jeho nahrazení jeho studentem Josefem Schulzem. Schulz prosadil rozšíření budovy a provedl několik změn v dispozici hlediště, aby zlepšil viditelnost. Při tomto všem však respektoval styl Zítkovy budovy.
Druhé otevření Národního divadla
Budova byla znovu otevřena 18. listopadu 1883 operou Bedřicha Smetany Libuše. Tato technicky vyspělá budova (s elektrickým osvětlením a ocelovou konstrukcí jeviště) sloužila téměř sto let bez velkých přestaveb.
V roce 1977 bylo Národní divadlo uzavřeno na více než šest let kvůli rozsáhlé rekonstrukci. Po dokončení těchto prací v roce 1983 byla budova opět otevřena pro veřejnost.
Dnes tato historicky významná a krásná budova slouží jako hlavní scéna pro tři umělecké soubory Národního divadla: divadelní, operní a baletní soubor.
Více informací se dozvíte na oficiálních stránkách divadla. Podívejte se i na detaily dalších divadel.
