Tag: Muzikály

Štěpán Komárek: Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva

Na dnešní rozhovor jsme si přizvali Štěpána Komárka, mladý talent pražské muzikálové scény, v současnosti známého zejména díky roli teenagera Gabea v muzikálu NE/NORMÁLNÍ v Divadle Na Prádle. Představil se také v jako Romeo v muzikálu Romeo a Julie nebo princ v muzikálové verzi pohádky Tři oříšky pro Popelku. Na divadelních prknech jej aktuálně také můžete potkat v muzikálu Vlasy v divadle Kalich. Jak se dostal k divadlu, kterou roli by si v budoucnu rád zahrál a kdo je vlastně Gabe, nám prozradil v našem rozhovoru.

Odkud pocházíš a co tě přivedlo k divadlu?
Narodil jsem se v Opavě, kde jsem bydlel, až do chvíle, kdy jsem se dostal na Pražskou státní konzervatoř. Původně jsem měl chodit na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, kde jsem udělal přijímačky, ale těsně po začátku školního roku jsem dostal možnost bydlet a studovat v Praze a udělat přestupovky už nebyl problém.

 Duší jsem showman, už odmala jsem měl potřebu se neustále jakkoli projevovat, upoutávat pozornost, dělat cokoli, co se běžně nedělá nebo nevidí. Po rozvodu rodičů jsem se ale začal uzavírat sám do sebe, a když přišel čas se rozhodnout, na jakou mám jít školu, myslel jsem si, že herecká konzervatoř je způsob, jak se znovu otevřít.

 Jaký druh živého umění je ti nejbližší a chodíš do divadla i jako divák?
V divadle mě baví hlavně hrát. Málokdy se jdu na něco podívat. Většinou chodím jen na představení, kde hrajou moji přátelé, kolegové…ale divadlo mě pořád neoslovuje tak, jako hudba. V hudbě cítím mnohem větší svobodu, baví mě ta barevnost, různorodost. A zpěv i hra na kytaru, na kterou už několik let hraju, mě uvádí do transu.

 Aktuálně hraješ v muzikálu NE/NORMÁLNÍ dospívajícího syna Goodmanových. Kdo je vlastně Gabe?
Gabe je obyčejný kluk, který je ale silně závislý na své matce Dianě a ona zase na něm. Žije jenom pro ni, dýchal by za ni a to jediný co si přeje, je s ní být. To ale není možný, protože jsou oba dva z jiných světů, i když se to na první pohled nezdá. Tudíž hledá způsob, jak ji do toho svého dostat. To je jeho jediný cíl. Gabe je ale skvělý manipulátor a dokáže využít každého zaváhání a nejistoty, co se v hlavě Diany, která trpí bipolární poruchou, objeví.

 Jak ses na roli Gabea připravoval a přinesla ti nějakou novou výzvu?
Každá nová role je pro mě zároveň i nová výzva. Kdybych to jako výzvu nebral, nebavilo by mě dělat divadlo! Na roli Gabea jsem se nepřipravoval nijak složitě. Je to role, u které bylo nejdůležitější si uvědomit, kdo nebo co je, a prostudovat taky roli Diany a její minulost. Tyhle dvě postavy jsou totiž duší provázány.

Trailer muzikálu NE/NORMÁLNÍ 


A co příprava před samotným představením? Působíš jako velký suverén, ale trpíš i trémou a jak ji případně odbouráváš?
Pokud se představení nehraje déle než dva měsíce, potřebuju si aspoň den před představením projet podle videa všechny svoje výstupy a písně. Pokud je to třeba jenom měsíc, nedělám vůbec nic. Jediný, co potřebuju, je uklidnit hlavu, a říct jí, že všechno ví, tak ať se nestresuje tím, že by si v akci na něco nevzpomněla. Díky tomu trému před představením nemívám skoro nikdy. Pár minut do začátku se snažím vůbec na nic nemyslet. Mít v hlavě absolutní tmu. A můžu vám říct, že to je to nejlepší, co můžete udělat. Protože snažit se dopředu vymyslet, jak neudělat během představení chybu, je trochu blbost!

Muzikál NE/NORMÁLNÍ obsahuje 37 písní. Je nějaká, která ti obzvláště přirostla k srdci? Proč je to právě tato?Obzvláště mi přirostla k srdci polovina celého repertoáru, opravdu. Každá píseň má svůj unikátní charakter, význam a důvod, proč byla napsaná. Když už bych měl vytyčit jednu píseň, byla by to Jedno místo znám. Tahle klidná píseň zpívaná polofalzetem, navazuje zlomem z předchozí písně, čímž dodá potřebnou atmosféru situaci, kdy Gabe dosáhl svého, zbavil Dianu strachu a posledních pochybností a odvádí ji do svého světa. Pro obě postavy je to bod nejvyššího štěstí, klidu a míru, ale pro diváka je to dno. Dokonalý kontrast, ze kterého vám přejede mráz po zádech.

Změnilo se po této zkušenosti tvé vnímání života nebo rodiny? A co nejlepšího ti právě tahle role přinesla?
Myslím, že většina věcí po této zkušenosti, co se rodiny a života týče, zůstala na svým místě. Ale uvědomil jsem si, jak velký mám štěstí, že ztvárňuji tak úžasnou roli v tak úžasném muzikálu. Každé představení mi dává hromadu informací a zkušeností, ze kterých se můžu skvěle učit, ať už se to týká herectví nebo zpěvu.

Můžou si něco důležitého odnést z představení muzikálu NE/NORMÁLNÍ i samotní diváci?
Každý člověk alespoň s kapkou empatie si může z představení něco odnést. Převážně ti, kteří podceňují, nebo mají odpor nebo strach z duševně nemocných lidí.

Máš přehled o muzikálech ve světě a je v nich případně nějaká role, kterou by sis chtěl zahrát?
I když v nich sám hraju, můj přehled o muzikálech je stejně špatnej, asi jako člověk, který pracuje pro seznam, ale neví, co je google. Před pár týdny jsem si konečně pustil Les Misérables a za pár dnů jsem se na té hudbě stal závislým. Rozhodně bych tedy neodmítnul roli Maria nebo Javerta!

Pracuješ prý také v casinu jako krupiér, je to více adrenalin, zábava nebo obojí dohromady? Máš při tom výhodu i díky svým hereckým schopnostem?
V kasínu pracuju už 2 roky, ale teprve před pár měsíci jsem zjistil, že nejsem krupiér, nýbrž dealer. Krupiér ovládá nejen texas hold‘em poker, ale taky omahu, ruletu, black jack, ultimate poker…a kolo štěstí, na který chodí 2 lidi za rok. Tyhle hry já neumím a popravdě ani nechci. Stačí mi ten poker. Adrenalin to je jen ve chvíli, kdy hráč pořád dokola prohrává, a vy čekáte, kdy vstane ze židle a půjde vám jednu vrazit. A zábava to je ve chvíli, když je ten adrenalin.

Moje showmanství se v týhle práci dost hodí, protože hráči skoro vždycky ocení sem tam nějakou tu srandu a já si alespoň trochu zpestřím směnu.

Jak nejraději trávíš svůj volný čas?
Nejraději trávím volnej čas s přáteli u piva, sem tam zajdu na nějakej koncert, ať už kapela hraje cokoli, rád doma hraju na kytaru a zkouším si skládat svoje vlastní věci. Nápady to jsou pěkný, ale ještě chvíli potrvá, než dostanou nějakej pevnější tvar.

 Doplň v tomto pořadí oblíbené: jídlo, nápoj, film, divadelní hru, hudbu, město, místo, věc.
Hmm…řekněme zapékané špagety s masem a sýrem, nápoje: stoprocentní džusy, který ale nejsou doopravdy stoprocentní, a proto jsou taky tak dobrý, filmy: francouzský komedie, německý parodie, americký drama, ten pořad doma sama…divadelní hra: Terminus, byla to naše maturita z herectví, hudba: Pink Floyd, Sting, Pearl Jam, město…tady musím udělat kompromis mezi Prahou a Opavou…takže Brno. Místo: Dolomity v zimě, věc: postel.

Na závěr mě zajímá, co nového tě v nejbližší době čeká, na co se těšíš, ať už profesně, nebo v osobním životě…?
Účastnil jsem se konkurzu na Rebely do Hudebního divadla Karlín a dál zatím nic víc.

 

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v prodeji na nenormalnimuzikal.cz/vstupenky

FOTO: NE/NORMÁLNÍ – Petr Florián, Romeo a Júlie – Martin Paldus, ostatní fotografie: archív Štěpána Komárka
Autorka článku: Romana Švecová

Štěpán Komárek

MUZIKÁL NE/NORMÁLNÍ: A co je vlastně „normální“?

Na co mít normální život, v ten vážně nedoufám. I trochu nenormální by byl moc fajn.”

Americký muzikál NE/NORMÁLNÍ (angl. Next To Normal) oceněný Pulitzerovou cenou a několika cenami Tony je původním dílem Briana Yorkeyho (libreto a texty písní) a Toma Kitta (hudba), které vzniklo jako desetiminutový projekt pod názvem Feeling Electric. Ten byl zkomponován jako společná úloha pro muzikálový workshop, jejž oba autoři navštěvovali. Pod stejným názvem byl posléze uveden v roce 2005 na New York Musical Theatre Festival. Pod svým současným názvem Next To Normal se objevil na scéně off-Broadway v roce 2008, konkrétně v Second Stage Theatre a o rok později pak ve své broadwayské premiéře v Booth Theatre.

V české premiéře se muzikál v produkci spolku art4rent, z. s., režii Martina Vokouna a překladu Zuzany Čtveráčkové poprvé představil v pražském Divadle Na Prádle 29. 11. 2019. Naše parta navštívila hned první reprízu v sobotu 30. 11.

Navenek se Goodmanovi zdají jako typická americká rodina – vzdělaní a šťastní manželé se dvěma puberťáky, žijící na předměstí a potýkající se s radostmi i strastmi všedních dní. Ne všechno je však takové, jak to na první pohled vypadá. Matka Diana totiž trpí vážným duševním onemocněním – bipolární afektivní poruchou. V příběhu sledujeme vývoj nemoci od nestabilních projevů až po dramatickou léčbu a následné výpadky paměti, a tím dosah diagnózy na členy rodiny a další aktéry děje. Jejich životy jsou navíc zahalené pod rouškou dlouho skrývaného tajemství, které mezi nimi postupně vytváří propast. Již téma muzikálu tedy dává znát, že jde o velice odvážný muzikálový počin, který v žádném případě nemůžeme označit jako komerční. Navzdory nelehkému tématu, které zpracovává, je však velmi poutavý a divák je neustále udržován ve střehu díky řadě naprosto nečekaných zvratů.

Energii muzikálu umocňují i hudební čísla – v této souvislosti nutno proto opravdu ocenit skvělé hudební nastudování, o které se postarala Kristina Brachtlová, jelikož písně v tomto případě tvoří téměř sto procent díla, zatímco činoherních pasáží je minimum. Ač se však vzhledem k  závažnosti tématu domníváme, že pro lepší pochopení děje a vývoje situací by možná právě těch bylo vhodných víc, bereme v potaz, že jde o specifický styl autorů, kteří dávají přednost „vytvoření“ situace pro konkrétní píseň. Žánrově je muzikál laděn převážně rockově, objevují se tu živelné a energické skladby, díky kterým má děj spád a rychle „odsýpá“, nechybí však ani tišší a pomalejší balady či dokonce country. Hudební motivy jsou celkově zajímavé a přes variace různých stylů jsou v rovnováze. Zapamatovatelných melodií je sice pomálu, což ale nijak neubírá na kvalitě samotné hudby. Jako i v předešlé produkci art4rent, z. s. (muzikál Tick, Tick…BOOM! pozn. red.) nutno opět ocenit přítomnost živé kapely na scéně, která tam herce doprovází, a v současnosti je spíš příjemným překvapením než běžnou praxí. V produkci se představuje v alternacích – piano – Kristina Brachtlová, bicí – Jakub Nývlt / Pavel Plašil, kytara – Jakub Červinka / Tomáš Pecka, elektrická kytara – Dalibor Pelc / Samuel Barčík, housle – Jan Bradáč / Peter Mojzeš a violoncello – Barbora Soukupová / Kristýna Bělohlávková.

O výpravu se postaral Aleš Valášek, který vsadil na čistotu, funkčnost a maximální jednoduchost, což ale produkci nijak neubírá na atmosféře, protože divák si dokáže mnoho představit a scéna působí velmi efektně.

Překlad Zuzany Čtveráčkové jsme měli možnost slyšet již v brněnské verzi muzikálu RENT. Ač Ne/Normální nabízí množství překladatelských oříšků, překladatelka se s nimi opět poprala velmi suverénně a písně se moc dobře poslouchají.

Velmi silnou stránkou díla je obsazení. Při prvním pohledu by divák možná jen těžko uvěřil, že se nedívá na opravdovou rodinu. Objevují se tu jak jména, které pro fanoušky české muzikálové scény nejsou žádnými nováčky, tak i mladí umělci, kteří svými výkony zaujali
a rozhodně se na ně budeme těšit i v budoucnu. V tomto komorním muzikálu se šesti postavami tvoří na scéně semknutý „tým“ a je těžko vypíchnout jednoho nejlepšího.

Role životem těžce zkoušené Diany Goodmanové se zhostila Daniela Šinkorová, která se na tuto postavu vysloveně typově hodí. Její „hraná dokonalost“, ale i zmatenost, způsobená léky, neustálá proměna nálad, celkového chování, zoufalství, odtažitost od Dana i Natalie, které ve skutečnosti miluje, byly naprosto uvěřitelné. Pěvecky je však znát jisté rezervy a v některých pasážích jsme zaznamenali menší problémy s porozuměním textu, což však možno připsat i nastavení zvuku.

Otec rodiny a starostlivý manžel Dan Goodman, který dělá, co může, aby jeho rodina měla aspoň trochu „normální“ život, ač má sám všeho tak akorát dost, v podání Zbyňka Frice budí u diváka asi nejvíc emocí. Jeho neúnavné snažení a obětavost i v momentech, kdy by to většina lidí už dávno vzdala, jsou dojímavé i fascinující. Oblíbená stálice muzikálových scén opět dokazuje své herecké kvality v poloze, která mu skvěle sedí, a nijak nezaostává ani po pěvecké stránce – píseň Byl jsem, ve které se vyznává ze své lásky k Dianě a rostoucí beznaděje ve snaze pomoci jí v jejím trápení, je jedním vrcholů večera.

Štěpán Komárek, jedna z poměrně nových tváří divadelních prken, ztvárňuje roli dospívajícího syna Goodmanových – Gabea.  Je prostě typický puberťák – svět je jeho královstvím a pozornost okolí vodou na jeho mlýn. Té mu Štěpán Komárek bezpochyby dopřává dostatek, protože kdykoliv se jeho Gabe zjeví na scéně, spustit z něj oči je opravdu uměním. Tento mladý kluk vás baví, ale zároveň pociťujete zvláštní mrazení. Jednoduše vás dostane přesně tam, kde vás chce mít.

V roli Natalie, mladé rebelující dívky, která svým sarkasmem maskuje závažný dopad matčiny nemoci na své vlastní duševní zdraví, se představila Kateřina Herčíková, která pro nás byla největším překvapením, a to zejména po hlasové stránce. Ač je hudba Toma Kitta místy opravdu náročným materiálem, s každou písní si poradila s absolutním přehledem.

Dojemným elementem v příběhu je vztah Natalie a Henryho (Štěpána Kloučka). Jeho Henry je citlivý kluk, který v Natalii vidí spřízněnou duši a dělá všechno pro to, aby jí aspoň trochu zvedl náladu a sebevědomí. Chemie mezi nimi funguje výborně a Henry se zdá být přesně tím protipólem, který Natalie potřebuje, aby dokázala ve svém životě najít nějakou jistotu a rovnováhu, která jí zoufale chybí. Oproti tomu Henry pod vlivem Natalie získává větší míru zodpovědnosti a stává se pro ni oporou. Ač si vážné duševní onemocnění postupně vybírá svou daň u všech členů rodiny, právě on je příslibem naděje.

Šestici herců uzavírá Tomáš Vaněk v dvojroli Dianiných terapeutů Dr. Finea a Dr. Maddena. Druhý ze zmíněných nevyvolává silné emoce, je však evidentní, že by rád Dianě pomohl, ale jeho možnosti jsou omezené a výsledky nenaplňují to, co si od nich Diana a Dan slibují. V inscenaci však představuje osvěžující prvek, který má jako jediný dokonce několik malých příležitostí děj trošku humorně odlehčit. Přestože v představení dostává jen malý prostor, je vidět, že role mu opravdu sedí a její hraní si užívá.

Sečteno a podtrženo, muzikál Ne/Normální je na pražské scéně opravdu zásadním projektem, za jehož uvedení jsme rádi a vyplatí se ho vidět. Bourá stigmata a otevírá témata, která jsou dosud ve společnosti tabuizována. Protože co můžeme vědět? Nikdy nevíme, zda něco podobného nepotká i nás.

Vstupenky na muzikál NE/NORMÁLNÍ v předprodeji ZDE

Autor fotografií: Petr Florián

Recenzi Vám přineslo

Muzikál NE/NORMÁLNÍ

Muzikálový zpěvák Jakub Hübner chystá koncert

Muzikál expres a art4rent, z. s. ve spolupráci s Divadlem Na Prádle uvádějí koncert “JAKUB HÜBNER 30“, který se uskuteční již 7. listopadu 2019Divadle Na Prádle (Besední 3, Praha 1 – Malá Strana).  Mladý muzikálový zpěvák, kterého v současnosti můžete vidět coby otce Elphaby, guvernére Frexe v muzikálu Čarodějka, zde v kruhu svých přátel pokřtí i nové LP JAKUB HÜBNER 30. Hosté koncertu budou Soňa Jungová, Roman Tomeš, Lukáš Adam, Tomáš VaněkTomáš Živor (klavírní doprovod).

V divadle bude možné si zakoupit jak LP JAKUB HÜBNER 30, tak i CD JAKUB HÜBNER 1 i jeho literární debut V TÓNECH DUHOVÉHO ŽIVOTA.

Předprodej vstupenek byl zahájen na pokladně Divadla Na Prádle.

CD Jakub Hübner I. vyšlo v produkci Muzikál expresu a v distribuci Supraphonu. V prodeji ZDE

Oficiální YouTube kanál Jakuba Hübnera

Autorem oficiálních promo fotografií k albumu je Michal Oškrkaný

Autorka článku: Romana Švecová

Jakub Hübner

Redaktoři na cestách: Bídníci přichází na Slovensko

Světově proslulý muzikál Bídnici (SK: Bedári) z pera Clauda-Michela Schönberga a Alaina Boublila, napsaný dle stejnojmenného díla Victora Huga, zná snad každý muzikálový fanoušek. Příběh Jeana Valjeana, který porušil podmínku po propuštění z vězení, za což ho jako stín pronásleduje inspektor Javert, slepě zastávající zákon, který se odehrává ve Francii na pozadí revolučního období, patří spolu s Fantomem opery k nejdéle hraným titulům na světě. 21. 9. 2019 ho ve slovenské premiéře uvedlo Divadlo Nová scéna v Bratislavě. Tento článek je však psaný z první reprízy muzikálu 24. 9. 2019, na které se opět potvrdilo, že divadlo je živý organismus a přestože se všechno může v momentě změnit, „show must go on.“ Ale o tom později.

Bratislavská produkce je opravdu speciální – na celý zkušební proces totiž dohlížel jeden z autorů muzikálu – Alain Boublil. Režie, scénické koncepce a hudební supervize se ujala Marie Zamora, jejíž jméno se s dílem pojí již od dob, kdy si po ukončení studií na Konzervatoři v Paříži zahrála jako svou první profesionální roli právě postavu Cosette ve francouzské produkci Bídníků. Její vztah k tomuhle muzikálu je díky tomu cítit z každé minuty.

V překladu Kataríny Labajové-Pokorné a přebásnění Jána Štrassera se muzikál poprvé představil ve své slovenské podobě, kterou opravdu stojí za to slyšet. Písně plynou hladce a znějí velmi přirozeně. Překladatelé si také dali záležet na odlišení jazyka jednotlivých sociálních skupin vystupujících v příběhu.

Ač je Divadlo Nová Scéna možná menším prostorem než divadla, ve kterých byl tento muzikál v minulosti uveden, scénografovi Petru Hlouškovi se povedlo navrhnout scénu, která využila prostor na maximum a přidala produkci jakousi zajímavou komorní atmosféru. Jedním z detailů, které nás oslovily, jsou scény odehrávající se v publiku, které představení dodaly na dynamičnosti.

Obrovskou přidanou hodnotou je též živá hudba v podání Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu, pod taktovkou Petra Valentoviče.

Coby Jean Valjean se v bratislavské produkci představil Titusz Tóbisz , pro kterého tato role není premiérou. V roce 2012 ji ztvárnil v Národním divadle v Miškolci, kde za svůj výkon získal ocenění „Hlas roka“. Typově a herecky je Titusz Tóbisz naprosto uvěřitelným Valjeanem, oslnil však zejména pěvecky. Ač operní přednes nebývá u představitelů Jeana Valjeana pravidlem, dodává jeho sólům unikátní atmosféru, což se potvrdilo i v tomhle případě. Při písni Bring Him Home (Otčenáš) publikum snad ani nedýchalo.

Inspektora Javerta, si zahrál mladý herec Jiří Daniel, pro nejž slovenská produkce Les Misérables také není prvním setkáním s tímto muzikálem. Objevil se již v jeho brněnské verzi jako Montparnass. Přestože mezi ním a představitelem Jeana Valjeana je poměrně velký věkový rozdíl, na scéně ho vůbec nebylo cítit. Jeho protějšku se tak pěvecky, jako i herecky suverénně vyrovnal a role přísného komisaře, odhodlaného v každém případě učinit zákonu zadost, se zhostil s opravdovou vervou.

Veronika Prášil Gidová není na divadelních prknech žádným nováčkem – muzikáloví fanoušci ji v současnosti můžou vidět v několika produkcích Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Emoce, které vložila do ztvárnění tragické hrdinky Fantine, byly opravdu přesvědčivé, a nezaostala ani po pěvecké stránce.

V roli Cosette, dcery Fantine se představila Michaela Baladová-Danielová. Role křehké, nevinné dívky jí perfektně sedla a má též krásnou barvu hlasu. Skvěle se doplňovala s Petrem Makranským, který ztvárnil studenta Maria. Ten se jako zamilovaný mladý muž představil již v roli Romea v bratislavské produkci francouzského muzikálu Romeo a Júlia a opět přesvědčil, že jde o polohu, na kterou se skutečně hodí.

Vendula Příhodová, známá zejména pro české divadelní fanoušky (kupříkladu jako Joanne v muzikálu RENT v Divadle Kalich), ztvárnila roli Éponine, kterou herecky s přehledem zvládla, a její provedení písně On My Own (CZ: Samotářka) bylo jedním z vrcholů představení.

Jaroslav Rusnák a Marta Kurčík Potančoková jsou ve svých rolích ten typ Thénardierovců, které ač nenávidíte za to, jak se zachovali k malé Cosette, na jejich scény se zároveň těšíte, protože oba disponují velkým komediálním talentem.

Překvapením večera byl Enjolras. Jak už bylo naznačeno na začátku tohoto článku, člověk míní
a chladné zářijové počasí mění, a to zejména v těch nejnevhodnějších možných momentech. Tím momentem byla právě první repríza muzikálu Bedári a tím člověkem Patrik Vyskočil, kterého překvapila zdravotní indispozice, což byl velký problém, protože v představení vystupuje bez alternace. Co teď?
A tak se nečekaně jako Enjolras představil Dárius Koči, v případě kterého, ač byl na tuto roli připraven jako swing „kdyby něco“, asi nikdo nečekal, že to „něco“ přijde takhle brzy. Situaci na začátku představení objasnila generální ředitelka Divadla Nová scéna Ingrid Fašiangová, troufáme si však říct, že kdyby to neudělala, nikdo by si ničeho nevšiml. Svého „spontánního premiérového Enjolrase“ zvládl Dárius Koči naprosto suverénně po všech stránkách. A tak se opět potvrdilo, že alternace, náhradníci, swings (účinkující, jenž mají v představení vlastní roli, zároveň však umí v případě potřeby zaskočit v několika jiných) a „emergency covers“ (CZ: nouzový záskok) jsou pro představení zásadní a nejsou jenom jakousi „záplatou“. Vzpomeňte si na to, když příště pohlédnete na ferman. 🙂

Celkově tak možno říci, že Les Misérables v Bratislavě se setkali s velkým úspěchem a jde o produkci, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Vstupenky možno zakoupit na https://www.nova-scena.sk/bedari/ .

Autorem fotografií je Marek Malůšek a byly použity se svolením Divadla Nová scéna. 

Autorka článku: Romana Švecová

Redaktoři na cestách: Muzikálové legendy opět rozezněly lázně

Fanoušci muzikálových melodií si opět užili oblíbený Muzikálový festival Jozefa Bednárika, jenž už dvanáct let poskytuje divákům možnost bezprostředního setkání s herci, autory a tvůrci divadelního světa. Tentokrát však premiérově přesídlil do prostředí lázní Sliač. Jako už tradičně nechyběly legendární (nejen) muzikálové melodie a šansony a též známé operní melodie či opereta.

V úvodu festivalu měli diváci možnost vidět operetu Gejzy Dusíka a Pavla Braxatorise Hrnčiarsky bál v podání posluchačů a hostů Konzervatoře Dezidera Kardoše z Topoľčian a následně přehlídku klasických operních árií v podání známých jmen slovenské operní scény Miroslava Dvorského, Martina Babjaka a Jany Bernátové.

Sobotní hlavní program – festivalový maraton – uvedl sedm tematických pásem – Naděje, Legendy, Vzpomínky, Hvězdy, Šansony, Melodie a Cyrano. V rámci nich se představily mladé pěvecké talenty. Diváci si též připomněli známé slovenské evergreeny v podání zpěváků Pavla Hammela a Vaša Patejdla, jednoho z členů skupiny Elán, hity, které již brzy představí muzikál Voda nad vodou v Divadle Kalich. Vzpomínkou festival uctil i legendárného slovenského básníka a textaře Jozefa Urbana a nechyběly ani známé šansony v podání Andrey Zimányiové s kapelou. Závěr festivalu patřil slovenské a české filmové a televizní hudbě a prvnímu původnímu slovenskému muzikálu Cyrano z predmestia, který s úspěchem opět uvedlo Divadlo Nová scéna v letos květnu. Nejznámější písně z muzikálu představili Ján Slezák (Cyrano), Mirka Gális Partlová (Roxana) a Vladislav Plevčík (Ján), ke kterým se připojil speciální host – původní Cyrano Jozef Benedik.

Ač festival letos změnil své sídlo, nechyběla Brusnianska Brusnica, ocenění pro osobnosti, které svým přínosem významně přispěly nejenom k uvedení Muzikálového festivalu, ale i k rozvoji muzikálu na české a slovenské scéně všeobecně, a Tabule slávy. Ocenění byli Štefan Hrčka, ředitel lázní v Brusně, jež poskytly festivalu prostor každoročně posledních 11 let, a kostýmová výtvarnice Ľudmila Várossová. Tabuli slávy získal zpěvák a skladatel Vašo Patejdl.

Autor fotografií: René Miko

Autorka článku: Romana Švecová

Muzikálový festival Jozefa Bednárika 2019

Monika Sommerová a Tomáš Vaněk „Od opery k muzikálu“ (koncert)

Výstava Léto plné hvězd, spojená s koncerty (nejen) muzikálových umělců, která se každoročně koná jen pár krokú od Karlova mostu, se pro své fanoušky stáva milou tradicí. Letošní úvodní koncert se uskuteční v úterý 9. července 2019, a bude skutečnou hudební lahůdkou. Vystoupí v něm sopranistka Monika Sommerová a Tomáš Vaněk, kteří ztvárnili hlavní role Christine a Raoula v muzikálu Fantom opery. Tomáš Vaněk je navíc čerstvým držitelem Ceny „Nejlepší muzikálový herec roku 2018“. Oba vystupují na LPH pravidelně a vždy mají závěrečný standing ovation. Na klavír je doprovodí Kristina Brachtlová.
Nenechte si proto tento jedinečný zážitek ujít!

Koncert bude výjimečný tím, že Tomáš ani Monika dopředu neví, jaké písně zazpívají. Repertoár je v režii Kristiny Brachtlové, která drží skladby v tajnosti až do samotného koncertu. Tam budou mít navíc diváci možnost losovat, které melodie nakonec zazní. Půjde tedy bezesporu o událost plnou překvapení a humorných situací.

Koncerty na výstavě jsou benefiční, z výtěžku koncertů i výstavy podporujeme handicapované umělce, umožňujeme jim vystavovat své obrazy a hudebníkům koncertovat. Letos si na výstavě můžete prohlédnout i zakoupit obrazy umělkyň na autistickém spektru Petry Bobalové, Petra Hrůzy, Leontýny Cigánkové, Běly Sýkorové, Veroniky Jirásek a Markéty Rybaříkové, která má diagnostikovaný Rettův syndrom. Své obrazy vytváří zvláštní technikou pomocí laků na nehty, proto pro ni i v letošním ročníku LPH pořádáme sbírku laků, která se u návštěvníků výstavy pravidelně setkává s velkým ohlasem a podporou. Máte-li tedy doma staré zbytky laků na nehty, nezapomeňte je na výstavu Markétce přinést. Předem moc děkujeme!

Vstupné: dospělí 250,- Kč, děti do 15-ti let, studenti, držitelé průkazu ZTP zlevněné vstupné 150,-
Kč.
Vstupenky můžete objednávat mailem: info@anahata.cz
Dotazy na dostupnost vstupenek na tel. 724 305 737 v otevírací době výstavy denně 10 – 21
hod.
Výstava se koná v termínu 1. 7. – 21. 8. 2019. Aktuální informace o celém doprovodném
programu na facebookové stránce Léto plné hvězd a www.anahata.cz.

Redaktoři na cestách: Legendární Cyrano z predmestia se vrací

Cyrano z predmestia je dílem, které lze na muzikálové scéně bez nadsázky možno nazvat legendou. Jedná se totiž o první slovenský rockový muzikál, jenž měl premiéru v roce 1977 v Divadle Nová scéna v Bratislavě. Libretistka Alta Vášová se inspirovala příběhem Cyrana z Bergeracu od Edmonda Rostanda – ze šlechtice s dlouhým nosem, který mu brání vyznat své city ženě svého srdce, však vytvořila známého hudebníka Cyrana s tendencí přitahovat rvačky, které zanechaly na jeho nose ošklivé jizvy, a děj přenesla z aristokratického prostředí do světa hudebních klubů. Vypráví příběh umělců „na volné noze“, kteří se pokouší najít svůj prostor k vyjádření bez toho, aby byli jakkoliv omezováni.

Autoři hudby Marián Varga a Pavol Hammel a textaři Kamil Peteraj a Ján Štrasser změnili Cyranovy zamilované dopisy na písně,v nichž nenajdete lehké metafory, leč neskrývanou upřímnost a hudebně nabízí průřez jak rockovými skladbami, tak i klavírními baladami, díky čemuž tu svou píseň najde každý divák.

Režie se ujal Patrik Vyskočil, pro něhož byl projekt režijní premiérou a dramaturgie Dávid Hartl. Oba patří mezi herecké stálice Divadla Nová scéna, na jehož prkna se tento muzikál 16. května 2019 vrátil. Cílem bylo přiblížit příběh současnému divákovi, a tak je velká část děje zasazená do atmosféry nočních klubů, objevuje se tu aktuální jazyk a nová produkce též upozorňuje na problém drogové závislosti. Modernější podoby se dočkala i scéna, jejíž autorem je Martin Novák, v podobě rozestavěného developerského projektu. Zaujala však zejména videoprojekcemi, které doplňovaly dění na jevišti – například stránkami z bulváru či odrazem vnitřního světa hlavních hrdinů Cyrana
a Jána, kteří se navenek snažili na sobě nedat nic znát. Důležité je též dodat, že herce na scéně doplňuje živá kapela, díky čemu zvuk získává na autentičnosti.

V hlavní roli se představil Ján Slezák, kterého diváci měli možnost vidět již v koncertním uvedení tohoto muzikálu před dvěma lety. Cyrano je chlápkem, který se, jak sám v muzikálu říká, nikdy nebrání dobré rvačce, pod maskou tvrďáka se však ukrývá citlivý muž s výjimečným textařským talentem, navíc tajně zamilovaný do své kamarádky Roxany.  Svými písněmi pro ni se však rozhodne pomoct jejímu přítelovi Jánovi, který je vydává za svoje.
Již na vzpomínaném koncertě oslnil Ján Slezák svým hlasem a teď, když se do této postavy převtělil, jen potvrdil, že je pro ni tou správnou volbou. Známá píseň „Ja nemám lásku v malíčku“ potěšila nejenom skalní fanoušky tohoto muzikálu, ale i nové diváky. Jeho Cyrano vyzařoval jakousi přirozenou autoritu, ač bylo vidět, že když přijde na Roxanu, svádí vnitřní boj a její neopětovanou láskou trpí.

Cyranův protějšek, mladého zpěváka a textaře Jána si zahrál Vladislav Plevčík. Jeho přerod z naivního, popleteného, leč bláznivě zamilovaného puberťáka v zoufalou, drogově závislou trosku přesvědčenou o tom, že láskou Roxany není on, nýbrž pouze jeho písně, je naprosto uvěřitelný od prvního momentu a v závěrečné scéně byl přesvědčivý až mrazivě. Co se týče pěveckého výkonu, z hlasu bylo poznat, že s některými pasážemi lehce bojuje, což ale mohlo být způsobeno zdravotní indispozicí.

Mirka Gális Partlová je výborná zpěvačka, což měla opět možnost předvést v roli Roxany. Její sólová píseň „Tŕňová královná“ byla jedním z vrcholů večera. Nezaostává však ani po herecké stránce – jak v roli mladé, ambiciózní dívky, toužící dostat prostor zazářit, tak se očividně cítila komfortně i jako diva, která se z ní v druhém dějství stává.

Celkově tedy možno říct, že Cyrano z predmestia je titulem, který se v nové divadelní sezoně rozhodně vyplatí vidět. Datum další reprízy muzikálu v současnosti ještě není upřesněno, vstupenky je však možné zakoupit zde .

Autor fotografií: Zdenko Hanout
Autorka článku: Romana Švecová

Cyrano z predmestia

Muzikál NE/NORMÁLNÍ zná své obsazení

Na tiskové konferenci v Divadle Na Prádle bylo odhalené obsazení muzikálu Briana Yorkeyho a Toma Kitta NE/NORMÁLNÍ (angl. Next To Normal).

Jedná se o druhou premiéru spolku art4rent, z. s., který má v Divadle Na Prádle za cíl obnovit uměleckou tradici tohoto prostoru a v únoru 2018 úspěšně uvedl českou premiéru muzikálu Jonathana Larsona  Tick, Tick… BOOM!

Muzikál NE/NORMÁLNÍ, jehož autory jsou Brian Yorkey a Tom Kitt získal Pulirzerovu cenu za drama, tři Ceny Tony a s velkým ohlasem je uváděn po celém světě.  Prekladu muzikálu se ujala Zuzana Čtveráčková, která již s Petrem Gazdíkem spolupřeložila od stejného tvůrčího týmu muzikál Freaky Friday (Děsnej pátek) i Stingův muzikál The Last Ship (Poslední loď), na němž Brian Yorkey spolupracuje, čímž je zachována překladatelská kontinuita. V režii Martina Vokouna bude mít tento muzikál českou premiéru již 29. a 30. listopadu 2019Divadle Na Prádle.

Příběh ukazuje čtyřčlennou rodinu z předměstí, která řeší podobně běžné problémy, jako každá jiná rodina. A přesto nejsou jejich životy tak úplně normální. Přísná, sexy a vždy dokonalá matka Diana totiž bojuje posledních 16 let s bipolární poruchou, což značně ovlivňuje celou domácnost. Oporou jí je upřímný a milující manžel a otec Dan, který však začíná být tímto životem unavený.
Jejich děti jsou typičtí přemoudřelí puberťáci, syn Gabe je snem každých rodičů a dcera Natalie, přes veškerou snahu stát se perfektní, zůstává ve stínu svého bratra. Děj odráží nejen život Diany a její problémy, které přenáší na rodinu, ale nabízí také otázky příměstského života, lidských ztrát, etiky v moderní psychiatrii nebo užívání léků. Součástí projektu bude i osvětová kampaň k nemoci zvané bipolární porucha., která je jedním z hlavních témat muzikálu.

„Dílo samotné si bere to nejlepší z legendárních rockových oper a vlastně tak trochu na odkaz Jonathana Larsona, takže volba Ne/Normálních coby titulu pro nás byla naprosto logická. Vyhledáváme primárně silné příběhy, které v nás rezonují. Jelikož jsem velkým příznivcem například muzikálu Tommy od The Who, kde zase psychický blok zastihne malého kluka. nacházím tam jak pár odkazů jak v postavách, tak v melodiích, sám jsem si Next To Normal překřtil na Tommyho pro 21. století,“ říká dramaturg muzikálu Ondřej Doubrava.

V hlavních rolích se představí známé tváře české muzikálové scény Daniela Šinkorová (Diana) a Zbyněk Fric (Dan). Rolí teenagerů se zhostí mladí a talentovaní Štěpán Komárek (Gabe), Kateřina Herčíková (Natalie) a Štěpán Klouček (Henry). Psychiatra Dr. Maddena si zahraje Tomáš Vaněk, který také stojí za uvedením muzikálu NE/NORMÁLNÍ v Praze.

Vstupenky na premiéru můžete zakoupit již teď na oficiální webové stránce muzikálu.

Autor fotografií: Petr Florián

Autorka článku: Romana Švecová

Muzikál NE/NORMÁLNÍ poprvé přichází do Čech

Broadwayský muzikálový hit ověnčený Pulitzerovou cenou za drama a třemi cenami Tony míří do
Prahy. Muzikál NE/NORMÁLNÍ (orig. NEXT TO NORMAL) uvede v české premiéře spolek art4rent, z. s.
a premiéra se odehraje v listopadu 2019 v Divadle Na Prádle. Autory muzikálu jsou renomovaní tvůrci
Brian Yorkey (libreto) a Tom Kitt (hudba).

Příběh ukazuje čtyřčlennou rodinu z předměstí, která řeší podobně běžné problémy, jako každá jiná
rodina. A přesto nejsou jejich životy tak úplně normální. Přísná, sexy a vždy dokonalá matka Diana
totiž bojuje posledních 16 let s bipolární poruchou, což značně ovlivňuje celou domácnost. Oporou jí
je upřímný a milující manžel a otec Dan, který však začíná být tímto životem unavený.
Jejich děti jsou typičtí přemoudřelí puberťáci, syn Gabe je snem každých rodičů a dcera Natalie, přes
veškerou snahu stát se perfektní, zůstává ve stínu svého bratra. Děj odráží nejen život Diany a její
problémy, které přenáší na rodinu, ale nabízí také otázky příměstského života, lidských ztrát, etiky v
moderní psychiatrii nebo užívání léků.

Součástí projektu bude i osvětová kampaň k nemoci zvané bipolární porucha. Ta je totiž jedním z
hlavních témat muzikálu. Mezi známými osobnostmi, které trpěli právě bipolární poruchou a často o
ní veřejně mluvili byli například Miloš Kopecký, Petr Muk nebo Karel Svoboda. Rozpoznání nemoci
není ani dnes úplně jednoduché, její včasná identifikace a léčba však může nejen zlepšit kvalitu
života, ale často ho i zachránit.

Muzikál NE/NORMÁLNÍ prezentuje příběh své rodiny srdcem, s láskou a soucitem. Diváci tak mají
možnost hluboce se ponořit do mysli každé postavy. Většina příběhu je vyprávěna skrze písně a hrát
budeme samozřejmě s živou kapelou. Melodie se často prolínají, přelévají v emotivních scénách, kdy
se divákova pozornost přesouvá sem a tam v simultánních situacích, odehrávajících se mezi reálným
světem a Dianinými fantaziemi. Hra je ve své podstatě sice vážná, ale i plná překvapivě humorných
momentů“, říká herec a umělecký šéf spolku Tomáš Vaněk.

Od své premiéry na Broadwayi a následného tour po USA byl muzikál uveden napříč celým světem,
např. v Kanadě, Austrálii, Holandsku, Argentině, Brazílii, Peru, Korei, Israeli, všech zemích
Skandinávie, Německu, Rakousku, Belgii, Španělsku. A nyní bude mít premiéru i v České republice.

„Vedle již známých a osvědčených tváří chceme dávat prostor také výjimečným mladým talentům.
Proto i v obsazení našeho dalšího muzikálu uvidíte nové tváře, které jsme vybrali na konkurzu”,
dodává producentka Markéta Schröcková.

Zatímco obsazení je v tuto chvíli ještě v jednání, tvůrčí tým již známe:
Český překlad: Zuzana Čtveráčková
Režie: Martin Vokoun
Scéna a kostýmy: Aleš Valášek
Hudební a pěvecké nastudování: Kristýna Brachtlová
Dramaturgie: Ondřej Doubrava

Uvádí art4rent, z. s. a Divadlo Na Prádle ve spolupráci s MTI Europe.

Pro více informácí sledujte Facebook muzikálu Ne/Normální nebo oficiální web muzikálu.

Recenze: Ztratil Galileo vizi?

Muzikál Galileo se po 15 letech vrátil na prkna divadla Hybernia. Příběh o jednom z nejznámějších fyziků a myslitelů všech pokolení z pera Janka Ledeckého a Šimona Cabana je zpět. Sází až na výjimky na totožné obsazení jako před lety, obdobná je také scéna a kostýmy. Nastudování si slibuje jak probuzení sentimentu u těch, kteří byli přítomni původnímu uvedení, tak jistě i získání diváků nových. Dokáže i dnes muzikál Galileo zaujmout?

Přenášíme se do doby, kdy to lidé racionálního zaměření zkrátka neměli jednoduché. Na to se nás tvůrci snaží poučit dostatečně. Co však chybí, je nosná dramatická situace a logické motivy postav. Z mnoha scén ani nebylo zřejmé, co se vlastně před očima diváka odehrálo. Například smrt Mii je nepochopitelná jak načasováním, tak ztvárněním. Stejně tak se člověk podiví slečně Medici, která se zjevuje, aby škodila, ale nikdo neví proč. O hloubce postav zde nelze hovořit, navíc se chovají tak nelogicky, že donutí nejednoho diváka nevěřícně zamrkat. Zaměříme-li se na charakter Galilea, zjistíme, že už jen jeho postava popírá celou myšlenku muzikálu. Rozumím tomu, že tvůrci chtěli ukázat, že jsou chytřejší než divák a vyzmizíkovali ono slavné ,,a přece se točí“, které Galileo ve skutečnosti zřejmě nepronesl. Nepochopitelné je ovšem plné přiznání. Pokud hrajeme hru o osobní statečnosti a síle jedince čelit poblázněnému davu, konečná slabost Galileova promlouvá silně proti. Domnívám se, že v tomto případě by trošku té legendárnosti prospělo. Však Richard III. také žádné království za koně darovat nechtěl.

V hlavní roli se dle očekávání předvedl Janek Ledecký. Jeho Galileo je nesmělý vědátor vhozen do víru dění a pozornosti, kterou očividně nevyhledává. Většinu času se tváří ublíženě, je to vlastně jedna z mála jeho věčných póz. Sabina Laurinová coby jeho láska Mia odehrává svou roli obstojně, ačkoliv se jí kromě naivky jiných poloh nedostává. Skvěle ztvárněný je otec Inchofer Pepy Vojtka, ze kterého démoničnost přímo sálá. Potěší, že ačkoliv je jeho role spíše archetypem bigotního blázna, hraje si s ní a snaží se měnit hlasové intonace, čímž charakteru dodává plasticitu. Ivana Chýlková dostala roli opravdu nevděčnou. Jediné, co předvádí na scéně, jsou obscénní pohyby, které jsou sami o sobě přebytečné a bezúčelné.

Díky velkým jménům si zřejmě muzikál své příznivce najde, pokud však chceme hodnotit jeho řemeslnou stránku, nesklidí Galileo jásavé ovace. Technicky je proveden dobře, pokulhává však narativ, písně jsou stejnavé a příliš nezaujmou. Muzikál je žánr postaven na emocích, které obnažené nutí diváka ke sdílení. Zde se však těžko takový cíl naplňuje, z věčného principu vykonstruovaných procesů se nám dostává pouze myšlenky ,,nic nedělej, nic nezkazíš“.

Autorka: Bára Viceníková

Foto: Divadlo Hybernia